5. května 1945 mířila jedna průzkumná četa americké obrněné divize z Gallneukirchenu přes Katsdorf k Dunaji, náhle se před ní objevilo bílé auto s červeným křížem. V autě seděli dva muži SS a jeden civilista. Jím byl Švýcar Louis Häfliger, člen Mezinárodního červeného kříže.
Häfliger americké vojáky vedené Albertem. J. Kosiekem zavedl do nedalekého tábora Gusen III. který byl součástí koncentračního tábora Mauthausen. Pro americké vojáky, kteří během války viděli už spousty mrtvých lidí bylo to, co spatřili v Mauthausenu, obrovským šokem. Před očima se jim objevily obrazy nepředstavitelných zvěrstvech, která nacisté prováděli na vězních.
Všude leželi umírající lidé a mrtvá těla, spíše kostry potaženéné kůží. V Mauthausenu zemřelo v letech 1938 až 1945 asi 90.000 lidí, z toho polovina jich zemřela až v posledním půlroku. Od prosince 1944 do května 1945 mířily totiž do Mauthausenu "pochody smrti" ze 40 satelitních táborů.
Koncentrační tábor Mauthausen byl zřízen v roce 1938, kdy sem přišlo prvních 304 vězňu hlídaných 80 SS-many, aby na "zelené louce postavili tábor.
 |
| Schody smrti v Mauthausenu |
Český vězeň
Ota Šik (1919-2004) vyprávěl: Největšími zločinci v Mauthausenu byla kápa (vězni - kriminálníci a úchylové), to byli sadisté a vrazi. Vězeň musel vzít na ramena kámen 20-30 kg a nést ho po schodech nahoru. Když nemohl a upadl, kápa ho bila až k smrti. Nahoře čekali esesmani, kteří nařídili vězňům jít po hraně lomu, nad propastí 80-90 m. Když vězeň upadl a držel se zoufale skály, SS-mani jim kopali do prstů, aby se pustili. Kápa měla v oblibě mladší vězně a různé řemeslníky (holiče, krejčí, kuchaře, maséra a pod.), ze kterých měli nějaký užitek nebo požitek. Naopak starší vězni pro ně neměli cenu. Zabíjeli vězně sebevraždou. Přivedli je k šibenicím a dali příkaz:
"Máš na to 10 minut, aby ses oběsil, když to neuděláš sám, tak ti pomůžeme a bude to horší..."
Prvním velitelem v Mauthausenu byl Albert Sauer, notorický alkoholík, za něhož tábor moc nevydělával, a tak ho v roce v roce 1939 vystřídal Franz Ziereis z Mnichova, který měl dobré vztahy nejen se župním vedoucím Augustem Eigruberem, ale také s říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem a šéfem bezpečnostní policie Ernestem Kaltenbrunnerem, kteří Mauthausen několikrát navštívili. Ziereis byl jediným velitelem koncentračního tábora v Německu, který během války nebyl odvolán. Mauthausen nebyl vyhlazovacím táborem, byl táborem pracovním, ze kterého se nikdo už domů vrátit neměl. Vězni měli pracovat jako stroje až do zničení. V plynové komoře v Mauthauseno bylo přesto zabito asi 3.500 vězňů, posledních 42 politických vězňů bylo udušeno plynem 28. dubna 1945. Potom byla plynová komora rozbouraná. Dozorci SS 3.května 1945 předali tábor vídeňským hasičům a Volkssturmu a zmizeli.
 |
| Velitel tábora Ziereis ukazuje tábor Himmlerovi |
5. května 1945 byl Mauthausen oficiálně osvobozen, americká průzkumná jednotka odešla, někteří vězni, kteří přežili ve zdraví, také utekli. Ti co zůstali, vykonávali pomstu, topili ve vodě kápa.
7. května 1945 dorazilo do Mauthausenu velení americké jdivize. Plukovník John H. Claybrook zapsal 7. května 1945 do protokolu:
"Mezi nacistická zvěrstva se připisuje další jméno: Mauthausen. Dorazili jsme do do koncentračního tábora, kde se nachází asi 16.000 mrtvých a umírajících lidí. Jsou to Rusové, Poláci i Američané. Vězni jsou tak utýraní, vyhladovělí a zmučení, že při pohledu na ně omdlévají nejzkušenější a nejotrlejší vojáci americké 11. tankové divize. Někteří vězni byli zaživa roztrháni psími smečkami."
Po dobu existece koncentračního táboru přišlo do něho 190.000 vězňů, 90.000 jich zde zahynulo, 35.000 bylo převezeno do jiných táborů, osvobození se dožilo 65.000 vězňů. Česká vězeňkyně
Scheuerová (rozená Adlerová) (1907-2003) vyprávěla, že bílá vlajka nad Mauthausenem a osvobození vězňům nepřinesly, to, po čem dlouho toužili. Žádné mimořádné vzrušení a radost se nedostavily.
"Bála jsme se jít domů, měla jsem obavy z toho, co mne doma čeká, s kým se setkám, co řeknu, kdo mi bude věřit. Nebyla jsem šťastná."
První soud s dozorci z Mauthausenu se konal v Dachau od 29. března 1946 do 13. května 1946. Ze 61 obžalovaných dostalo provaz 58 lidí. Další procesy se zločinci z Mauthausenu se konaly až do počátku 70. let. Z 20.000 lidí, kteří byli zaměstnanci koncentračního tábora Mauthausen bylo odsouzeno asi 500 lidí. Velitel koncentračního tábora Ziereis byl v polovině května při zatýkání ve svém loveckém zámečku postřelen americkými vojáky a odvezen k výslechu do Gusenu, kde 25. května 1945 následkem střelného zranění zemřel. Jeho vysvlečené tělo bývalí vězňové pověsili na plot tábora.
Továrna na tajnou zbraň
70 let od útěku vězňů
Polsko chce koupit Mauthausen
Žádné komentáře:
Okomentovat