Neblíží se kometa ani konec světa, ale zimní superúplněk

Poslední letošní úplněk nabídne na mrazivé zimní obloze fascinující podívanou. Prosincový „Studený měsíc“ se na noční obloze vyhoupne do takové výše, v jaké jej znovu uvidíme až za dvě desetiletí, v zimě roku 2042. Navíc bude prosincový úplněk výrazně větší a jasnější, protože půjde o tzv. superúplněk — poslední ze tří superúplňků roku 2025. Když se oba tyto astronomické jevy spojí, společně zvednou pozici „Studeného měsíce“ na obloze a zvýrazní jeho velikost. Další takovou podívanou uvidíme až v roce 2042.

5. prosince v 00:14 středoevropského času nastane okamžik technického úplňku, kdy se Měsíc ocitne přesně naproti Slunci a bude tak kulatý, jak je to vůbec možné. Chcete-li jej pozorovat, pak téměř plný bude i noc předtím a noc poté. Příští měsíc totiž Měsíc vystoupá výše, než je v prosinci běžné. Díky vzácnému jevu spojenému s oběžnou dráhou Měsíce, který nastává pouze jednou za 18,6 roku, dosáhne prosincový úplněk naprostého maxima.

Je známé, že oblouk dráhy Měsíce během roku stoupá a klesá: nejvýše je v zimě a nejníže v létě (u Slunce je to obráceně). Tento pohyb je způsoben náklonem zemské osy o 23,4 stupně vůči rovině oběhu Země. Právě díky tomu máme čtyři roční období. Jenže existuje ještě méně známý mechanismus, který výšku oblouku Měsíce nenápadně přidává nebo ubírá bez ohledu na sklon zemské osy. Měsíc totiž neobíhá přesně v rovině ekliptiky (oběžné dráhy Země), ale o 5,1 stupně odkloněně. Tato nakloněná dráha musí dvakrát protínat ekliptiku — v místech zvaných „lunární uzly“ — a pomyslná spojnice mezi nimi se postupně otáčí. Tato rovina se neřídí ani oběhem Měsíce kolem Země, ani oběhem Země kolem Slunce. Otáčí se vůči hvězdám a nebeskému rovníku. Tento pohyb, zvaný předení uzlů, trvá 18,6 roku. Zatímco tedy vidíme Měsíc klouzat obloukem po obloze, zároveň se nepatrně „zhoupává“ mezi dvěma krajními polohami.

Každých 18,6 roku toto předení přidá Měsíci k oblouku dalších 5,1 stupně, takže se jeho maximální výška zvýší až na 28,5 stupně. Tento jev se nazývá hlavní lunární zastavení, protože oblouk Měsíce vystoupí na extrémní výšku a jakoby se tam na chvíli zastaví. Nejvíce se projeví tehdy, když tato fáze připadá právě na zimu. Naopak při vedlejším lunárním zastavení se Měsíci 5,1 stupně naopak ubere a výška jeho oblouku se zmenší. Rozpětí měsíční deklinace klesá asi na 18,3 stupně, takže může působit úplně obyčejně. Momentálně se nacházíme v období hlavního lunárního zastavení, a prosincový úplněk takové výšky znovu dosáhne až v roce 2042.

Prosincový úplněk nejen vystoupá nejvýše, ale také bude větší a jasnější než obvykle. Nejde o klam: průměr Měsíce bude až o 7 procent větší a jeho jas až o 16 procent vyšší než běžně. I když si toho běžný pozorovatel nemusí hned všimnout, lidské oko rozdíl zachytí. Jistě, Měsíc svou hmotnost nezmění. Proč tedy bude vypadat větší? Důvod je opět v jeho dráze, která není dokonalým kruhem, ale elipsou. Někdy je k Zemi blíž, jindy dál. Když se ocitne v nejbližším bodě — perigeu — vzniká právě superúplněk. Naopak v nejvzdálenějším bodě — apogeu — vypadá menší a říká se mu mikroúplněk.

Letos bude prosincový „studený měsíc“ superúplňkem — posledním ze tří superúplňků roku 2025.

Název „Studený měsíc“ je pojmenování prosincového úplňku, které pochází od původních amerických indiánských kmenů a odkazuje na příchod tuhé zimy a chladného počasí. Někdy se mu prosincovému úplňku říká také „Měsíc dlouhé noci“, neboť nastává v blízkosti zimního slunovratu (ten nastane o týden později, kolem 21. prosince), kdy jsou noci nejdelší a také Měsíc stráví na obloze nejvíce času.

Mnohá tradiční pojmenování měsíčních cyklů vytvořili původní obyvatelé Ameriky nebo ranní osadníci podle ročních období. Mohawkové tento jev trefně nazývali „Chladný měsíc“. Indiáni kmene Cree mu říkal „Měsíc vybuchujících stromů“, protože v mrazu často kmeny vysokých stromů praskají. Oglalové používali název „Měsíc praskajících stromů“.

Dakotové vzdali hold majestátním jelenům a nazvali jej „Měsíc, kdy jeleni shazují parohy“. Haidové a Cherokee používali označení „Sněžný měsíc“ a západní Abenaki mu říkali „Měsíc, který přináší zimu“.

Publikováno v EPOCH TIMES

Zelená ideologie je určená jen lidu prostému

 Zahájení COP30 tento týden znamená 11 dní vznešeného zeleného moralizování. Letošní klimatická konference OSN se koná v brazilském Belému na okraji amazonského deštného pralesa. Jako vždy je to příležitost pro nepochopené světové velikány a dobrodince, aby přiletěli z celého světa a poučovali ostatní svět o klimatických změnách.

COP30 je označení 30. konference OSN o změně klimatu, která se koná v Hangar Convention Centre v Belému v ústí Amazonky v Brazílii od 10. do 21. listopadu 2025. Přípravy na konferenci zahájila brazilská vláda vykácením 100 000 stromů z Amazonie, aby mohla postavit osm mil dlouhou čtyřproudou dálnici. To proto, aby se lídři, novináři a aktivisté mohli autem dostat z letiště do nově postaveného luxusního hotelového komplexu. Kromě dálnice a nových hotelů bylo rozšířeno místní letiště a přístav v Belému byl přestavěn, aby mohl přijímat výletní lodě (které jsou využívány k ubytování delegátů z nejchudších zemí).

Všechny tyto projekty byly před více než deseti lety navrhovány vládou státu Pará, ale byly opuštěny kvůli ekologickým protestům proti výstavbě v deštném pralese. V rámci příprav na COP30 však byly náhle oživeny a vytaženy z šuplíku – spolu s odůvodněním, jak „udržitelná“ je nová dálnice: politici vychvalují 30 přechodů pro divoká zvířata, oplocení pro vegetaci, cyklistické pruhy a solární LED osvětlení…

Dálnice v amazonském deštném pralese udala tón celému summit ohromujícímu pokrytectví. Francie, Španělsko, Keňa a další země požadují daň z obchodních i soukromých letů: Ale jakpak se nám delegáti COP30 dostanou do Brazílie? Určitě neplují přes Atlantik jako Greta Thunberg. Britský ministr energetiky Ed Miliband dokonce letěl mezi Belémem a Británií ne jednou, ale dvakrát, a uletěl 24 000 mil, což údajně stálo daňové poplatníky kolem 22 000 liber a vyprodukovalo zhruba šest tun emisí CO2. Podle deníku Telegraph byl Miliband doprovázen Rachel Kyteovou, britskou zvláštní zástupkyní pro klima, která podle zpráv za osm měsíců nalétala 76 000 leteckých mil, což odpovídá třem obletům Země. Na dotaz ohledně uhlíkové stopy Milibandových cest letadlem ministerstvo odpovědělo, že „jakékoli emise z účasti na konferenci COP jsou zanedbatelné ve srovnání s plněním našeho programu“.

Co přesně je tou agendou, která ospravedlňuje takové plýtvání? Podle brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy je jednou z hlavních priorit boj proti „falešným zprávám a zkreslování“ a „odmítání vědeckých důkazů“. Ve svém úvodním projevu v pondělí Lula varoval, že tito takzvaní popírači klimatických změn „ovládají algoritmy, šíří nenávist a strach“, a prohlásil, že „je čas jim uštědřit novou porážku“. To byla jistě nepříliš subtilní narážka na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v září popsal změnu klimatu jako „podvod“ a celou konferenci COP ostře kritizoval. Není překvapením, že USA se letos rozhodly nevyslat do Belému žádné delegáty.

Existují však někteří američtí politici, kteří se na konferenci vydali dobrovolně. Jedním z nich je guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Jeho útoky na Trumpa byly mnohem méně skryté než Lulaovy – včera Newsom o prezidentovi řekl: „Je to invazivní druh, je to prezident-demolice. Snaží se zvrátit pokrok minulého století. Snaží se znovu vytvořit 19. století. Zdvojnásobuje svou hloupost.“

Ironií je, že právě Newsom a další ekologičtí fanatici se snaží vrátit svět zpět v čase – a to ani ne do 19. století, jež bylo přece „stoletím páry“, ale rovnou do doby kamenné. Kromě potírání takzvaných falešných zpráv je další hlavní prioritou letošní konference COP30 odklonit svět od fosilních paliv a dalších prostředků, díky nimž lidská civilizace dosáhla současné úrovně.

Na zahájení summitu lídrů minulý týden generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že to bude znamenat „okamžité zastavení globálních emisí, jejich výrazné snížení v tomto desetiletí, urychlení odklonu od fosilních paliv, omezení metanu a ochranu lesů a oceánů“. Ve stejném projevu zdůraznil, jak důležité je uznat „morální selhání“ a „smrtelnou nedbalost“ v tom, že se nepodařilo zajistit, aby globální teplota nevzrostla o 1,5 stupně. Podle Guterrese si nyní lídři budou muset „zvolit, zda budou vést, nebo budou vedeni ke zkáze“.

Tento apokalyptický projev není pro Guterrese ani pro zelené hnutí ničím novým. Ale kolik lidí ještě poslouchá? Účast na konferencích COP se neustále snižuje. V roce 2023 hostila COP28 v Dubaji 84 000 hostů. O rok později se COP29 v Baku zúčastnilo přibližně 67 000 hostů. Letos je to okolo 56 000. Podobně Dubaj přilákala na úvodní summit leadrů přibližně 154 světových lídrů, zatímco Baku jich mělo asi 80. Belém jich má méně než 60.

Jednou ze skupin, kterou summity COP bez výjimky přitahují, jsou lobbisté za fosilní paliva. List Guardian na začátku tohoto měsíce informoval, že více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy ropných, plynárenských a uhelných společností mělo v uplynulých čtyřech letech přístup k jednání o klimatu, což jim umožnilo zmařit plány klimatických aktivistů. Od COP27 v Šarm aš-Šajchu jsou lobbisté dokonce zváni k účasti na oficiálních akcích.

Při rozhodování o ukončení používání fosilních paliv by světoví lídři měli být nanejvýš obezřetní. V předchozích letech byla konference COP pořádána zeměmi, které nejvíce těží z výroby a spotřeby „nečisté“ energie – jaká ironie!

Konference COP28 se konala v Dubaji, kde ministr průmyslu Spojených arabských emirátů odmítl zavázat se k úplnému odstranění fosilních paliv, což vyvolalo zděšení aktivistů. Místo toho vyzval ke „spravedlivému, řádnému a rovnému snížení spotřeby i produkce fosilních paliv, aby bylo v souladu s vědeckými poznatky dosaženo nulových emisí do roku 2050 nebo kolem něj“. Spojené arabské emiráty také plánovaly využít tuto každoroční událost jako příležitost k uzavření dohod o ropě a plynu s 15 dalšími zeměmi. V Baku loni azerbajdžánské předsednictví zašlo ještě dál. Prezident Ilham Aliyev vychvaloval přednosti fosilních paliv a prohlásil, že „ropa a plyn jsou darem od Boha … Lidé je potřebují“. Azerbajdžánský generální ředitel COP29 byl dokonce přistižen při uzavírání zákulisních dohod s ropnými a plynárenskými společnostmi.

To vše se dalo očekávat, protože COP ve skutečnosti není o záchraně planety. Spíše slouží jako příležitost pro mezinárodní dobrodince, aby se sešli a dokázali, jak jsou ctnostní a ekologicky uvědomělí. Pro ostatní je to ideální networkingová akce, kde lze uzavřít některé dohody a lobovat za aktiva, která udržují ekonomiky nad vodou – a díkybohu, že to někdo dělá. Kdyby se zeleným ideologům podařilo prosadit svou, svět by už dávno vzdal spolehlivé a bohaté zdroje energie, které pohánějí civilizaci. Plyn, ropa a uhlí vymanily miliony lidí z chudoby, nakrmily miliardy a prodloužily délku života. Čím více lidí se snaží zajistit, aby to tak zůstalo, tím lépe.

Svým způsobem je dobře, že COP je vždy tak absurdní. Odhaluje, jak směšný a nefunkční tento zaslepený environmentalismus ve skutečnosti je.

Publikováno na The European Conservative

Zákulisí jihočeského léta

 

Rakovina by měla být vyléčitelná. Velký vědecký objev

Nová technika by měla zničit široké spektrum rakovinných buněk, včetně rakoviny prsu a prostaty, informuje James Gallagher. Nově objevená část imunitního systému může být využita při léčení všech nádorů, tvrdí vědci.

Tým Cardiff University objevil metodu ničení rakoviny prostaty, prsu, plic a dalších při laboratorních testech. Objev publikovaný v časopise Nature Imunology nebyl dosud testován na pacientech, ale výzkumníci tvrdí, že má "enormní potenciál". Experti uvedli, že ačkoliv práce na objevu se dosud nachází v počátečních stádiích, samotný objev je velmi vzrušující.
Vědci hledali "nekonvenční" a dosud neobjevené způsoby, jak imunitní systém přirozeně útočí na tumory. Tím co objevili byla imunitní buňka typu T (T lymfocyt) v lidské krvi. Jde o imunitní buňku, která může prohledávat tělo a zjišťovat, zda existuje hrozba, kterou je třeba eliminovat.Tento typ buňky přitom dokáže útočit na široké spektrum nádorů.

"Existuje šance léčit každého pacienta," uvedl profesor Andrew Sewell pro BBC. a dodal: "Předtím nikdo nevěřil, že by to bylo možné." T lymfocyty mají na povrchu receptory, které jim umožňují "vidět" na chemické úrovni.

Cardiffský tým objevil, že T lymfocyt a jeho receptor dokážou v laboratorních podmínkách nalézt a zničit široké spektrum rakovinných buněk, včetně rakoviny plic, krve, tlustého střeva, prsu, kostní dřeně, prostaty, vaječníků, ledvin a rakoviny děložního čípku. Normální tkáně přitom zůstávají nedotčeny. Receptor T lymfocytu interaguje s molekulou označovanou MR1, která se nachází na povrchu každé buňky v lidském těle.Má se za to, že MR1 pro imunitní systém označuje změněný metabolismus probíhající v rakovinných buňkách.

"Jsme první, kdo popsali T lymfocyt, který hledá MR1 v rakovinných buňkách - to se předtím nestalo, to je první věc svého druhu," dodal výzkumník Garry Dolton.

Zdroj: BBC

Rok 2019 byl nejteplejším rokem Evropy od počátku měření

Evropa zažila rok 2019 jako nejteplejší rok v historii měření. Byl to také druhý nejteplejší rok v historii měření na celém světě. Oznámila to včera britská meteorologická služba Copernicus Climate Change Service v Readingu. Posledních pět let obsadilo horní příčky na žebříčku průměrných teplot zjištěných od počátku měření.

V dlouhodobých záznamech měření v Evropě předstihla teplota roku 2019 těsně velmi teplé roky 2014, 2015 a 2018. Podle předběžných informací amerického meteorologického úřadu Noaa byl rok 2019 druhým nejteplejším rokem na světě.

Výrazně teplejší počasí, ve srovnání s lety 1981 až 2010, bylo na Aljašce a v některých místech Antarktidy. Nadprůměrné teploty byly ve všech zemích jižní a východní Evropy, v JIžní Africe a Austrálii. Naopak na území Kanady byly oblasti, kde vloni byly teploty podprůměrné

Ježek domácí, užitečný noční lovec.

Ježek je užitečný tvor, lepšího lovce myší, slimáků a hmyzu v okolí domu těžko najdeme. Bodlinatou hromádku se zašpičatělým čumáčkem a perličkovými černými kukadly, po západu slunce bloumající po svém teritoriu ve dvorku a zahradě, snadno nespatříme, i když se občas prozrazuje dupotem a šramocením, když šmejdí po všech koutech.

Na první pohled se může zdát, že je to loudavý, neohrabaný savec. Když však ucítí nebezpečí nebo potravu, vystartuje velkou rychlostí. Od dubna do října naťapká každou noc mezi jedním až dvěma kilometry, aby se nasytil.

Díky bodlinám si na ježka, byť docela malého, troufne málokterý predátor. Nepřirozenou smrtí končí ježci jen na silnicích, pod koly aut. Psi jsou ježky vytáčeni k zoufalé zuřivosti. Štěkání, třeba několikahodinové, s ježkem nehne, leží stočený do klubíčka, občas rozeřvaného útočníka ještě více provokuje výstražným prsknutím. Rozpíchané psí čumáky jsou dokladem o bezmocnosti a potupných porážkách nejlepšího přítele člověka, který od ježka chytí pouze blechy.

V současnosti se ježci připravují na dlouhý zimní spánek, proto

vylézají i za bílého dne, aby stihli přibrat na potřebných 600 až 800 gramů a vytvořil si tak dostatečnou tukovou zásobu. Ta mu musí vystačit na dobu až šesti měsíců, které prožívá ve stavu zimní strnulosti zvaném hibernace.

50°C naměřeno v Izraeli

Vedro 50°C minulý čtvrtek zazmamenali v izraelské Sodomě, u Mrtvého moře. Jedná se o nejvyšší teplotu, která kdy byla ve státě Izrael naměřena, i když na území současného státu Izrael byla nejvyšší teplota 54°C naměřena v červnu 1942, tedy 6 let před založením Izraele.

Teploty 42°C byly nyní zaznamenány i na pobřeží Středozemního moře, kde vál horký pouštní vítr. Vedra jsou doprovázena velkým množstvím požárů., při nichž bylo několik lidí zraněno, asi 200 lidí přišlo o střechu nad hlavou.

Izraelská meteorologická služba extrémní teplot přičítá globálnímu oteplování. Extrémní teploty sice byly na některých místech i v minulosti, ale v současné době jsou na celém území. V budoucnu lze prý očekávat další oteplování a další rekordní teploty.


České zemědělství zachrání agronomové a zootechnici z Ukrajiny

Tropická bouře Barry nad Luisianou

Tropická bouře Barry zasáhla jižní pobřeží USA a voda zaplavila velká území. V sobotu odpoledne bylo zasaženo pobřeží a město Intracoastal City. Na pobřeží měl Barry sílu hurikánu, ale když zamířil do vnitrozemí začal slábnout.

Na tuto bouři upozorňovali odborníci už téměř 14 dní, přesto většinu překvapila. Následky bouře jsou tragické, zatím kvůli vodě není možné odhadnout škody. "Bude dlouho trvat než se škody odstraní," řekl guvernér státu Luisiana  John Bel Edwards.

Protože meteorologové očekávají další velké srážky a záplavy, bylo několik obcí evakuováno a dálnice č. 24 uzavřena. Vzhledem k tomu, že bouře přicházela nad mořem pomalu, nahromadilo se v mracích velké množství vody, která nyní padá na pobřeží. Bouře Barry tedy není tolik nebezpečná kvůli větru, ale kvůli vodě.

Ve státe Luisiana je asi 120000 lidí bez elektřiny,  Město Morgan City je úplně bez elektřiny. Výpadky proudu jsou i v sousedních státech Texas, Mississipi a Alabama. Velké obavy jsou v New Orleansu, kde mají špatné zkušenosti s s hurikánem Katrin, který v roce 2005 rozvodnil řeku Mississipi.

V oblasti New Orleans bylo rovněž několik osad evakuováno a obyvatelstvo dalších požádáno, aby odešlo dobrovolně. Na letišti New Orleans byly zrušeny všechny lety. S bouří bojují jak profesionální záchranáři a hasiči, Národní garda Luisiany a asi 3000 záchranářů ze zálohy, které povolal guvernér John Bel Edwards. Prezident USA Trump vyzval k dodržování úředních pokynů.

Rekordní vedra na Aljašce. Vědci hovoří o klimatické katastrofě.

Rekordní teplota v největším městě Aljašky byla naměřena ve čtvrtek odpoledne. Na mezinárodním letišti Anchorage bylo naměřeno 32,2°C. Dosavadní teplotní rekord pocházel ze 14. června 1969, kdy bylo naměřeno 29,4°C, tedy o téměř 3 stupně méně.

Rekordní teploty byly naměřeny i v dalších místech amerického státu Aljaška. Neobvykle vysoké teploty byly zaznamenány v typických arktických oblastech. Bylo naměřeno více než 31°C. Teplotní aljašský rekord pochází z 27. června 1915, kdy ve východním městě Fort Yukon bylo naměřeno 37,8°C.

Podle klimatologů jsou vysoké teploty na Aljašce varováním, že se s klimatem něco vážného děje. Průměrná teplota se od roku 1901 na Aljašce zvýšila o 2,6°C. Ve stejné době se teplota v celých USA zvýšila jen o 1°C. Na Aljašce je oteplování nebezpečné. Vlivem zvýšené teploty se na pobřeží mění funkce přírodních společenství. Rozmrzání doposud zmrzlé půdy ve vnitrozemí způsobuje hroucení staveb a změny ekosystémů.

Rusko se připojí k Pařížské dohodě o ochraně klimatu

Na summitu G 20 v japonské Osace řekl ruský prezident Vladimír Putin novinářům, že Rusko s největší pravděpodobností ratifikuje Pařížskou dohodu o změně klimatu.

"My v Rusku pociťujeme změny klimatu mnohem zřetelněji než lidé jinde na Zemi," řekl šéf Kremlu. "Boj proti klimatickým změnám je pro nás důležitý. Nutí nás k němu rozmrzání věčně zmrzlé půdy na Sibiři."

Rusko prý splní všechny požadavky Pařížské dohody z roku 2015. Mimo USA se všechny země G20 zavázaly plnit požadavky na ochranu klimatu. Putin se domnívá, že i USA se vypořádávají s ekologickými problémy jako jiné země a jistě se brzy k Pařížské dohodě připojí.

Trump na tiskové konferenci obhajoval svoji politiku ochrany klimatu. Nechce se nechat vodit za ručičku pravidly Pařížské konference. USA udělají vše pro to, aby se Země neoteplila o více než 2 stupně Celsia. Reálné je podle Trumpa nedovolit větší oteplení větší než o 1,5 °C. Dosáhne se toho omezení emisí oxidu uhličitého.

Jeleni vnikli do bytu

Policie ve státě Indiana (USA) oznámila, že musela zasahovat v bytě, do kterého vnikli tři jeleni a ohrožovali 74 letou ženu, která telefonem volala o pomoc.

Podle hlášení policie v úterý večer jeleni rozbili okno ložnice a vnikli dovnitř. Když policisté přijeli, našli ženu ležící v obývacím pokoji, v místnosti byl jeden řádící jelen. Nábytek byl převrácený a rozbitý.

Policisté jelena přemohli a svázali a pomohli ženě vstát. Dalším dvěma jelenům dali sedativa a vyhnali z domu. Žena neutrpěla žádné větší zranění, ani nepropadla hysterii. Byt však byl zdemolován.

Likvidace plastů podle nové směrnice EU

V jednání o ochraně životního prostředí před zamořením plasty byla včera v Bruselu překonána poslední překážka. Členské státy se dohodly na společných právních předpisech, kterými má být řešena likvidace plastových výrobků. Zbývá ještě schválení směrnice Evropským parlamentem.

Členské země EU mají dva roky na to, aby do svých právních předpisů tyto směrnice zařadily. Podle nových pravidel je zakázáno vyrábět určité plastové výrobky k jednorázovému použití. Jedná se o tácky a nádobí na jedno použití, brčka na pití, vatové tyčinky a balonkové trubičky. Zakázané budou rovněž pohárky a obaly na potraviny vyrobené z polyesteru.

Další směrnice se týkají plastových lahví. DO ROKU 2029 MUSÍ BÝT vytříděno a vráceno k recyklaci devět z deseti prodaných lahví. Nově prodávané plastové lahve musí obsahovat nejméně 25 hmoty schopné recyklovat.

Německá ministryně životního prostředí navrhla, aby do likvidace odpadů byl zapojen tabákový průmysl a podílel se na likvidaci nedopalků z cigaret. 

Alergikové pozor! Přichází období senné rýmy.

Po kvetoucích ořešácích, jasanech a břízách se o dráždění alergiků starají trávy. Lidé se sennou rýmou večer odloží sluneční brýle, kapesníky a různé roušky, umyjí si vlasy, vyslechnou si pylové zpravodajství a nasytí se léky.

Takto dnes problémy  velké skupiny obyvatel uvedlo ve své zprávě švýcarské "aha!Alergiezentrum." Ředitel centra Georg Schöppi tvrdí, že 70 procent lidí je alergických na pyl z trav. Období senné rýmy je dlouhé pět měsícíců. Letos je zásluhou studeného počasí jeho začátek nejméně o týden opožděn.

Senná rýma je nepříjemná a pokud není léčena i nebezpečná. Postižení by měli navštívit alergologa a užívat předepsané léky. Nejčastěji jsou předepisovány, tablety, kapky, spreje. Důležité je vyhýbání kvetoucím loukám.

Děti sedláků odolávají alergiím

90 let od rekordních mrazů

Když 11. února 1929 v sedm hodin ráno se profesor Jaroslav Maňák vydal změřit teplotu vzduchu na meteorologické stanici ve Stecherově mlýně, mezi Českými Budějovicemi a Litvínovicemi, netušil jistě, že naměří mrazový rekord, který trvá do současnosti.

Nejdříve zjistil na rtuťovém teploměru teplotu -41.2 stupně Celsia. V tom okamžiku teploměr praskl. Další rtuťový teploměr nefungoval, Maňák však měl k dispozici ještě teploměr lihový.

Lihový teploměr ukazoval -42,2 °C. To je nejnižší teplota, která kdy na území českých zemí a Slovenska byla naměřena. Ve stejný den bylo na stanici u nádraží v Třeboni naměřeno -41,5°C, u Hospodářské školy v Novém Vrátě u Českých Budějovic -39,7°C, v Pelhřimově -37,1°C, v Písku -36,1°C. Na Slovensku byl mráz -41°C naměřen v obci Viglaš-Pstruža. Postupem času se vyrojily legendy až o padesátistupňových mrazech, například ve Vodňanech. Možné by to v některých mrazových kotlinách bylo, ale změřeno cejchovaným teploměrem to nebylo, takže se jednalo o subjektivní dojmy.

Mrazivé počasí bylo už od počátku roku 1929, ale silné mrazy, doplněné až metrovou vrstvou sněhu a hustou mlhou, začaly 20. ledna a skončily až v dubnu. V únoru 1929 osmkrát klesl teploměr pod -30°C, v březnu klesl několikrát pod -25°C. Ještě 7. dubna 1929 byl mráz -12°C.

Při těchto tuhých a nekonečných mrazech promrzly i nejsilnější zdi, místnosti nebylo možné vytopit, navíc brzy docházelo palivo. Kvůli velkému množství sněhu a mrazu vázla doprava, vagóny s uhlím se jen obtížně dostávaly k spotřebitelům. Naštěstí v té době byl téměř v každé obci a v každém podniku (na železnici) a úřadě nějaký bývalý ruský legionář, který měl ze Sibiře zkušenosti s podobnými mrazy a dovedl poradit jak se jim bránit.

Ve školách byly mimořádné prázdniny. Voda v řekách promrzla až na dno, takže umlkly vodní mlýny a turbiny vodních elektráren. Tragické následky zima 1929 zanechala v přírodě. Lesní a polní zvěř padala vyhladověním a žízní. Uhynula většina ptactva a byla zničena většina ovocných stromů.

Střed USA svírán arktickými mrazy

Americké vnitrozemí je v současnosti sužováno arktickou zimou. Teploty ani v poledne nestoupají nad -6°F (-21°C). Včera ve státě Illionos bylo v poledne -25°C. V dnešních ranních hodinách bylo v místech vystavených větru naměřen mráz až -55°C. Ve třech státech už byl vyhlášen katastrofální stav. Během středy je hlášeno umrznutí 33 lidí.

Vlak Amtrak na trase Chicago-Los Angeles

V Chicagu, hlavním městě státu Illionos, které se nalézá na břehu Michilegenského jezera bylo zřízeno 60 nových ubytovacích míst pro bezdomovce a všechny lidi, kteří se kvůli kolabující letecké, železniční, autobusové dopravě, taxislužbám ocitli na ulici, rovněž všechny policejní služebny poskytují lidem střechu nad hlavou. Během středy bylo zrušeno 3000 leteckých spojů, zastavila se i železniční doprava, pouze vlaky federální společnosti Amtrak jezdily bez většího zpoždění. Zájem o cestování však je minimální. V Iowě, Minnesotě a částech Wisconsinu a Illinois byly přerušeny poštovní služby.

Očekává se, že arktické mrazy budou do neděle ve státech Illionos, Indiana, Iowa, Kansas, Michigan, Minnesota, Missouri, Nebraska, Severní Dakota, Ohio, Jižní Dakota, a Wisconsin. Jedná se o vnitrozemské státy převážně s nadmořskou výškou do 400 m. Naopak ve vysokohorských státech na západě USA vládne příjemné zimní počasí s teplotami okolo bodu mrazu.

Mrazy jsou velmi nebezpečné pro lidi i zvířata. Provoz motorových vozidel je velmi omezen, pokud nemají auta zamrzlé pohonné hmoty a chladící kapaliny, je na oknech několikacentimetrová námraza, kterou nelze jednoduše odstranit. Lékaři varují lidi před vycházením na mráz a prudkým nadechnutím, kterým může mráz poškodit plíce.

Česká televize nezapře náklonnost k nepřátelům zelené Šumavy

Jde o téma, které z nedostatku času nezaznělo na konferenci "Role České televize v naší společnosti", která se konala v Senátu 11. dubna 2017. Jde o jednu z největších veřejných kauz, která se táhne 20 let. Za tuto dobu došlo k radikální změně rozsáhlého území.

Z kulturní krajiny Šumavy - která živila tamní obyvatele - se stala zdivočelá krajina. Uschly tam lesy v pásmu 42 km dlouhém při státní hranici, došlo k socio-ekonomickým změnám, které způsobily vylidnění Šumavy. Vznikla ideologie environmentalismu a její odnož ideologie divočiny. Ta měla stoupence v různých hnutích s totalitními prvky a v nevládních neziskových organizacích (NNO).
Česká televize se jistě snažila o nestranné a vyvážené zpravodajství, ale redaktoři často nezapřeli své osobní sympatie k divočině a nezasahování do přírody. Takový postoj patří do kategorie "liberální levice", vyskytující se napříč všech současných parlamentních stran.

Obecně je zřejmé, že Česká televize preferuje ekologické NNO a dělá to dlouhodobě i ve sporech o ochranu přírody v NP Šumava. V historii parku došlo k mnoha vypjatým sporům ekologických aktivistů a jejich blokád kácení stromů napadených kůrovcem. Mezi ty nejznámější patřily blokády Trojmezenského pralesa r. 1998, pralesa na Pramenech Vltavy r. 2000, lesy Na Ztraceném r. 2011. Tyto a další obdobné akce byly vždy atraktivními tématy pro Českou televizi. Šlo zde nejen o emoce, ale i o lidská práva, ohrožení života, policisty a jejich zasahování proti demonstrantům.
Televize přenášela detaily o agresivitě policie vůči blokádistům a pokud-možno je zveličovala.
Výsledkem takových zpravodajství bylo ovlivnění rozhodnutí orgánů státní správy pro nevydání či zrušení výjimky na ochranu lesa zasahováním. V důsledku ne-zasahování uschlo či bylo nuceně vykáceno 54 % státních lesů ve správě NP Šumava.

Historicky lze vysledovat, že pořady Čt v kauze NP Šumava byly převážně postaveny tak, že výsledný dojem a fakta vyzněly ve prospěch fanatických eko-aktivistů a ideologicky nadšených vědců - a nikoliv domorodých obyvatel, obcí, turistů, lesníků a racionálních vědců. Vysílané pořady byly téměř výhradně stavěny na vědeckých poznatcích ideologicky nadšených ekologů a biologů - a ne lesnických odborníků a vědců. Obdobně vyznělo i každoroční zastoupení téma Šumavy v pořadu "Nedej se".
Tyto vysoce sledované pořady nesporně přispěly ke vzniku generačního problému, kdy krajina přestává být vnímána jako živitelka a člověk - hospodář - je někdo, kdo ničí přírodu. Tato propagace nemálo přispěla k odporu veřejnosti k lesnictví a dřevoprodukci lesů. Vystudovaný lesník je negativní postavou a ochranář přírody je pozitivní ve veřejném mínění.

Dvacetiletá kauza Šumava je příkladem toho, že produkce České televize má obrovskou moc, která dokáže prezentovat ideologicky motivovanou menšinu, jako nadřazenou sílu racionálního a demokratického rozhodování. Neúměrná mediální podpora dává hnutím a občanským uskupením váhu, která je schopná oslabit demokratickou moc a většinu. Proto jsem názoru, že veřejnoprávní Čt má být pod intenzivnější kontrolou. Když kontrola volenými politiky není možná, tak by to měl dělat onen volič politiků.
Petr Martan

Až ekologové vymřou, země se zazelená

Zelená politika se podle svého názvu tváří, že učiní přírodu zdravější a víc člověka s přírodou sblíží. Nic není realitě vzdálenější. Vezměme si jako příklad několik málo „zelených“ politik, které k nám z Bruselu dorazily:

Máme tu kupříkladu dobře známou Směrnici o energetické náročnosti budov. Jedním z jejích výsledků je v Česku nechvalně proslulý průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). A půjdeme ještě dál. Od roku 2020 se v EU budou moci stavět už jen budovy s téměř nulovou spotřebou. Důsledek? Budou se moci stavět už jen drahé domy. Takže kdo má starý a neekologický dům, jeho renovaci a mírné zlepšení ekologičnosti si řádně rozmyslí, protože aby splnil předimenzované předpisy, stálo by ho to tolik, že se mu nevyplatí s přestavbou ani začínat. Neboli výsledkem bude menší ekologičnost než bez směrnice.

Dál tu máme třeba Směrnici o ekodesignu. To tahle směrnice má na svědomí žárovky, ledničky, sušičky, pračky, myčky, a další a další „neúsporné“ spotřebiče. Momentálně jsou v nadcházející etapě neustálého přitvrzování na řadě toastovače, mixéry, varné konvice, fény, routery, sekačky, mobily nebo projektory. Takže v Číně se nám chechtají a zavalují svět svými „neekologickými“ výrobky, o předražené ekologické evropské zboží pochopitelně svět nemá zájem, a hned za hranicemi EU se chrlí do ovzduší tuny škodlivin. Je to jako plivanec v moři, který nás Evropany zahnané neúměrně přehnanou regulací ke zdi navíc učí podvádět - přesně jako tomu bylo v kauze Volkswagen. A přitom navzdory všem podvodům Volkswagenu nakonec stejně tržby vzrostly, což polopaticky ukázalo, že zákazník na tuhle předimenzovanou ekologičnost kašle, že ho zajímá hlavně cena. Neboli zákazník tím krásně dal najevo, co si o regulaci myslí.

Ovšem všechny tyhle nesmysly s přehledem strčí do kapsy nejlepší výkvět aktuální „zelené“ politiky: podpora biopaliv. To právě ona je největší zelený paskvil. Ekologický „pokrok“ se zvrhl ve vypalování pralesů a nakonec se podle řady studií vypustilo v důsledku „zelené podpory biopaliv“ víc skleníkových plynů, než u klasických paliv fosilních. Mezi posledními například studie Michiganské univerzity z roku 2016 zkoumala předpoklad, že biopaliva jsou ekologičtější než klasická paliva fosilní. A opět jako už mnohokrát předtím se ukázalo, co už dávno víme – není to pravda. Šéf studie John DeCicco shrnul výsledky slovy:„Pokud jde o emise, ukazuje se, že biopaliva jsou horší než benzín“.

A co třeba snahy přizelenalé pražské radnice učinit ekologičtější dopravu v Praze a nahnat lidi do MHD v podobě uzavírání jízdních pruhů a dalších omezení? Všimli jste si oné přímé úměry, že čím je dopravních omezení v Praze víc, tím víc pražská doprava od jistého okamžiku kolabuje? A všimli jste si, jak jsou tyhle uměle vyrobené kolony stojících aut neekologické ve srovnání s předešlým stavem, kdy se dalo městem prosvištět ještě poměrně hladce?

Takže závěr zní, že když začneme „zelenou“ politiku zkoumat detailně, zjistíme, že se v ní snoubí dva motivy. První a snesitelnější motiv je dětinsky naivní touha, aby svět byl zelený, která se bez argumentů a promyšlenosti snaží tuhle zelenost uměle „poručit“ regulací. Zkrátka přání otcem myšlenky. A druhý motiv se záměrně veze na téhle naivitě a přihrává státní podporu tu producentům biopaliv, tu auditorům energetické náročnosti a dalším a dalším.

Aby nebylo mýlky: Tím nechci říct jediné křivé slovo proti skutečně ekologickému chování. Jenomže aby fungovalo, nedá se nařídit shora zeleným pomatencem. Musí vycházet z motivace každého jednotlivce – zateplím si sám od sebe dům, abych neprotopil majlant, koupím si rybu z volného rybolovu, abych do sebe necpal antibiotika a masokostní moučku z uměle chované ryby, koupím si lepší naftu i auto, abych si neničil motor a nečichal ve své garáži puch. Zkrátka nejen kauza Volkswagen ukázala, že to funguje jen tehdy, pokud každý jednotlivec je hnán svou vlastní motivací danou svým vlastním zdravím a svými vlastními penězi. Příkazy tu dělají víc škody než užitku.

Bojím se, že můžeme jen doufat, že tyhle přihlouplé filozofie se s trochou štěstí v příští dekádě okoukají stejně, jako se okoukali hippíci. A než se tak stane, můžeme volit strany, které pochopily, o čem dnešní dělení světa je a proti těmhle vesměs podezřelým ideologiím bojují. Ale víc s tím asi nenaděláme.
Zdroj: Sichtarova.blog.idnes.cz

Klimatická konference v Paříži je asi podvod tisíciletí

Pařížská klimatická konference vyvolala první znepokojené komentáře: cíle jsou ambiciózní, ale nesmyslné, nevymahatelné. Představitelé států podepsali výmysly ekologů, tedy něco, o čem vůbec nepřemýšleli, co nikdo nemůže vynutit, aby bylo plněno. 

Tragédií je, že těmito podpisy byly uvolněny hory peněz, které se teď povalí nekontrolovatelným proudem do kapes ekologických aktivistů. Jde o astronomické částky. Vše je založeno na nedoložené tezi o proměně klimatu.

Ve středověku se v Praze dobře dařilo vínu a za Rudolfa zrály v hradních zahradách fíky. Nikdo poddaným nezakazoval topit v kamnech. Pak nastalo studené období. To je příroda. 

Zákonitosti vesmíru zneužili podvodníci a obrátili ve svůj prospěch. Pomáhají jim primitivní novináři, které živí vyvolávání nenávisti, násilí a pláč bezbranných. Politici to vítají. Kdyby měli slíbit lidem lepší školství, fungující dopravu, větší bezpečnost, vyšší důchody, tak na sebe ušijí bič, protože by je mohli občané kontrolovat. Museli by se zodpovídat. Proto se s takovým nadšením zmocnili obchodu s větrem, jímž je klimatické téma. Je to fata morgana na obzoru, politici budou moci téměř libovolně rozhazovat peníze daňových poplatníků a ekologové bezpracně bohatnout. 

Chlad je pro člověka nebezpečnější než vedro

Ze studie týmu Antonia Gasparrini z londýnského Hygienického a tropického ústavu vyplývá, že extrémní vedro není pro lidský organizmus více nebezpečné než zima. Vědci v létech 1985 až 2012 sledov ali příčiny úmrtí ve 13 zemích světa. Evropa byla zastoupena Itálií, Španělskem, Švédskem a Spojeným královstvím. Výsledky byly zveřejněny v časopise "Lancet".

Při velkém horku trpí srdce a krevní oběh. Při velkém chladnu navíc trpí dýchací a imunitní systém. Zima se podílela na 7,29 procent úmrtí, kdežto vedro jen na 0,42 procent úmrtí. Přímo jako jediné příčiny úmrtí se extrémy teplot podílí jen bezvýznamným množstvím.

Většina úmrtí je při ochlazení, například v Madridu lidé nejvíc umírali při teplotě 8°C. Druhá nejčastější byla teplota 25°C. Při teplotách nad 30°C se počet úmrtí snižuje. Nejméně úmrtí ve Španělsku je při teplotě 22°C.

Studii v komentářích zpochybnili čínští vědci Keith Dear a Chang Wang z univerzity Duke Kunshan, kteří se pozastavili nad tím, že nebyly brány v úvahu faktory jako stáří, nemoci, majetkové poměry zemřelých, a také prostředí, ve kterém lidé zemřeli. Rovněž různí klimatologové připomněli vlny veder v roce 2003, kdy v Evropě jejich následkem zemřely desetitisíce lidí.  

Globální oteplování je dílem člověka

Podle zprávy londýnské vědecké společnosti Royal Society loňský rok byl nejteplejší v celé historii měření teploty. Oteplení jako změna přírodních procesů se zákonitě projevit častějšími přírodními katastrofami. Budou následovat vlny veder, sucha a záplav. Oteplení se projevuje změnami v přírodě, šířením některých rostlin a živočichů do oblastí, kde nikdy dříve nebyli, a naopak hynutím jiných, které v daných oblastech byli celé věky.

Podle vědců je za 75 procent extrémních veder a extrémních povodní zodpovědný člověk. Ve srovnání s předindustriální dobou se počet dní s extrémními projevy počasí zpětinásobil. V posuzování bouří, tornád a krupobití jsou vědci opatrnější, protože to jsou jevy, které na zemi byly vždy a jejich počet ani intenzita se prakticky nemění ani při globálním oteplování.