Guvernérkou NM se stala indiánka Haalandová

 Americké volby 3. listopadu 2026 přinesly historický výsledek. Demokratka Deb Haalandová zvítězila v souboji o post guvernérky Nového Mexika a stala se první ženou z řad původních obyvatel Ameriky, která byla zvolena guvernérkou některého z amerických států. Podle průběžných výsledků získala 412 834 hlasů, zatímco její republikánský soupeř Gregg Hull 308 315 hlasů.

Haalandová je členkou kmene Laguna Pueblo a její politická dráha je mimořádná i v širším americkém kontextu. V letech 2021 až 2025 působila jako ministryně vnitra ve vládě prezidenta Joea Bidena. Stala se tak první osobou z řad původních Američanů, která zastávala ministerský post v kabinetu Spojených států. Její zvolení do čela Nového Mexika proto představuje další významný okamžik v dějinách politického zastoupení původních národů.

Deb Haalandová vstupuje do guvernérského úřadu s politickou zkušeností z Kongresu i z federální vlády. Její zvolení má proto symbolický i praktický rozměr. V Novém Mexiku, státě s výraznou přítomností původních národů a dlouhou historií jejich vztahů s americkou vládou, bude její působení sledováno také z hlediska toho, jak se promítne do konkrétní politiky vůči kmenovým komunitám.

Americké dějiny původních obyvatel jsou dějinami ztráty území, nuceného vysídlování, asimilace a dlouhodobého zápasu o uznání práv. Současně jsou však také dějinami zachování vlastních institucí, jazyků a politické identity. Zvolení Deb Haalandové tento vývoj neuzavírá. Připomíná však, že lidé z národů, které existovaly na americkém kontinentu dávno před vznikem Spojených států, dnes mohou stát v čele jednoho z jejich států.

Dost bylo digitální výchovy!

 Rakousko chtělo od příštího roku omezit přístup dětí mladších čtrnácti let k vybraným sociálním sítím a video platformám. Evropská komise však 29. října 2026 oznámila, že Rakousko musí s přijetím svého zákona počkat. Důvodem je připravovaná evropská legislativa, která má stanovit společná pravidla ochrany dětí v digitálním prostředí.

Rozhodnutí vyvolalo v Rakousku nesouhlas. Rakouská vláda tvrdí, že děti potřebují ochranu okamžitě, než vyrostou.Důvod čekat na dokončení evropského legislativního procesu je hloupý. Komise naopak argumentuje tím, že rozdílná pravidla v jednotlivých státech by mohla narušit jednotný digitální trh a zkomplikoat ochranu dětí napříč Evropskou unií.

Nejde přitom jen o rakouský spor. Také v České republice se diskutuje o tom, zda by děti měly mít přístup k sociálním sítím až od určitého věku. Rakouský případ proto stojí za pozornost i z právního hlediska: ukazuje totiž, jaké možnosti mají členské státy, když chtějí přijmout vlastní pravidla v oblasti, kterou už začíná upravovat Evropská unie.

Rakouská vláda představila návrh zákona v červenci 2026 a 28. července jej oznámila Evropské komisi. Jeho cílem je omezit přístup dětí mladších čtrnácti let k určitým platformám, například TikToku, Instagramu, YouTube nebo Snapchatu. Nejde ale o zákaz internetu ani všech sociálních sítí. Rakouský návrh se zaměřuje na platformy, které využívají funkce podporující dlouhodobé a opakované používání. Patří mezi ně doporučovací algoritmy, nekonečné posouvání obsahu, automatické přehrávání videí, různé odměňovací mechanismy nebo upozornění, která uživatele přivádějí zpět k aplikaci. Právě tyto funkce považuje rakouská vláda za zvlášť problematické u dětí. Nejde tedy pouze o to, jaký obsah nezletilí sledují, ale hlavně o digitální nabídky, které ovlivňují jejich chování.

Československo ?

 Československo skončilo v roce 1992, připomínat jeho vznik je možné, ale slavit to jako státní svátek, když je zde jiný stát, je nesmysl. 

Kdo si prolistuje několik stovek obecních kronik, nemůže mít dojem, že rozbití Rakousko-Uherska byl nějaký chytrý skutek, i když hlavním důvodem byly válečné události. Skutečná spontánní radost ze vzniku Československa trvala asi měsíc, než československá veřejnost se začala seznamovat s "nezištnými" akcemi politiků a politických stran. Válečná bída lidu pokračovala bez ohledu na státní zřízení i po 28. říjnu 1918, přičemž byla trvale, prakticky po celou dobu trvání První republiky, mediálně eliminována vlasteneckými bájemi o rakouském žaláři národů a o slavném vítězství nad Habsburky. 

Přestože republice padla do klína ekonomicky nejvyspělejší část bývalé monarchie, tuto výhodu 20 let ničila v národnostních šarvátkách. Notorickým ministrem zahraničí bez ohledu na výsledky voleb se na 15 let stal Edvard Beneš, který jako malý blbý pejsek by otrocky oddán pouze Masarykovi. Beneš nesnášel Slováky i Němce. Nesnášel ani ostatní české politiky, především nenáviděl agrárníky. Takového člověka potřeboval T. G. Masaryk, který potřeboval spolehlivého agenta ve vládě, jenž ho dokázal dopodrobna informovat o všem, co se ve vládě šustlo. Spojku jim dělal důvěřivý Karel Čapek. 

Dvacátá leta první republiky byly pro český venkov léty dřiny a bídy, a hladu. Co se vyrobilo, bylo úředně zabaveno. Místo církevních svátků se slavily nové svátky jako 28. říjen, upálení Husa, Masarykovy narozeniny atd. Demokratické pozlátko slavilo úspěch v městských horních vrstvách. Dělníci živořili na periferiích, živnostníci a zemědělci se utápěli v dluzích a exekucích. Mnohokrát lze narazit na zápis, že před vypuknutím války bylo zabrání Sudet a Protektorát Čechy a Morava pro venkovské obyvatelstvo záchranou. Zadlužení lidé mohli zaplatit prvorepublikové dluhy, neboť se jim naskytla dobře placená práce v Německu a Rakousku, zemědělci měli odbyt produkce. 

Spousta lidí ještě dlouho po 2. světové válce vzpomínalo na pohodový život v c. k. monarchii. Na První republiku nevzpomínali nejlépe ani lidé, kteří monarchii nezažili. Neměli ji rádi ani ti, kteří byli perzekvováni za kolektivizace v 50. letech. "Za komunistů se na vesnici žije mnohem lépe než za První republiky," říkávali pamětníci. "Tenkrát se mohlo stávkovat, demonstrovat a nadávat, a to bylo na prázdný žaludek a na prázdnou kapsu všechno, co se dalo dělat."

Dnes je možné snadno si domyslet, že komunistickou totalitu přivolal vydáváním dekretů v roce 1945 nezvolený prezident Edvard Beneš. Rozhodujícím dekretem pro pozdější předání veškeré moci  komunistům byl ten z 28. října 1945, jímž byly znárodněny banky, doly a všechny velké podniky. Začalo plánované hospodářství. 

Dnes se toto hnusné výročí připomíná dnem pracovního volna, svátečními jízdními řády a shromážděním 600 úderníků na Pražském hradě, žranici pořádá lidem zvolený prezident.

Euro je pro Čechy horší než atomová bomba

 Trochu paradoxní, ale snadno vysvětlitelné. Ti, kteří euro mají, jej denně využívají a znají tak jeho výhody, proto jej podporují. Též ovšem platí, že si na něj zvykli a berou ho jako úplnou samozřejmost. 

Ti, kteří jej nemají, neznají jeho výhody ani nevýhody a proto jej nepodporují. Výhody neznají, protože je nezažili, nepoznali. Naopak jsou zvyklí na svoji měnu a berou ji jako samozřejmost.

V českých poměrech moc nejde o výhody či nevýhody eura, jde o účinky padesátileté benešovsko-komunistické propagandy "My (dobří) a oni (špatní)." Denně je možné narazit na komentáře národovců, že Západ nás v Mnichově zradil a od té doby je naším nepřítelem. Eura, jako měny nepřítele se každý Čech musí štítit. Kdo ho podporuje je vlastizrádce.

Nepracující Praha demonstruje proti důchodcům

 Podle Witowské premiér Babiš zvolil nepřijatelné přirovnání dění před Sněmovnou s útokem na Kapitol 6. ledna 2021 v USA zcela záměrně, aby vyvolal větší napětí ve společnosti. Co asi mediální slepičko o kapitolu ví?

Existuje vůbec nějaká sebereflexe ČT a ČRo? Zbaví se toxických figur, jako jsou Borek, Szántó, Fingerland...? Přiznají snad tato média, že se v intencích "Výroby souhlasu" mýlila v x věcech? Že systematicky selhávají a matení veřejnosti povýšily na normu? Samozřejmě že ne. 

Rádio ČRoPlus kdysi navázalo na vysílání Svobodné Evropy, dnes po 1. hodině ranní předvedlo ukázkové jednostranné informace. Pětiminutové zpravodajství natáhlo o rozhory s velkoměstskými odpůrci veřejné televize placené státem, kteří nemohou strávit to, že nemají být okrádáni důchodci a další lidé, kteří televizi nesledují. 

V neděli ráno začíná zimní čas.

 I když nám chytré telefony a počítače mění čas automaticky, nezapomeňte si v neděli ráno zkontrolovat, případně přeřídit, starší hodiny a budíky. 10 nočních vlaků se bude muset přizpůsobit během jízdy.

Historie změny času začíná v dobách, kdy úspora energie byla zásadní. Poprvé byl letní čas zaveden v roce 1916 v Německu během první světové války. Brzy se rozšířil i do Rakousko-Uherska, a tedy i na území českých zemí.

Víte, že se v Československu v historii experimentovalo i se zimním časem? Konkrétně v zimě na přelomu let 1946 a 1947, kdy byl posunut čas kvůli úspoře elektřiny.

Když daň z bytu je vydávána za koncesionářský poplatek

 Finanční nezávislost na státu by neměla být vymáhána nuceným nařízením občanům a firmám platit poplatky za státem poptávanou blíže finančně a povahou a  objemem produktů nespecifikovanou veřejnou službu. Vedení ČT a ČRo za této situace bohužel obelhává občany. Vymáhají povinné poplatky i od občanů a firem, co nechtějí sledovat ČT a ČRo. Nazývají vynucenou platbu starým termínem "koncesionářské poplatky". 

A pod záminkou veřejné služby financují bohužel bez veřejné finanční kontroly i své zájmy, bulvární produkci, a netržně tak zkoušejí válcovat komerční konkurenci. Připomíná to tak feudální vrchnost co poddaným nařizovala pod tresty kupovat povinně pivo z panského pivovaru. Zrušení nuceného televizního a rozhlasového poplatku vydávaného za "koncesionářský" a nahrazení rozpočtovým příspěvkem na veřejnoprávní službu může konec konců prospět důchodcům a sociálně slabým. A to zřejmě nejvíc děsí ODS, Pirátky a Kalouska.

Otázka také zní, proč platit něco, čemu není rozumět. V poslední době se na ČRo Plus objevují pořady kde se mluví tak rychle, že nelze pochopit, o co se jedná. Spěch sportovních reportérů lze pochopit, méně informace zahraničních zpravodajů, vůbec však nelze zachytit mluvu některých komentátorů. Někteří polykají koncovky slov, jiní písmena, vrcholem nesrozumitelnosti byl dnes jakýsi hlavní ekonom banky, z jehož řeči jsem pochopil asi každé 20. slovo, elektrický kafemlýnek je proti němu brnkání z Libuše na harfu. (Buřič)

Pláč nad Europou

 Je zcela zjevné, že Evropa se po roce 1900 několikrát pokusila o sebevraždu, takže dnes téměř pozbyla svéprávnost, ztratila schopnost se o sebe postarat. I kdyby se Evropa zbavila progresivismu, nesvéprávnosti se nezbaví. Závislost Starého kontinentu na USA je dnes faktem, se kterým už nikdo nic nenadělá, a rozum velí, když už to takhle dopadlo, aby se Evropa v tomto paternalistickém vztahu chovala jako slušně vychované dítě, nikoli jako umanutý spratek, který se nechce vzdát svých oblíbených kyblíčků.

Jedním kýblíčkem je z ekologie odvozená zelená ideologie Green Dealu, jež připravila Evropu o zásoby fosilních paliv, totiž o uhlí, a destruovala beztak již druhořadý obranný průmysl, aniž by zaznamenala nějaký úspěch. Němečtí ekologové prosadili zelená gesta, která jsou ve světě tak směšná jako Havlova hesla o pravdě a lásce. Představme si, že by nějakým kouzlem zmizela z povrchu zeměkoule celá Evropa se vším všudy. Zastavila by se v takovém případě klimatická změna a svět by byl spasen? Samozřejmě nikoli a opak si může myslet jen blázen! 

 k tomu se navíc pojí handicap technologický, protože vývoj pokročilých technologií, najmě zbrojních, je nad síly ideologicky svázané Evropy, když ani ty pitomé solární panely si nedokáže pro svou spotřebu vyrábět sama. Jak se zdá, ona historická anomálie, která na 500 let udělala z bezvýznamného poloostrovního přívěsku Asie vůdčí kontinent světa, je u konce a Evropa se opět stane tím, čím byla po pádu říše římské – zapadlým a chudým koutem světa, kde si budou lidé vyprávět legendy o skvělé minulosti, stejně jako my si dnes vyprávíme o Atlantidě.

Česká země vysychá - a vysychá

 Střední Evropa je prý na tom s vodou špatně. Nějaká paní starostka od Slapské přehrady se připravuje na to, že nebude pitná voda. Grafy na stránkách Povodí Vltava, Slapy už jsou pod kótou přelivu (aktuálně 262,42 – kóta přelivu je 262,60).

A voda samozřejmě stále ubývá. Několik minut po osmé hodině jsme mohli na Radiožurnálu vychutnat čiré štěstí, když moderátor a redaktorka slibovali, že se počasí nezkazí, že se všichni Češi můžou radovat, protože nebude pršet. Bude krásně.

 Radujte se všichni, že nezaprší! Tak si to užijte, jezděte, když vám zastropovali benzin. Není to radio z nějaké Havlovy hry nebo z Orwella? 

Mimochodem: kromě Husinecké přehrady už vyschla i nádrž Pařížov. Fotky přinesly včera Novinky s titulkem: V nádrži Pařížov už skoro není žádná voda.

Kdo by si nepřál hezké počasí? Ovšem kdyby nebylo to neobvyklé sucho. Poručit větru dešti, jak se zpívalo za komunistů, nelze. Pumpnout USA a požádat Trumpa o zaslání pár mil Mississippi? Stačíla by voda. Středozápadní státy USA právě bičuje neúnavný déšť (pátek 20:00 SEČ). S Trumpem ale teď není rozumná řeč. 

Jediná věc, co pro přivolání deště mohou v českých zemích udělat, je napodobit předky a modlit se. Ve středověku se lidí při suchu vydávali procesím na nějaké posvátné místo, k nějaké světkyní nebo světci. Obyčejně to pomohlo, jak uvádí staré zápisy. Čeští ateisté zatím vodu nějakou mají. I na ně jistě jednou sucho přijde, možná brzy.

ODS po obecních volbách

 Billboardy „Plzeň má v Senátu zastupovat člověk, který v Plzni žije“, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, prý zmizí. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.

V čele ODS už byli různě vzteklí lidé, ale současný předseda nejvíce připomíná Psa baskervilského. 

ODS je struktura prospěchářských individuí s komunistickou privatizační mentalitou sledujících své osobní zájmy. Klausovy děti, které prosákly celé magistráty, včetně jeho úřednických substrátů, bez jakékoliv vize, předstírající ten jediný správný “pravicový” názor, jenž ve skutečnosti není pravicovou politikou, nýbrž sobecky motivovanou chamtivostí vytěžující a oslabující veřejný zájem.