14.9.2018 - Deštivý pátek vybízí k
napsání komentáře. Po několika dnech pálícího slunce se ochladilo a rozpršelo.
V polovině září, a zvlášť po letošním extrémně suchém létu, je těžké vývoj
počasí předvídat. Příroda má svá pravidla a dělá si, co sama uzná za vhodné, bez
ohledu na hranice států a potentáty, kteří světu vládnou. Jeden hurikán se dnes
přiblížil k střední Americe, jiný je ve východní Asii. Určitě během 14 dní něco
ze svého řádění pošlou do Evropy.
Fotbalová reprezentace
už má nového trenéra. Je jím Jaroslav Šilhavý, jehož Slávie propustila poté, co
ji přivedl k mistrovskému titulu. Před léty ho vyhodilo i českobudějovické
Dynamo, které dovedl na osmé místo v první lize. Rozumí fotbalu jako málokdo,
ale prý je moc hodný na hráče. To by ani nevadilo, stačilo by, aby nebyl hodný
na funkcionáře velkých pražských klubů, kteří mluví trenérům do práce víc než
je zdrávo.
Dnes uplynulo 50 let
ode dne, kdy ve stínu sovětské okupace byl 14. září 1968 na brněnském veletrhu
poprvé představen dodávkový automobil Škoda 1203. Jeho vývoj trval od roku
1955, a tím, co v plánovaném hospodářství konstruktéři za 13 let vytvořili, nelze
se příliš chlubit. Ale nic lepšího na českém trhu nebylo. Vyrábět dodávku Škoda
1203 začala Autoškoda Mladá Boleslav v roce 1968 ve vrchlabském závodě. Brzy je
bylo vidět všude. Byly určené jako dodávkové vozy pro socialistické organizace,
občanům se prodávat nesměly. Vyráběla se řada verzí: Dodávky, mikrobusy,
sanitky, pohřebáky, valníky aj. Vše se slabým motorem necelých 1300 ccm. Uvezly
1000 kg nákladu nebo také 9 lidí. V roce 1981 byla výroba Škody 1203 přemístěna
do Trnavy, kde tamní Kovopodnik byl přejmenován na Trnavské automobilové závody
(TAZ). Tam upadající výroba pokračovala asi do roku 2008.
Vzpomínám, že už v
roce 1969 se Škoda 1203 na jeden den objevila v závodě, kde jsem pracoval. Byla
odněkud půjčená, protože GAZ, jediný vůz v závodě, byl nějak porouchaný a bylo
třeba něco rychle přivézt. Nákupčí dělala starší žena, která když se s Škodou
1203 vrátila, oznamovala, že s tím krámem jela prvně a naposled, že už ji k
tomu nikdo nedostane. Auto prý na každé křižovatce skákalo jako koza, pokud
nechcíplo. Asi přeháněla, ale byla zvyklá na Gazíka, který snesl i nejhrubší
zacházení. Byl to rychlejší traktor, se
kterým bez problémů u nás jezdil, kdo měl řidičák. Motor v Gazu o obsahu
2100ccm byla kopie amerického motoru Ford z roku 1932, a GAZ M69 se v Rusku v
téměř nezměněné podobě vyráběl, hlavně pro armádu, od roku 1946.
Kdysi jsem se divil,
proč do Waterloo v jižní Anglii nejezdí elektrické vlaky, proč tam jezdí
motoráčky, takové červené Regiojety, ale s více vagóny, a proč se vedle
kolejnic, na pražcích, válejí kolejnice náhradní. Železnice však má mnoho
tváří, které znají jen velcí odborníci, což bývalý opravář a skladník není. O
mnoho let později jsem zjistil, že se nejedná o motoráčky, ale o elektrické
vlaky, které odebírají proud s těch ležících třetích kolejí, o kterých jsem
myslel, že jsou náhradní. Vlaky metra tam tedy jezdí i na venkově. Anglie jako
námořní a obchodní velmoc, a kolébka železnice, má různé odlišnosti.
K odstavci o americkém
kontinentu přinutilo mě dění v českém Mostě, kde chtějí pro nepřizpůsobivé
občany stavět vesnici, aby neobtěžovali usedlejší obyvatelstvo. V USA,
konkrétně ve státě Mississippy, je možné najít postavené vesnice pro lidi,
kteří se nechtějí přizpůsobit americkému způsobu života (nikoli americkému
tempu, protože Američané ve skutečnosti spěchají pohodově, a za dost peněz).
Viděl jsem v těch vesnicích převážně černochy. Vesnice připomínají tak trochu
víc roztažené, neupravené a neoplocené nacistické koncentráky. Různé série
nízkých baráků v řadách, všude sloupy s
dráty, ušlapané trávníky, tu a tam parkující auto, kluci na malých motorkách.
Nemyslím, že stavba
ghett je to pravé ořechové, co do demokratického státu patří. Vypadá to víc na něčí pokrytectví, snahu udělat z
Mostu Potěmkinovu vesnici. Jistě jsou jiná řešení. Možná by stačilo v místech,
kde Romové hulákají, pouštět hlasitou dechovku, kterou prý nemají rádi. Potom
by si asi stěžovali Romové i občané ostatní, pro které není dechovka moderní
hudba.
Josef
Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat