Další ostuda České republiky. Zámek Lednice přijde o původně přidělenou dotaci z Evropské unie za 150 milionů korun. A to kvůli obstrukcím při výběrovém řízení na rekonstrukci areálu. Jelikož dotační podmínky nebyly splněny, nebudou peníze a opravovat se tedy nebude.
V tomto případě však nejde jen o propadlou dotaci. Lednický zámek je součástí Lednicko-valtického areálu, který patřil knížecímu rodu Lichtenštejnů, jimž byl na základě tzv. Benešových dekretů ukraden československým státem v roce 1945. Údajně proto, že prý byli Němci, což ale není pravda. Majitelé zámku se k německé národnosti nikdy nehlásili, byli Lichtenštejni. O kolaboraci s nacisty se v jejich případě rovněž mluvit nedá. Dokonce zaměstnávali lidi, kteří by zřejmě jinak skončili v koncentračních táborech.
Proč však nebudou peníze na opravu lednického zámku? Možná je to trest za ťo, že benešovci se stále ohání benešovými dekrety z 12. května 1945. Jako by něco tam nahoře říkalo: “Česká republiko, to máš za to, že vlastníš něco, co ti nepatří, a měla bys to vrátit.” Nejlepším řešením by tedy bylo, kdyby se Česká republika dohodla s Lichtenštejny na navrácení majetku včetně lednického zámku, protože ti se o svoje vlastnictví umí řádně postarat.
Zásluhou Lichtenštejnů máme na Moravě unikátní Lednicko-valtický areál, zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se zámky Valtice a Lednice, rybníky, mnoha dalšími krajinnými prvky, mezi které patří umělá zřícenina Janův hrad, minaret, Dianin chrám a mnohé další. Lichtenštejnové zakládali nemocnice, školy, sociální ústavy a byli významnými mecenáši vědy a umění.
Komunisté, benešovci a další stoupenci zabavování cizího majetku mají pro zabavování "pádný důkaz:" Kníže Karel I. Lichtenštejna za stavovského povstání v letech 1618–1620 a po jeho porážce působil jeko místodržící legitimního českého krále Ferdinanda II. Podobně operovali vlastenci při zabavení majetku a potrestání novohradských Buquoyů, když po roce 1945 uváděli, že jejich dávný předek Karel Bonaventura vedl v roce 1620 vítězně císařské vojsko v bitvě na Bílé hoře. Z principu je ovšem nesmysl trestat nějakou rodinu za to, co dělal nějaký její dávný předek před staletími. Nehledě k tomu, že panství Lednice a Valtice patřila Lichtenštejnům dlouho před bělohorskou bitvou.
K zabavení majetku Lichtenštejnů opravdu nebyly žádné vážné právní důvody. Kromě jediného, zmocnit se ho bez náhrady. Důvody k dalšímu držení uloupeného šlechtického majetku českým státem nejsou jiné než politické, neboť neboť údržba historických památek stojí český stát astronomické částky peněz a nedůstojné žebrání v Bruselu. Navíc soudní spory o uloupený majetek poškozují pověst České republiky na mezinárodní scéně. Proto je vhodné připomenout si opět slova T.G. Masaryka: "Pro náš stát je důležité to, co si o něm myslí lidé v zahraničí, nikoli co si o něm myslíme my."
Žádné komentáře:
Okomentovat