Dne 1. května1886 proběhla pod vedením odborů
celodenní stávka, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz.
Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo v Chicagu
shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými
silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní
palby. 4. května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square
kvůli výbuchu bomby, za což byli obviněni a následně (avšak bez důkazů)
odsouzeni k smrti August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George
Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu
1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím. Poprvé se Svátek
práce celostátně slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a
demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později
(tedy 1889) přijala internacinála na návrh francouzských
socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek
práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy,
jako například nacizmus. V Praze byl Svátek práce poprvé slavili
anarchisté 1. května 1890 na Střeleckém ostrově (foto
vpravo).
Zlín 1937.
Ředitelé Baťových závodů v prvomájovém průvodu nechyběli ani v roce 1937. Zleva: Dominik Čipera, Jan A. Baťa se synem
Janem, Josef Hlavička, Hugo Vavřečka, Jan Blažek
Pohled na prvomájovou tribunu (mausoleum) na
moskevském Rudém náměstí v roce 1982 připomíná více smuteční obřad než oslavu
Svátku práce. Zleva: Konstantin Černěnko, Nikolaj Tichonov, Leonid Brežněv,
Viktor Grišin, Andrej Kirilenko, Andrej Gromiko.
Žádné komentáře:
Okomentovat