Ježek domácí, užitečný noční lovec.

Ježek je užitečný tvor, lepšího lovce myší, slimáků a hmyzu v okolí domu těžko najdeme. Bodlinatou hromádku se zašpičatělým čumáčkem a perličkovými černými kukadly, po západu slunce bloumající po svém teritoriu ve dvorku a zahradě, snadno nespatříme, i když se občas prozrazuje dupotem a šramocením, když šmejdí po všech koutech.

Na první pohled se může zdát, že je to loudavý, neohrabaný savec. Když však ucítí nebezpečí nebo potravu, vystartuje velkou rychlostí. Od dubna do října naťapká každou noc mezi jedním až dvěma kilometry, aby se nasytil.

Díky bodlinám si na ježka, byť docela malého, troufne málokterý predátor. Nepřirozenou smrtí končí ježci jen na silnicích, pod koly aut. Psi jsou ježky vytáčeni k zoufalé zuřivosti. Štěkání, třeba několikahodinové, s ježkem nehne, leží stočený do klubíčka, občas rozeřvaného útočníka ještě více provokuje výstražným prsknutím. Rozpíchané psí čumáky jsou dokladem o bezmocnosti a potupných porážkách nejlepšího přítele člověka, který od ježka chytí pouze blechy.

V současnosti se ježci připravují na dlouhý zimní spánek, proto

vylézají i za bílého dne, aby stihli přibrat na potřebných 600 až 800 gramů a vytvořil si tak dostatečnou tukovou zásobu. Ta mu musí vystačit na dobu až šesti měsíců, které prožívá ve stavu zimní strnulosti zvaném hibernace.