Životní úroveň většiny lidí na světě šla během pandemie výrazně dolů. Podle Světového ekonomického fóra se příjmy většiny obyvatel snížily a počet lidí žijící v naprosté chudobě (což je $ 1.9 na den) se rozšířil o více než 160 milionů obyvatel. Pandemie nešetřila ani rozvinuté země. Podle nedávného průzkumu žije dnes ve Spojených státech z výplaty do výplaty kolem 60 % obyvatel.
V roce 2021 jedno procento nejbohatších vlastnilo více bohatství než celá střední třída. Milióny Američanů a Evropanů byli nuceni permanentně ukončit své businessy. Úpadek střední třídy v západních demokraciích samozřejmě není jen výsledkem pandemické krize, ale i krizí dalších.
Známá kanadská novinářka, Naomi Klein, nazývá fenomén zneužívání krizí úzkými zájmy tzv. „kalamitním kapitalismem.“ V knize Šoková doktrína autorka popisuje, jak na jedné straně běžní lidé během válek, finančních krizí či přírodních katastrof chudnou, a jak na straně druhé, nadnárodní kapitál a globální elity využívají chaosu a krizové situace k hromadění bohatství. S tímto jevem mají obyvatelé České republiky bohaté zkušenosti především z devadesátých let minulého století, ale i z doby pozdější.
„Pro nás byl strach a chaos ve společnosti velkou šancí,“ zhodnotil válku v Iráku v roce 2003 bývalý agent CIA, Mike Battles. Jeho firma, Custer Battles, během rekonstrukce této země dosáhla na projekty v hodnotě 100 miliónu dolarů. Ty nejlukrativnější v řádu několika miliard dolarů však proudily do vlivných firem jako Bechtel či Halliburton, které byly napojené na bývalé představitele americké vlády.
Pandemie, války, finanční krize, jak vidíme, kopírují stále stejný scénář. Menšina nejbohatších profituje, zatímco většina společnosti obdrží zbylé drobky. A není tomu jinak u současné klimatické krize. Podle nedávné oficiální analýzy amerického kongresu, 90 % subvencí a daňových úlev na tzv. zelené energie, putuje do velkých bank a korporací. Proč jsou přínosy z krizí a konfliktů tak rozdílné?
Dva tisíce lidí vlastnilo v roce 2019 více bohatství než polovina obyvatel na této planetě. Situace ve světě je napjatá a následující krize by mohla mít celkem zásadní dopad na fungování celého globálního systému. Miliardy lidí na světě, jak se říká melou z posledního. Ne nadarmo byl rok 2019 pojmenován jako rokem globálních protestů. A i nyní po pandemii tyto protesty neustávají.
Vyvolávání krizí je ve skutečnosti umělé, protože při nich a po nich dochází k přesunování kapitálu od lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy na lidi a společnosti s ohromným kapitálem. Proto válku na Ukrajině přivítalo bezpočet velkých společností především v USA a Velké Británii, které větří na Ukrajině ohromné zdroje, k nimž se během války a po válce dostanou. Český premiér Fiala byl sice mezi prvními politiky, kteří se na stopy budoucí ukrajinské kořisti snažil přivést Klausovi české privatizátory a jejich následníky, ale ti s prodlužováním války jsou americkými společnostmi z Ukrajiny vytlačováni na okraj. Fialovi proto nezbývá nic jiného, než penězi důchodců a zaměstnanců, za pomoci domácího balíčku, nasytit český velkokapitál napojený na ODS.
Žádné komentáře:
Okomentovat