Domácích zabijaček ubývá.

Změna životního stylu, odliv pracovníků ze zemědělství, drahá krmiva i poměrně nízká cena masa v obchodech, to jsou důvody, proč na venkově klesá a bude klesat zájem lidí o domácí zabijačky. Z dřívější nutnosti zásobit se masem na několik měsíců se v posledních letech stala více společenská prestižní událost nebo hobby. Asi přijde doba, kdy o domácí zabijačce si bude možné přečíst jen v knihách (snad nezaniknou) nebo například poslechnout vyprávění Františka Nepila.

Domácí chov prasat vyžaduje určitou odbornost, zkušenost, trpělivost a každodenní práci, proto nastupující vesnické generace nemají o výkrm zvířat zájem. Dnes je to pro ně časově i finančně příliš náročné. Lidé, kteří něco vědí o praktikách rychlovýkrmu ve velkovýrobě a o chemizaci potravinářského průmyslu, raději si od zemědělce koupí vykrmené prase, nebo jen půlku, a pak si doma udělají zabijačku. Ostatní se přizpůsobují době a nakupují dovezené obarvené maso supermarketové.

Na polistopadové změně vesnického životního stylu se mj. podepsala pohodlnost, centralizace obchodu, mediální masáže zdravotníků a hygieniků a povinné přejímání městských a zahraničních zvyků. Bylo na vsi dříve běžné vstávat ráno ve 4 hodiny, nakrmit domácí zvířata, od šesti do půl třetí pracovat v zaměstnání. Po práci zajít pro nákup do krámu, doma mimo nakrmení zvířat ještě usušit seno, oborat brambory, opravit auto a ještě „povinně“ v hospodě (plné) pokecat při 1 až 2 točených desítkách. Tak vypadalo veškeré využití volného času, včetně dovolené. Hlavní odměnou byla domácí zabijačka, která byla předmětem závisti a pomluv pohodlných měšťáků. O nakradených krmivech nemohl mluvit nikdo, kdo znal poměry v zemědělských podnicích a na vesnicích. Věděl, že lidé byli nejen pod kontrolou vedoucích a pomocníků VB, ale také pod kontrolou sousedů. A ti uhlídali víc než všichni oficiální hlídači. Na vesnici si lidé vždy viděli až do talíře a odlišnosti se neodpouštěly.

Problémem bývala jadrná krmiva, která byla volně k dostání hodně omezeně a byla drahá. V zemědělských podnicích si zaměstnanci někdy vymohli deputát, odkup krmiv. Ti chovatelé, co pracovali mimo zemědělství, krmili běžný konzumní chleba, rohlíky a mléko.

Podle odhadů ministerstva zemědělství klesla celková porážková hmotnost zvířat zhruba o čtvrtinu na 15 tisíc tun. Důvodem snižování průměrné hmotnosti je, že přibývá domácích porážek menších prasat v letním období, kdy si lidé koupí raději menší sele a opečou je celé nad ohněm. (M.V.12.2.2012)