Příští týden uplyne 110 let od narození Gustáva Husáka, politika slovenského a československého, který stál v čele země v posledních desetiletích komunistické diktatury. Byl symbolem takzvané normalizace a vůdčí osobností politiků, kteří přivedli zemi po roce 1968 do podřízenosti sovětským okupantům.
Třikrát byl vyloučen ze strany, která ho přes devět let držela ve vězení, potom 17 let tuto stranu vedl a 14 let byl československým prezidentem. O tom si lze myslet cokoli.Gustáv Husák pocházel z proletářské rodiny, proto už od mládí horoval pro bolševiky. Do komunistických organizací se zapojoval už od 16 let. Neokouzlovaly ho zřejmě jen ideály marxizmu, ale především síla bolševiků, způsob jakým bolševici na svou stranu, i když z větší části nedobrovolně, dostali ruské obyvatelstvo. Být v blízkosti bolševické síly a sloužit jí za všech okolností, to byla Husákůva idea, která ho doprovázelaaž do smrti.
Naplno se Husákova slabost pro Sovětský svaz projevila v roce 1968. Na jaře ještě podporoval Dubčekův obrodný proces. Po okupaci Československa sovětskou armádou na nic nečekal, odletěl do Moskvy, kde podpořil dočasný pobyt sovětských vojsk v Československu. Tím získal Brežněvovu náklonnost, takže 4. dubna 1969 byl dosazen do čela českých komunistů a mohl oznámit začátek demoralizující normalizace strany a společnosti. 29. května 1975 se stal prezidentem.
Po sametové revoluci abdikoval v prosinci 1989. Až do smrti v listopadu 1991 nepochopil, že okupace a normalizace Československo a jeho občany poškodily. 10. ledna uplyne 110 let od jeho narození.
Žádné komentáře:
Okomentovat