Před 82 lety nacisté obsadili české země a vytvořili z nich Protektorát Čechy a Morava. Podle vzpomínek pamětníků i podle archivních záznamů a filmů bylo tehdy moc mizerné počasí, asi ještě horší, než je dneska, 16. března 2021.
15.březen 1939 byl ve znamení zmatků na silnicích, v obchodech i v některých vlasteneckých organizacích. Na silnicích byl zmatek, protože německá vojska jezdila po pravé straně, kdežto podle československých předpisů se u nás jezdilo po straně levé. V obchodech proto, že němečtí vojáci byli udiveni ohromným množstvím a nízkými cenami zboží, především potravin. Byli totiž připravováni na to, že pojedou do vyhladovělé rozvojové země. Když viděli plné obchody, kupovali o "sto šest." V českých nacionalistických organizacích byli překvapeni proto, že zároveň s vojáky Wehrmachtu a SS se v českých městech už 16. března usazovalo gestapo, které hned zatýkalo předem vytypované mediálně známé protiněmecké aktivisty.
Zatímco prostí němečtí vojáci se v českých cukrárnách a kavárnách přecpávali dorty a kremrolemi, které pak většinou vyzvraceli na ulicích, důstojníci kupovali kávu, lihoviny, kožichy a jiné luxusní zboží, které v objemných balících odesílali domů.
O to, aby se naplnily předpoklady německých vojáků, že přicházejí do vyhladovělé země se postarala spousta Čechů kteří se s nádobami vydávali do středu měst pro "Eintopf", který vařili němečtí vojáci. Proč ne, když to bylo zadarmo? Byli takoví, kteří kvůli Eintopfu (tekutá směs všemožných potravin) vážili i mnohakilometrové vzdálenosti. Ti, co to měli blíž, přišli vícekrát, a často se nejednalo o lidi chudé. To byla pastva pro nacistická media, která připomínala, že okupací bylo české obyvatelstvo zachráněno před hladem.
 |
| Oldřich Nový a Adina Mandlová ve filmu Kristián |
Většina Čechů brala první dny německé okupace, jako by se nic nestalo. Žilo se naplno jako dříve, možná ještě plněji. Divadla, kina, kavárny, bary praskaly ve švech, hrálo se, tančilo. Nic podstatného se první dny také v životě obyčejných lidí nestalo, obchodníci, podnikatelé a zemědělci se radovali ze zvýšeného odbytu zboží, dělníci z toho, že měli práci. "Dyť von tenhle režim není vůbec špatnej," říkalo se. Zřízení protektorátu se týkalo jen politiků, úřady pracovaly jako dříve. Jaro 1939 se nakonec ukázalo jako pohodové, dokonce se začátkem května 1939 mohla národovecká mládež vybouřit při převozu kostí básníka K.H.Máchy z Litoměřic do Prahy. Přituhovat začalo 1. června 1939, když vyšlo nařízení o převádění židovského majetku do německých rukou (tzv. arizace). 1. září 1939 bylo přepadeno Polsko nacistickou a za 3 týdny sovětskou armádou, 3. září vypukla válka Německa s Anglií a Francií. Náhle se v protektorátu přestalo dostávat potravin. 1. října 1939 byly zavedeny potravinové lístky, na které se v českých zemích nakupovalo až do 1. června 1953.
Příjemný protektorát skončil 28. října 1939, kdy při potlačení studentské demonstrace bylo několik lidí zraněno. Tak, jak přibývalo protiněmecké štvaní benešovců ze zahraničí a matení obyvatelstva protektorátu, přibývalo represí proti nepřizpůsobivému i proti nevinnému českému obyvatelstvu.
Žádné komentáře:
Okomentovat