Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (6).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

V roce 1945, kdy byl zřízen Jednotný svaz českých zemědělců, byla zvelebovací činnost v chovech hospodářských zvířat začleněna do tohoto svazu, který ji uskutečňoval prostřednictvím svých oblastních úřadoven a jejich konsulentů. Svazy chovatelů, které zůstaly organizačně zachovány, vykonávaly nadále kontrolu užitkovosti všech hospodářských zvířat a vedly plemenné knihy.

Holstein je nejrozšířenější mléčné plemeno v České republice.

Po zrušení Jednotného svazu českých zemědělců a srazů chovatelů po roce 1948, přešla zvelebovací činnost na okresní a krajské národní výbory, včetně kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti a vedení plemenných knih. Skutečnost ukázala, že toto začlenění zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat nebylo úspěšné. Počet celoročně kontrolovaných krav klesl v roce 1953 zhruba ze stavu 111 000 v roce 1946 na 37 000. Došlo i ke zničení plemenných knih a tím ke ztrátě kontinuity výsledků plemenných zvířat.

Až vládním nařízením č. 38/1955 Sb. byl zřízen Inspektorát státních plemenářských stanic, který měl své krajské správy. Tyto organizace zabezpečovaly jednak kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti, vedení plemenných knih a inseminaci skotu. V době činnosti těchto organizací (1955 - 1959) došlo k rozšíření kontroly užitkovosti krav celoročně kontrolovaných. V roce 1959 byla zřízena vládním nařízením č. 65/1959 Sb. Státní plemenářská správa jako státní rozpočtová organizace. V krajích působily krajské plemenářské správy. Jejich činnost navazovala na činnost Inspektorátu státních plemenářských stanic. Ekonomická hlediska a potřeba snížit vázanost na státní rozpočet vedly ministerstvo zemědělství a výživy ČSR v roce 1969 ke zřízení Státních plemenářských podniků. (F.N)

KONEC

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (5).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Období 2. světové války znamenalo snížení stavů hospodářských zvířat. Vznikem protektorátu byla narušena systematická práce v chovu zvířat. Na protektorátním území došlo k rozšiřování německých plemen skotu i prasat, což se po skončení 2. světové války projevilo různorodostí chovného materiálu.

Obdobou českého strakatého skotu je v Rakousku a Německu plemeno Fleckvieh

Na území Protektorátu Čechy a Morava bylo vydáno vládní nařízení č. 341/1941 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, kterým byla stanovena povinná kontrola užitkovosti. Byly určeny kvalitativní podmínky pro výběr plemeníků a vymezena činnost výběrových komisí. Vydání tohoto předpisu bylo motivováno zájmem německých orgánů zachovat v protektorátu na vysoké úrovni živočišnou výrobu a získat tak předpoklad pro stupňování dodávek živočišných výrobků pro Německo, včetně zásobování armád. Tento předpis platil do roku 1950, kdy byl nahrazen zákonem č. 187/1950 Sb., v němž byly uvedeny staré chovatelské tradice i novější poznatky z oblasti genetiky.

Zemědělské rady působily až do roku 1942, kdy řízení zvelebovací práce v chovech hospodářských zvířat převzaly svazy pro zemědělství a lesnictví. Svazy měly vždy pro obvod několika okresů svou pobočku a síť konsulentů. Výkon kontroly užitkovosti zůstal ve svazu chovatelů, který zaměstnával pro ty účely kontrolní asistenty, vedl také plemenné knihy a pořádal trhy na plemeníky. Výběr plemeníků u všech druhů hospodářských zvířat prováděly komise pro výběr plemeníků, které zřizovalo ministerstvo zemědělství, případně okresní úřady, pokud šlo o každoroční výběry v plemenitbě již působících plemeníků. (F.N)

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (4).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

V roce 1924 byl vydán zákon o plemenitbě hospodářských zvířat (koní, skotu, prasat a ovcí). Tento předpis vycházel na úseku zvelebovacího procesu hospodářských zvířat z ustanovení dřívějšího rakousko-uherského zákona z roku 1894, navíc však obsahoval pokrokové zásady pro další rozvoj hospodářských zvířat. Aktivizoval chovatelské spolky a svazy pro rozšiřování kontroly užitkovosti, zejména skotu a určoval základní směry šlechtění hospodářských zvířat.

Jerseyský skot pochází z ostrova Jersey v Lamanšském průlivu. Na ostrov se nesmí dovážet jiné plemeno. Skot je vyšlechtěn na vysokou tučnost mlék (až 8%).

Kontrola užitkovosti jako základ plemenářské práce se zaváděla postupně u všech druhů hospodářských zvířat, takže po roce 1930 lze konstatovat, že na území Československé republiky se podařilo Zemědělským radám v historických zemích realizovat zákonná opatření a finančními dotacemi a podporami konsolidovat plemenářství.

Ayrshirský skot byl ve Skotsku vyšlechtěn křížením domácích otužilých plemen s plemenem holandským a východofriským.

Významnou úlohu svou osvětovou činností, vedle činnosti Zemědělských rad a chovatelských svazů, sehrály v popularizaci zvelebovacích akcí v chovech hospodářských zvířat výzkumné ústavy a zemědělské školy. Rovněž pořádání přehlídek a výstav působilo mezi chovateli významně na další rozvoj chovatelské práce.

Uvedená činnost se projevovala v podstatném zvyšování mléčné i masné užitkovosti hospodářských zvířat v tomto období, tj. po roce 1930, zejména v chovech skotu, prasat a drůbeže byl položen základ pozdějších (tuzemských) základních plemen. (F.N)

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (3).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

V roce 1894 byl na území Rakouska-Uherska vydán zákon, který mimo zvelebování zemědělství a zřízení polní policie určoval také zvelebovací program v chovech hospodářských zvířat. Tento zákon znamenal další revoluční změnu v doposud nesystematicky prováděné plemenitbě zvířat. Významným ustanovením tohoto zákona bylo, že ukládal okresním institucím povinnost stanovit pro jednotlivé obce počty plemeníků, jmenovat výběrové komise pro licentování plemeníků a stanovit rajonizaci jednotlivých plemen.

Bernský skot

Úspěchem zákona bylo, že se začaly rozšiřovat metody vyspělých chovatelů. Hlavně velkostatky přejímali zkušenosti ze zahraničí, hlavně z Dánska, kde plemenitba měla už zaběhlý řád. V létech 1901 až 1905 byly na českých velkostatcích zaváděny systematické kontroly užitkovosti zvířat. Býci bernsko-hanáckého skotu se dostali do Čech, kde z nich byl vykřížen lehčí skot litomyšlský, neboli bernsko-český. Původní český skot, byl postupně vytlačen.

Vznik Československa byl historickým mezníkem i pro další vývoj plemenářství. Zemědělské rady ustanovené pro jednotlivé historické země zřídily odbornou komisi pro záležitosti chovu hospodářských zvířat, která se stává organizátorem celé zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat. Činnost Zemědělských rad, které byly pro zvelebovací funkci ustaveny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, byla rozšířena o chovatelské spolky a síť poradců. Chovatelské spolky později byly organizovány ve svazech chovatelů. Úkolem svazu chovatelů bylo především organizovat a vykonávat kontrolu užitkovosti u všech hospodářských zvířat a napomáhat též při obstarávání plemeníků.(F.N)

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (2).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

V zájmu co největší informovanosti zemědělské veřejnosti vznikaly chovatelské spolky. Činnost těchto spolků se projevovala také pořádáním místních svodů, okresních hospodářských výstav i výstav národních, například v Praze, Kroměříži, atd., které byly součástí vlasteneckého hnutí v našich zemích. Nejdříve byly založeny chovatelské spolky na Kroměřížsku, Uhersko-Hradišťsku, Opavsku, na Hané a při šlechtických velkostatcích v jižních a východních Čechách.

Český strakatý skot

Do těchto oblastí začala být dovážena nejlepší chovná zvířata. Ze Švýcarska a Rakouska skot, z Německa a Anglie prasata. Velkostatky se vrhly na čistokrevné chovy, drobní zemědělci využívali možnost křížení svých zvířat s dovezenými zvířaty, která měla vysokou užitkovost.

Konsolidace chovu skotu Českém království začala okolo roku 1870, když Zemědělská rada začala bojovat proti divokým dovozům zahraničních plemen skotu a usilovala o vyšlechtění vlastních kvalitních plemen. V tomto období byl na Hané vytvořen základ pro vznik současného českého strakatého skotu, když byl zde domácí hanácký skot křížen s mohutnými býky červenostrakatého skotu, chovaného v okolí švýcarského Bernu, vznikl tak bernsko-hanácký skot. (F.N.)

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (1).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Šlechtění hospodářských zvířat je úzce spojeno s vývojem celé lidské společnosti. V dlouhém historickém vývoji vznikají první základy šlechtění jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Intenzita tohoto procesu je dána kulturou jednotlivých národů. V 18. století v Evropě vzniká základ novodobého chovatelství a plemenitby hospodářských zvířat. Vzorem pro šlechtění hospodářských zvířat se v roce 1791 stala plemenná kniha pro chov anglického plnokrevníka.

Červinka

Hlavním kritériem pro zápis do plemenných knih byly doložené rodokmeny předků. Dalším významným krokem v zušlechťování hospodářských zvířat, zejména skotu a prasat, byl v druhé polovině 19. století vznik kontroly užitkovosti v Dánsku. Kontrola užitkovosti v Evropě se pak rozšířila do Německa, Švýcarska i Rakouska-Uherska.

Hříbenský skot

V českých zemích se od nepaměti choval červený skot, nazývaný také skotem keltským, lidově v Čechách nazývaný „červinky“. Tento skot pravděpodobně už okolo roku 400 před Kristem na české území přivezli Keltové.

Kravařský skot

Na počátku 18. století křížením českých červinek s hnědým švýcarským skotem vznikly opočenské mourky. Na Moravě, na Kravařsku, byl vyšlechtěn mohutný kravařský skot, jenž se dobře hodil k tahu. Křížením červinek se skotem kravařským a bernským vznikl na severozápadní Moravě tmavočervený skot hřbínecký. V jižních Čechách, hlavně na Třeboňsku, byly chovány žluté plavky, které vznikly křížením alpských plemen. (F.N)

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6