6.8.2022; 13:01 - Konečně meteorologům předpověď o velkém horku vyšla. Včera moje meteostanice ve stínu v 11 hodin ukazovala +37°C, vysoká teplota neklesala až do 4. hodiny odpolední, na záznamu stanice je dokonce v některé chvíli teplota +38,5°C. Nám teplomilcům takové teplíčko moc nevadí, zato otužilci naříkali, polévali se vodou a schovávali ve stínu. Po nočních bouřkách už je dnes všechno jinak, teploměr se drží na pouhých +15°C.
Horký začátek srpna s některými lidmi nepříjemně zamával. Rusko-ukrajinská válka přešla na vzájemné mediální obviňování, kdo kam pronikl a kdo kde raketami rozbil nemocnici nebo zablokoval přístav. Kdyby za tím obviňováním nebyly desítky mrtvých lidí, stovky uprchlíků, tisíce lidí nešťastných a nedozírné škody na majetku, dalo by se hovořit o ruské frašce.
Rakouská lékařka se bála, že ji zabijí odmítači očkování, raději sama dobrovolně zemřela. Andrej Babiš vyrazil na jakousi svou politickou kampaň do jižních Čech, čímž oslovil především zoufalce z ODS, neboť tato partaj nikdy nenasycených polistopadových zbohatlíků těžce nese to, jak v průzkumech veřejného mínění má Babiš mezi obyvatelstvem venkova s malými příjmy značnou podporu. Provokací ODS proti výrazným preferencím ANO přibývá. A to se většina Babišových voličů do průzkumu veřejného mínění nedostane, a už vůbec nechodí na jeho manifestace.
Po dlouhé jarní přestávce začaly opět fotbalové soutěže domácí i evropské. Pět nejlepších týmů minulého ročníku 1. Fortuna-ligy po prvním kole se krčí na konci nové tabulky. Jediný ligový bod z 15 možných pro nejlepší loňské týmy získala Plzeň, když horkotěžko na poslední chvíli zachránila remízu. Plzeň však uspěla v kvalifikaci na nejatraktivnější a nejbohatší evropskou soutěž, když zatím všechna 3 utkání vyhrála. V konferenční lize běžci ze Slávie zatím jednou, za pomoci rozhodčího, ve čtvrtek porazili atraktivní řecký Panathinaikos, ale odveta v Aténách může být hořká. Sparta vypadla ze všech evropských soutěží. Mezinárodně neostřílené Slovácko utrpělo debakl v Istanbulu.
Drtivým vítězstvím 6:1 Bayernu Mnichov ve Frankfurtu začala včera německá 1. Bundesliga. Tato soutěž 25. července oslavila 60. výročí založení. Od roku 1962 se hraje v prakticky nezměněné podobě. V té době byl na vrcholu slávy Uwe Seeler, fotbalista a patriot HSV Hamburg a německé reprezentace. Uwe Seeler 21. července 2022 zemřel ve věku 85 let. Alespoň se dnes nemusí dívat na pestrobarevný průvod 250.000 lidí, kteří se do Hamburku přijeli chlubit svou nenormální duševní orientací.
Kvůli záplavě válečných zpráv z Ukrajiny se zřejmě zapomnělo na konflikt, který světu hrozil právě před 60 lety. Tehdy šlo o sovětské vojenské základny na Kubě, které měly být vybaveny raketami s jadernými hlavicemi. Sovětské základny stavěné Američanům téměř pod nosem byly objeveny americkým průzkumným letadlem zcela náhodou. Byl to tehdy světový rámus poamericku. Řinčelo se zbraněmi také ve Varšavské smlouvě. Vojáci ČSL více než měsíc spali oblečeni, se samopaly na prsou, pokud se o spánku s 5 až 10 nočními poplachy dalo mluvit.
Co kubánské krizi předcházelo? V roce 1952 se vlády na Kubě ujal diktátor Fulgencio Batista, který Kubu postupně napojoval na americké hospodářství. Proti tomu se zformovalo Hnutí mládeže, do jehož čela se postavil mladý právník Fidel Castro, jenž po věznění odešel do Mexika, odkud proti Batistovi organizoval partizánskou válku. V roce 1959 povstalci Kubu dobyli, zakrátko se Castro stal předsedou kubánské vlády Tato nová vláda od začátku bezvýhradně podporovala nejchudší obyvatele a jedním z prvních rozhodnutí bylo zvýšení nejnižších mezd a snížení cen léků, elektřiny apod. Od začátku v této vládě také vzrůstal vliv komunistické strany. Fidel Castro ovšem nebyl komunistou ani marxistou.
Znárodnění amerických bank na Kubě těžce nesli jejich američtí majitelé, a tak v USA organizovali kubánské emigranty, aby se pokusili svrhnou Castrův režim. Několik útoků do Zátoky Sviní skončilo neúspěchem, ale na pomoc Kubě přispěchala sovětská vláda, která Castrovi nabídla zřízení raketových základen. Začala sovětsko-americká jednání, ale sověti vojenské základny na Kubě nepřiznali, tvrdili, že se jedná o zemědělské stavby. Američané zjistili sovětské konvoje mířící na Kubu. 22. října americké námořnictvo zahájilo blokádu Kuby. Moskva zuřila, 27. října 1962 sovětská armáda sestřelila americký letoun U-2. Kennedy dal Chruščovovi ultimátum; do 48 hodin stáhnout rakety z Kuby. Připraveno k zesílení blokády Kuby bylo 150.000 amerických vojáků. Zároveň byla uvedena v pohotovost americká vojska v západním Berlíně, neboť Američané se domnívali, že SSSR v Evropě Studenou válku rozšíří o konflikt u Berlínské zdi. V USA vypukla nákupní horečka. 28. října 1962 Chruščov souhlasil se stažením sovětských raket z Kuby, ovšem za podmínky, že zmizí americké rakety z Turecka a Itálie. Příští rok byl na Kennedyho spáchán atentát, v roce 1965 byl Chruščov zbaven nejvyšší sovětské funkce.
Tím Kubánská krize skončila, Castro sice dlouho zuřil, že ho SSSR opustil. Sovětské rakety se ovšem v roce 1965 nastěhovaly, opět nenápadně, do Brdských lesů v Československu. Kreml se nikdy válečných choutek nevzdal, i když se vydával za centrum míru a socializmu. Studená válka v Evropě pokračovala až do roku 1990. Rusko i bez komunistů však nadále čas od času řinčí zbraněmi. Mnozí čeští milovníci Ruska nezapomínají tvrdit, že se nám pod ochranou mírumilovného Sovětského svazu nádherně žilo celých 45 let.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat