Od roušky k respirátoru. Zahradníček komentuje

 20.2.2021; 6:59  Čekání na lepší postkoronové časy se nepěkně protahuje. Už dnes je jasné, že tahle nouze potrvá nejméně do léta. Tragédií je, že nikdo na světě nedokáže říci, že do toho a toho dne s Covidem zatočíme. Celá slavná lékařská věda nemá vakcínu, která by člověka proti nákaze přesvědčivě  natrvalo bránila, ani nemá lék, něco jako kdysi byl penicilin, který by během několika hodin pacientům pomohl a během několik dní je zcela vyléčil. 

Některým méně odolným jedincům, jimž nebyla do vínku dána trpělivost, povolují nervy. Nejvíce zřejmě trpí tzv. popírači Covidu, kteří tvrdí, "že se o běžně nemocných a zemřelých lidech mluví a píše jako o nemocných na Covid, uváděná čísla jsou záměrně zvyšována, aby vláda mohla nouzovým stavem lidi udržovat v poslušnosti a ovládat." Za normálních dob by tyto dezinformátory dříve nebo později převzaly psychiatrické léčebny. 

Na chování lidí má jistě vliv počasí. Když 10. února napadl sníh a přituhlo, nikdo neudržel lyžaře doma. Předjíždělo mne jedno pražské auto za druhým, s lyžemi na střechách. Státní hranice jsou prakticky uzavřené, horské hotely, restaurace, chaty byly oficiálně mimo provoz, lyžařské vleky stály. Kde asi lyžaři trávily mrazivé noci? Služební cesty na lyžích?

Jestliže 15. února byly rekordní mrazy, 18. února zase rekordní teploty nad nulou. Taková změna dokáže s lidmi pěkně zamávat. 

Včera se slávisti připravovali na oslavu vítězství nad  anglickým Leicesterem, který se právě vyhřívá na třetím místě Premier League. Dneska bylo v českých mediích obtížné zjistit, jak utkání skončilo, protože více než výsledek novináře zaujal epidemiolog MUDr. Roman Prymula na tribuně. Už v nejranějších hodinách rozhlas oznamoval vyjádření premiéra Babiše, že s Prymulou spolupracoval dále nebude.  Kvůli tomu, že Prymula neodmítl pozvání od šéfa Slávie Tvrdíka a na Slávii šel, premiér s ním nemluví. 

Přetrpěl jsem už tři díly seriálu Zločiny Velké Prahy, v nichž policie řeší zločiny meziválečného období,  jako se řešily v Hříšných lidech města pražského či dokonce v perfektně vyrobeném seriálu o Hercule Poirotovi od anglické spisovatelky Agathy Christie. Velká Praha je daleko pozadu téměř po všech stránkách. Daleko lépe jsou udělány i novodobé Případy prvního oddělení. Autoři Zločinů Velké Prahy patrně trpí představami, že divákovi při sledování seriálu musí být co nejčastěji na zvracení. Jejich znalosti o životě na venkově za první republiky, jsou prakticky nulové. Takovým způsobem, v takových podmínkách a v takových pověrách, co ukázali ve třetím díle, nežili lidé snad ani na Podkarpatské Rusi, natož na statku napojeném na ruch moderního velkoměsta.

Autoři seriálu se oprostili od zesměšňování četnictva, k němuž docházelo téměř ve všech dílech Hříšných lidí. Četnictvo byla totiž vojenská složka tvořená ostřílenými vojáky, hlavně legionáři, která zajišťovala pořádek na venkově. Při chybě ve službě byli četníci překládáni do nejdrsnějších oblastí, trestáni a propouštěni.  Nechutné v seriálu je časté zveličování pozice legionářů v policejních orgánech.

Ministr zdravotnictví nyní nařizuje odhodit roušky do popelnic a nasadit respirátory FFP2. Tím zřejmě dal důvod k tradičním víkendovým demonstracím proti vládě i proti existenci Covidu. Bez strachu a kázně, jaká byla před rokem se těžko pandemie omezí. Cynicky vychovaným mladým lidem nevadí, že umírají staří a nemocní, dokonce se zdá, že někteří to vítají. Většina lidí by se chtěla vrátit zpět, do doby před Covidem-19. Většina lidí je, a ještě hodně bude zklamaná, že to nepůjde. Dvakrát nelze vstoupit do stejné řeky, říká staré arabské přísloví. Pandemie je něco jako válka, revoluce, zemětřesení, a zpět do doby před tragédií se vrátit nelze. Takový je dosavadní chod světa. Život lidstva se změní, ať bude pandemie poražena, nebo neporažena. Nechejme se překvapit!

Josef Zahradníček