Trump je zvolen, cukr nezlevnil. Zahradníčkovy úvahy.

Po delší době, od 28. října jsem se konečně dostal k napsání dalšího článku. Vybídlo mě k tomu zimní počasí, které letos přišlo nezvykle brzy. Tak mě napadlo, že příroda se rozhodla trochu zkrotit politické vášně, které i u nás nabraly sílu po amerických prezidentských volbách.

Volby jsem nesledoval, snažil jsem se tomu všemu zámořskému dění, které u nás tak nadšeně novináři i politici rozdmychávali, nějak vyhnout ; ale vždy to nešlo, kdy se člověk nechtěl zahrabat pod zem a čekat, až humbuk ustane, musel různé informace i nechtěně zachytit. 

Po zvolení Trumpa začíná být i u nás veselo. Prezident Zeman mu poslal blahopřání a pozval do Prahy. Ten Zeman, který brojil proti radaru NATO v Brdech, bude tedy s Trumpem jednat o protiruském štítu NATO, který by podle nejnovějšího Trumpova prohlášení měl být umístěn v ČR a Polsku. Zdá se, že Zeman vynadal sám sobě. Ale ten dokáže i jiné věci.

Necháme Zemana v jeho bonmotech a zvratcích, a protože nám nezbývá než podřídit se  situaci v USA, Číně, Rusku a jinde ve světě, nezbývá než být aktivní v navazování přátelství a družby. Kdekoli a s kýmkoli. Je přece naší tradicí po boji vždy stát na straně vítězů. Vyhráli jsme tak dvě války - proč to tajit - vyhrajeme jakoukoli další.

Zimní počasí sice ještě moc sněhu nepřineslo, ale doufejme , že bude líp. Lyžovat už se může také na šumavském Zadově, kde je upravena běžecká stopa na čtyřkilometrové trati. Kdo může vezme lyže a vydá se na Zadov, chladné počasí a sníh tam mají vydržet až do středy.

 Zatímco po vesnicích projíždějí prázdné autobusy, které si obce platí jen kvůli odvozu dětí do škol, v Praze lkají nad přeplněnými tramvajemi a autobusy. Proč pořád musejí všichni někam po Praze cestovat, není mi známo, ale je to tak. A to polovina Pražanů ještě sedí za volanty aut a neohroženě přejíždí z jedné čtvrti do druhé, z jedné ulice do druhé, někdy také jen od domu k domu. Doplnit a zpestřit cestování po Praze má lanová dráha, kterou nyní naplánovali mezi zoologickou zahradou v Tróji a Podbabou na druhé straně Vltavy.

Kdyby to zvýšilo návštěvnost na stadionu Dukly Praha, byla by podle mne lanovka přínosem.  Ale pohodlnost česká je taková, že lidé už nechodí ani na Spartu a Slávii. Z návštěv na stadionech v Německu nebo Anglii se přitom točí hlava. 40-70 tisíc na ligové utkání, to je desetkrát víc než v českých poměrech.  A na Dukle když přijde tisícovka lidí, můžou vyvěsit prapor. Přitom stadion je schopen pojmout 30 tisíc lidí. Tolik lidí tam přišlo před více než 40 lety, když Dukla úspěšně bojovala v evropských soutěžích.

Porovnání fotbalových stadionů u nás a v Německu je vlastně porovnáním ekonomiky obou zemí, tedy porovnání peněženek občanů. Pláč o tom, že nás zahraniční firmy okrádají o dividendy, že se neplatí daně a peníze se ve velkém odvádějí ciziny, může už zabrat jen u lidí přecitlivělých na národní barvy. Podstata bude asi v morálce , která tady po roce 1918, a hlavně po roce 1945, zakořenila.

Zahradníček Josef, 13.11.2016