Mezimostí.
(Předcházející část) Město Veselí nad Lužnicí, ležící na soutoku Lužnice s Nežárkou, je významnou železniční a silniční křižovatkou. Původně to byla dvě města: Veselí a Mezimostí, oddělena oběma řekami. V roce 1947 se sloučila v jeden celek.
Nádraží Veselí nad Lužnicí
Mezimostí, druhá část souměstí, bylo samostatnou osadou už v roce 1360, kdy zde stála tvrz Jeníků z Mezimostí. V roce 1361 bylo Mezimostí prodáno Oldřichovi z Hradce, roku 1369 je koupil Dobeš z Mezimostí a Bernartic. Krátce nato Mezimostí koupil Vilém z Ladštejna, po jeho smrti se dostalo k Rožmberkům a k třeboňskému panství. V roce 1731 Karel VI. povýšil Mezimostí na městečko. Dále jsou zprávy o tom, že ještě několikrát změnilo majitele, až v roce 1769 je koupilo místní měšťanstvo.
Mezimostí - bývalá radnice.
V roce 1908 se Mezimostí stalo městem, avšak už dávno předtím, v roce 1871, zde život lidí začala měnit železnice: V roce 1872 byla poblíž města dokončena stavba železniční tratě Praha -Třeboň - Gmünd - Vídeň, potom přibyly odbočky z Mezimostí do Českých Budějovic a z Mezimostí do Jindřichova Hradce a Jihlavy. Na křižovatce těchto tratí vyrostlo velké osobní, nákladní a seřaďovací nádraží.
V meziválečném období žilo v Mezimostí přibližně dva tisíce osm set obyvatel. Byla zde škola obecná, škola měšťanská a škola pokračovací. Nejvýznamnější spolky byly: hasičský sbor, Sokol, baráčnická obec Vitoraz, Národní jednota pošumavská, divadelní spolek a Konsum železničních zřízenců.
Mezimostí - škola
Železnice změnila pracovní možnosti obyvatelstva Mezimostí, Veselí i celého regionu. Dala mu práci přímo i nepřímo, vedle možnosti nosit železničářskou uniformu se naskytla možnost zaměstnání v některém průmyslovém závodě, které nedaleko železniční tratě vyrostly. Byly zde zřízeny velké podniky. lihovar Fischel & synové, mlékárna a sýrárna (Madeta), byl zde postaven velký závod na výrobu stavebních panelů (Prefa) a zpracovna lnu.
Nyní má Mezimostí 2 220 obyvatel. (R.Fischer) Pokračování
(Předcházející část) Město Veselí nad Lužnicí, ležící na soutoku Lužnice s Nežárkou, je významnou železniční a silniční křižovatkou. Původně to byla dvě města: Veselí a Mezimostí, oddělena oběma řekami. V roce 1947 se sloučila v jeden celek.
Nádraží Veselí nad Lužnicí
Mezimostí, druhá část souměstí, bylo samostatnou osadou už v roce 1360, kdy zde stála tvrz Jeníků z Mezimostí. V roce 1361 bylo Mezimostí prodáno Oldřichovi z Hradce, roku 1369 je koupil Dobeš z Mezimostí a Bernartic. Krátce nato Mezimostí koupil Vilém z Ladštejna, po jeho smrti se dostalo k Rožmberkům a k třeboňskému panství. V roce 1731 Karel VI. povýšil Mezimostí na městečko. Dále jsou zprávy o tom, že ještě několikrát změnilo majitele, až v roce 1769 je koupilo místní měšťanstvo.
Mezimostí - bývalá radnice.V roce 1908 se Mezimostí stalo městem, avšak už dávno předtím, v roce 1871, zde život lidí začala měnit železnice: V roce 1872 byla poblíž města dokončena stavba železniční tratě Praha -Třeboň - Gmünd - Vídeň, potom přibyly odbočky z Mezimostí do Českých Budějovic a z Mezimostí do Jindřichova Hradce a Jihlavy. Na křižovatce těchto tratí vyrostlo velké osobní, nákladní a seřaďovací nádraží.
V meziválečném období žilo v Mezimostí přibližně dva tisíce osm set obyvatel. Byla zde škola obecná, škola měšťanská a škola pokračovací. Nejvýznamnější spolky byly: hasičský sbor, Sokol, baráčnická obec Vitoraz, Národní jednota pošumavská, divadelní spolek a Konsum železničních zřízenců.
Mezimostí - školaŽeleznice změnila pracovní možnosti obyvatelstva Mezimostí, Veselí i celého regionu. Dala mu práci přímo i nepřímo, vedle možnosti nosit železničářskou uniformu se naskytla možnost zaměstnání v některém průmyslovém závodě, které nedaleko železniční tratě vyrostly. Byly zde zřízeny velké podniky. lihovar Fischel & synové, mlékárna a sýrárna (Madeta), byl zde postaven velký závod na výrobu stavebních panelů (Prefa) a zpracovna lnu.
Nyní má Mezimostí 2 220 obyvatel. (R.Fischer) Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat