Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

pátek 26. dubna 2019

Hnůj jako umění na náměstí

Včera odpoledne se na náměstí před nádražím v Bernu objevila desetitunová hromada kravského hnoje. Důvodem nebylo hnojení květin nebo pokus sázet zde brambory, ale snaha sochařky Barbary Kienerové ukázat veřejnosti, že hnůj není jen páchnoucí vesnická hmota, ale také materiál k vytvoření uměleckého díla.

Umělkyně sice nepředvedla něco, co by si z doby předchemického zemědělství i u nás pamětníci nepamatovali. Hnůj býval důležitým hnojivem, jež zvyšovalo úrodu, proto se o něj pečovalo. Hnůj se vrstvil a šlapal do úhledných kostek, protože nesměl vyschnout. HNojiště uprostřed dvora bývalo vizitkou hospodáře, aby každý, kdo do usedlosti přišel, měl nejlepší dojem o pracovitosti a úspěšnosti hospodáře. Hnojiště bylo vlastně také lidovým uměleckým dílem, které spolu s ozdobami štítů, bránami do dvora, muškáty za okny a laťkovými ploty vytvářelo u návštěvníků první dojmy.

V současnosti se sice ještě v menší míře chlévský hnůj používá jako hnojivo, ale hlavním hnojivem jsou hnojiva umělá. Moderní společnost považuje chlévský hnůj za odpad a není nic neobvyklého, že se ozvou hlasy protestující proti jeho přítomnosti na vesnici a návrhy nejhorlivějších ochránců životního prostředí likvidovat hnůj jako nebezpečný odpad.

Důvod, proč švýcarská umělkyně skládala vidlemi hnůj, se nepodařilo pochopit ani švýcarským novinářům natož kolemjdoucím laikům. Zřejmě chtěla nejvíc upozornit na sebe, že se neštítí bosa šlapat hnůj, navíc v bílé kombinéze. Každý si může domyslet, co libo.

čtvrtek 25. dubna 2019

Epidemii spalniček způsobily akce proti očkování

Téměř 700 případů spalniček je registrováno v USA. Americké ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že jsou tři ohniska nákazy, dvě v New Yorku a jedno ve státě Washington. 

Spalničky jsou velmi nebezpečná nemoc, která může způsobit těžké střevní problémy, záněty plic, poškození zraku a někdy i smrt. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je příčinou rozšíření spalniček hnutí, které na internetu propaguje odpor proti očkování. Toto hnutí hlásá lékařsky nepodložená obvinění, že očkování poškozuje zdraví.

Před dvěma týdny starosta New Yorku Bill de Blasio navrhl v okrese Brooklyn, který je ohniskem nemoci, zavedení povinného očkování. O povinném očkování se v současnosti velmi vážně diskutuje v Německu.

pondělí 22. dubna 2019

Národ tleská rasistickému útoku. Zahradníček komentuje



22.4.2019; 20:36     Příjemné teplé velikonoční počasí bylo ve vytváření sváteční pohody osamoceno. Našli se lidé, kteří ostatním pohodu zkazili. Místo oslavy Kristova vzkříšení přišlo na Srí Lance zabíjení. V zemi, kde jsou 2 miliony křesťanů došlo k organizovaným útokům na kostely. 290 mrtvých lidí je zatím střízlivá bilance útoků.

Na řadě je fotbal. Oba nejvykřičenější pražské kluby v neděli prohrály, jejich největší soupeř Viktoria Plzeň uhrál jeden upocený bod v Příbrami. Velikonočnímu fotbalu předcházelo problematické utkání Slávie se Spartou, při kterém VAR (Videoasistent rozhodčího) nerozhodl tak, jak by si přáli slávisté. Ukázalo se opět, že přístroj není tím úplně správným řešení. Nakonec musí rozhodnout člověk. Ať ve sporné situaci rozhodne jakkoli, vždy se to někomu líbit nebude.

 Boží hod velikonoční nebyl ani v českých končinách klidným. Hlášeno nebylo příliš dopravních nehod - to je nečekané - zato se dostali ke slovu fašisté a podobní násilníci. Při ochutnávce vína v moravských Boršicích byl napaden poslanec za TOP09  Feri. Byl ošetřen v nemocnici a policie vydala neslanou nemastnou zprávu o tom, že hledá pachatele.

Že občas kvůli politickým a jiným názorům dostane politik přes papulu je známo. Je to špatné, ale dělo se to, děje a bude dít u nás i ve světě. Tentokrát však je hrozným jevem ohlas, který doprovází zprávy o napadení Feriho. Spousta, možná polovina, lidí s útokem na Feriho souhlasí. Dráždí je jeho vizáž a původ. Je totiž potomkem Afričana, a to se v rasistických kruzích neodpouští.

Lidská práva sem, lidská práva tam, obyvatelé České republiky chtějí vidět krev. Okamurovi příznivci dávají najevo, kam by se podle nich měl vývoj ubírat. Od porážky německých nacistů uplynulo už 74 let, nové generace netuší,  že Hitlera dovedla k moci rasová nenávist prosazovaná nejprve drobnými útoky na nevhodné jedince. V době, kdy Hitler vstoupil do nacistické strany měl rasizmus a nacionalizmus bezvýznamné množství příznivců. Německá vláda nedokázala hnutí zlikvidovat v zárodku, a to se vymstilo nejen jí, Německu a celému světu.

Slabost demokratického státu je v tom, že dává právo na život nedemokratickým stranám. Nebyl to jen růst nacizmu a rasizmu v Německu, v českých a slovenských prvorepublikových podmínkách to byl růst komunizmu. T.G. Masaryk tvrdil, že komunisté jako politická strana mají stejná práva jako ostatní demokratické strany. Kam toto tatíčkovo přehlížení násilnické ideologie vedlo, mohli se obyvatelé Československa přesvědčovat 40 let.

S odstupem asi čtyřiceti let jsem se podíval na několik dílů normalizačního seriálu Nemocnice na kraji města. Jaroslav Dietl měl schopnost vytvářet citlivé zápletky kdekoli, tedy i ve zdravotnictví, které je jakýmsi společným jmenovatelem všech lidí. Každý člověk se s doktory dostane do kontaktu, i když si to příliš nepřeje. Seriál musí  pro diváka, který období 70. let nepamatuje, být směšný až nepochopitelný. Přestože oblečení, auta, telefony, veřejná doprava atd. - vše bylo v době natáčení tím nejlepším a nejmodernějším, co mohli filmaři ukázat, pro toho, kdo dobu pamatuje z nemocnice, i mimo ní, byl skutečný život mnohem skromnější.

V seriálu Nemocnice na kraji města se Dietlovi především podařilo nadsadit charaktery a chování aktérů. Vznikla pohádka pro dospělé se spoustou nesmyslů. Některé epizody jsou až trapné (např. malá Oldřiška sama chodí po večerech hrát šachy s důchodci) . Nesmysly na pokračování. Herci se snažili, jak doba vyžadovala. Kýč nekýč, ale úspěch byl.
Josef Zahradníček

neděle 21. dubna 2019

Bez silné křesťanské víry se Evropa migrantům neubrání


Na konferenci o migraci 23. března v Budapešti, kterou uspořádalo Kolegium Matyáše Korvína, vystoupil i současný maďarský premiér Viktor Orbán. Mimo jiné prohlásil, že migrační tlak z Afriky určitě poroste, přičemž zdůraznil, že by Afričané měli dostat pomoc již ve svých domovských zemích, nikoli až v Evropě.

Je třeba se zbavit strachu. To je v západní Evropě velice obtížné. Myslím si, že západní část Evropy je svět kolem politiky, respektive svět, který je schopný politiku ovlivnit. Tento svět, který obklopuje politiku, je z 85 procent levicově liberální a je schopný jednat koordinovaně.

Migrace je věcí, která útočí na naši nejdůležitější sílu, kterou zmínil prezident Sarkozy – na jednotu. A představuje i velmi vážnou intelektuální a politickou výzvu. Západní a střední Evropa se totiž ve věci migrace ostře rozcházejí. Tento rozkol je sociologický, nezávisí na našem rozhodnutí. V západoevropských zemích se totiž vedle původního obyvatelstva reprezentujícího křesťanskou kulturu objevila v uplynulých desetiletích výrazná, oproti původnímu obyvatelstvu početně mnohem rychleji rostoucí menšina se silným sebevědomím.

Poměry se neustále mění na úkor původních křesťanských obyvatel a ve prospěch nově příchozí, v zásadě muslimské komunity. Podle OSN v roce 2030 klesne počet obyvatel Evropy o několik milionů, a Afriky vzroste o 448 milionů. Během 13 let vzroste počet obyvatel Afriky o půl miliardy. Obyvatel Afriky vzroste během příštích deseti a několika dalších let bezmála o tolik, kolik je v současnosti obyvatel EU. A stane se tak, aniž by se rozdíl mezi životní úrovní Afriky a Evropy zmenšil, a pokud vše půjde jako dosud, bude se spíše zvětšovat.

V důsledku toho tlak z Afriky do Evropy, a sice že chtějí odtamtud přijít sem, jistě poroste. A zavalí Evropu. Také – další prognóza – ve srovnání s rokem 2010 v roce 2050, kdy ještě budeme žít, vzroste počet muslimského obyvatelstva v Evropě ze současných 40 a několika milionů na alespoň 70 milionů, a zároveň poklesne počet křesťanského obyvatelstva o 99 milionů.






pondělí 15. dubna 2019

Národní zemědělské dotace na kontech zpracovatelů živočišné výroby

Státu se nedaří zvyšovat soběstačnost v živočišné produkci, přestože šlo v letech 2015 až 2017 na její podporu 21 miliard korun, z toho deset miliard korun z fondů Evropské unie. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž závěry byly zveřejněny v pondělí.
Žebravý student

Největší nedostatky zjistil NKÚ u nastavení podmínek národních dotací. Dotace rozděluje a spravuje ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).

Česko patří k zemím EU, které živočišnou výrobu výrazně dotují. Dotace na její podporu se od roku 2012 stále zvyšují. Například na chov prasat a drůbeže vzrostly podle NKÚ mezi lety 2012 až 2016 o 300 procent, stavy hospodářských zvířat se ale v roce 2017 oproti roku 2015 snížily a klesla i míra krytí spotřeby hovězího a vepřového masa, uvedl NKÚ.

Největší nedostatky zjistili kontroloři u národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. MZe za tyto dotace proplatilo v kontrolovaném období 5,3 miliardy Kč. Podmínky, které ale MZe nastavilo, podle kontrolorů nenutily příjemce chovat se hospodárně.

„Dotace tak například používali k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při čištění stájí, které si přitom prováděli vlastními silami,” uvedl NKÚ.

Kontroloři ministerstvu také vytýkají to, že více než 200 milionů korun vyplatilo mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. „Jednalo se přitom o společnosti, které dlouhodobě vykazují zisk,” podotkl úřad.

Podle NKÚ u národních dotací nefungoval dobře kontrolní systém. V některých případech tak příjemci dostali proplacené neuznatelné výdaje nebo výdaje, na které nedoložili faktury.

Naopak u dotací z evropských zdrojů nastavilo MZe řídicí systém i podmínky pro poskytování podpor až na některé dílčí nedostatky účinně, míní kontroloři. Chyby se podle nich týkaly dělení investičních projektů z programů rozvoje venkova. Někteří příjemci dotací tak mohli díky rozdělení projektů získat vyšší dotaci, než jakou dovoloval limit, uvedl NKÚ. (čtk)

čtvrtek 11. dubna 2019

Prezidentka Čaputová u Schwarzenberga. Zahradníček komentuje


11.4.2019; 10:24    Dnešní chladné počasí mě vyzvalo k návratu do teplé komnaty a k napsání aprílového komentáře. Už jsem chtěl střední Evropu chválit za to, že si teplé jaro vzít nenechá - a najednou je tady ochlazení, rychlá změna počasí jako na středozápadě USA. Alespoň značně teplokrevní nadšenci, co už se vysvlekli do kraťasů a triček, pěkně vychladnou.

Jsem zvědav, jak budou dnes večer chladní diváci na Slávii. Píši diváci, protože fanatici mají organizovaný přístup na stadion zakázán. Evropské fotbalové orgány se přesvědčit o holubičí povaze slávistů nenechají tak jako česká disciplinární komise, která rasistický pokřik a sprosté urážky karvinského trenéra Straky uložila k ledu. To ovšem neznamená, že největší idioti a výtržníci se i s pyrotechnikou nevloudí do řad slušných diváků. 

Slovensko má novou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Její zvolení je podle politologů anomálie, chyba systému, do něhož se nechtěně vloudila upřímnost a slušnost. Slovensko je tedy z hlediska nejagresivnějších českých politiků a novinářů zvláštní kapitola, která nepatří do střední Evropy. Čaputová především  zásadně odmítá rasizmus a výpady proti EU a NATO. Na Slovensku to prošlo, v České republice je to nemyslitelné.

První Čaputové zahraniční cesta, i když jen neoficiální, byla do Prahy, kde se nesetkala s nejvyššími politiky, ale se Zemanovým prezidentským protikandidátem Karlem Schwrzenbergem, jenž financoval její volební kampaň. Bylo to určitým způsobem naznačení politického směru, jímž se chce slovenská prezidentka ubírat. Není to východní cesta Zemanova, ani protibruselská nenávist Klausovy rodiny. Myslím, že  už se čeští revolveroví političtí lékaři spojili se slovenskými a intenzivně pracují na tom jak Čaputovou vyléčit z evropanského opojení a zahnat ji do kouta, případně přinutit k odstoupení.

Proti Čaputové se jistě staví vysoký předák slovenských fašistů Marian Kotleba, jenž v úterý kvůli rasizmu stanul před Nejvyšším slovenským soudem. Kotleba se pokoušel soudcům vysvětlovat, co je to rasizmus a xenofobie, a dokázat, že zákaz LSNS byl nezákonný. Přitom tvrdě požadoval vyhnání všech  imigrantů ze Slovenska a trestat Romy za kriminalitu. Hovořil o cigánech jako o obyvatelích černých osad, ve kterých je velké množství staveb postavených načerno.

 Rovněž sousední Rakousko se začíná vzdalovat českým představám o neomezené svobodě pro ty, kteří jsou schopni všeho. Rakousko procitá z neomezené svobody, která má na svědomí spousty životů. Diskutovat na internetu tam prý budou moci jen ti, jejichž totožnost bude státním orgánům známá., aby v případě příspěvku vyzývajícího k porušování zákonů a násilí, mohla policie zasáhnout. Slušné lidi taková registrace nemůže omezovat, ale vyřadí ze slušné společnosti netolerantní anonymní troly, provokatéry, rasisty, nacisty, hulváty, fanatiky a podobné pacienty.  Demokracie je především řád slušných lidí, i svoboda slova musí mít svoje meze.

My Čechové máme jiné starosti. V jednom jihočeském městě si občan stěžoval, že větve jabloní jsou nad veřejnou cestou a hrozí chodcům, že jim na hlavu budou padat zralá jablka. Záležitost musí řešit městská policie a technické služby. Zřejmě se jedná o  potomka nějakého Zmoka, co si u pana Ducháčka stěžoval, že nu soused vzal jedno jablko.
Josef Zahradníček

středa 10. dubna 2019

Průmyslově vyráběný hmyz jako krmivo

Dostat hmyz přímo do lidské stravy se v Evropě neprosadí, i když je známo, že těla hmyzu se skládají většinou z nezávadných, ale zdravých a výživných látek.  Někteří vědci však přišli na nápad, jak dostat tyto látky do lidí prostřednictvím hospodářských zvířat. Například krmit hmyzem ryby, drůbež nebo prasata.

Hospodářská zvířata, především drůbež a prasata, potřebují k životu hodně bílkovin. Dříve v malochovech tyto bílkoviny dostávala z odpadků na smetištích, kompostech, hnojištích a ze zbytků lidské stravy. Na ruském a jiném - často i českém - venkově nebývaly toalety, o fekálie se postarala drůbež a prasata. Po zavedení velkochovů a splachovacích záchodů byly bílkoviny zvířatům dodávány masokostní moučkou. Její používání bylo v Evropě zakázáno a tak zdrojem bílkovin v krmivech je sója. Ani toto není optimální řešení, protože sója zabírá velké plochy úrodné půdy. Rovněž zkrmování rybí moučky je kontroverzní, neboť kvůli ní jsou plundrovány oceány, navíc je hodně drahá.

Jak nahradit bílkoviny živočišného původu hmyzem zkoumá univerzita v Göttingenu. Zkoumá jak vyrábět velké masy hmyzu, zpracovat je, vysušit a dodat do krmiv. Ideální se jeví larvy, které zpracovávají organické odpady, rovněž rostlinný materiál by byl vhodný jako krmivo hmyzu.

Doposud je řízená výroba larev živících se odpady převážně ruční práce. Uvažuje se o automatických linkách. Taková zařízení by především musela rozeznat správná stádia vývoje hmyzu, kdy larvy jsou ve správné dospělosti a kdy je v jejich těle nejvyšší obsah bílkovin a tuků.

středa 3. dubna 2019

Zemědělci protestují proti regulaci hnojiv

Nespokojenost s  návrhy EU na snížení dávek hnojiv na 1 ha vyjádřilo na demonstraci v Dolním Sasku několik stovek zemědělců. kteří včera přišli před Panský zámek v Hanoveru. V zámku v té době jednal agrokomisař EU Phil Hogan se spolkovou ministryní zemědělství Julií Klöcknerovou a dolnosaskou mininistryní zemědělství Otte-Kinastovou.
Prezident zemského venkovského svazu Albert Schulte spolkové ministryni odevzadl petici tisíce zemědělců, kteří nesouhlasí s návrhy na snížení dávek hnojiv. Dolnosaský venkov žádá Klöcknerovou, aby stáhla své návrhy a v EK se zasadila o zrušení požadavku na regulaci hnojiv.
"Klöcknerová zašla ve svých požadavcích příliš daleko, návrhy na regulaci hnojiv jsou nesmyslné, " uvedl Schulte to Brinke. Splněním  jejího požadavku by zanikly tisíce zemědělských závodů. Už stávající snížení dávek hnojiv je hraně, neboť zemědělci se sním jen obtížně vyrovnávají. V uplynulém roce bylo v Dolním Sasku prodáno o 16 procent dusíkatých hnojiv méně, navíc výrazně poklesly stavy hospodářských zvířat, tedy ubyl i dusík z chlévského hnoje. "POžadované další snížení dávek dusíku o 20 procent povede k podvýživě rostlin, degradaci humusu a ke zničení konvenčních i ekologických zemědělských závodů. Po tomto opatření by ukončila zemědělskou čibnnost nejméně jedna pětina závodů."

čtvrtek 28. března 2019

Glyfosat a rakovina. Monsanto má platit odškodnění

Americká společnost Monsanto (Bayer-koncern) byla kalifornským soudem odsouzena k výplatě odškodnění 81 milionů dolarů sedmdesátiletému Američanovi Edwinu Hardemanovi, který onemocněl rakovinou. Muž údajně pracoval s herbicidem Roundap, který obsahuje podezřelou chemikálii glyfosát.

Důvodem rozsudku není důkaz, že rakovina byla způsobena glyfosátem, ale to, že postiženého nic neupozornilo na možnost, že při práci s glyfosátem může onemocnět. Podobný ortel padl už v srpnu minulého roku, kdy stejnou náhradu obdržel školník Dewayne Johnson.

Zástupci koncernu Bayer po vynesení rozsudku byli nespokojeni a ohlásili, že proti rozsudku se odvolají. V žádném průzkumu nebylo zjištěno, že glyfosát je karcinogenní.

Jak americká Agentura pro ochranu životního prostředí, tak experti v EU a Německu nezjistily, že glafosát způsobuje rakovinu. Soudci však vycházejí z prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO), že glyfosát může být karcinogenní.

středa 27. března 2019

Spalničky v Evropě i za mořem

V americkém státě New York byl kvůli epidemii spalniček vyhlášen stav nouze. Úřady přijímají radikální opatření. V okrese Rockland County, který se nachází 40 kilometrů severně od hlavního města státu je zakázáno neočkovaným dětem pohybovat se v místech, kde se nachází víc než 10 lidí. Týká se to i veřejné dopravy. Opatření bylo vyhlášeno na 30 dní.

Okresní úřad oznámil, že dělá zásadní opatření, aby děti, které nebyly očkované kvůli nízkému věku nebo ze zdravotních důvodů, se nenakazily. V kraji Rockland, v němž žije 300000 lidí, bylo zjištěno 153 případů spalniček. Nemoc se mimo typické vyrážky po těle projevuje vysokými teplotami a značným oslabením celého těla.

Přestože v USA proběhly velké kampaně o nutnosti očkování proti spalničkám, je naočkováno jen 27 procent dětí ve věku 1 až 18 let. Velký odpor proti očkování je především mezi židy, kteří je odmítají z náboženských důvodů.
Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.