Co nás asi nemine.

V prvé řadě konsolidace veřejných financí s přenesením hlavní části zátěže na středněpříjmové a nízkopříjmové skupiny. Nebudou se tedy zvyšovat přímé daně ale daně nepřímé, zejména DPH. Techniky jsou různé, ale pravděpodobně dojde ke sjednocení, nebo sblížení sazby.

Otázka škrtů v rodinné politice je otevřená. Dá se pouze hádat, zda se znovu otevře otázka rodinných přídavků.

V politice zaměstnanosti nastane zvýšení tlaku na nezaměstnané prostřednictvím tzv. veřejně prospěšných prací; snižování podpory a zkracování podpůrčí doby v nezaměstnanosti je pravděpodobné.

Životní minimum bude vypláceno ve velké míře prostřednictvím poukázek, bez ohledu na konkrétní situaci dotčených. Naprosto v logice pravicového paternalismu, který pohrdá chudými a v nejlepším případě je považuje za lidi s omezenou svéprávností.

V důchodové reformě můžeme počítat s vyvedením části prostředku z průběžného systému tzv. opt-outem. Diskutovaná 4 procenta sníží příjem průběžného systému o patnáct procent, to jest přibližně čtyřicet miliard. Chybějící prostředky zvýší deficit a budou dalším tlakem na úsporná opatření. Napjatý rozpočet důchodového účtu za těchto okolností umožní valorizace jen na úrovni zákonného minima.

V pracovním právu je maximálním cílem konzervativní pravice zrušit zákoník práce. Myslím, že se o to pokusí: minimálními cíli pak jsou výpověď bez udání důvodů s jen minimálním odstupným a zrušení pracovního poměru na dobu neurčitou prostřednictvím nekonečného řetězení pracovních poměrů a maximální uplatnění falešné samostatné výdělečné činnosti známé pod názvem systém Švarc.

Důsledkem mimo jiné bude opětné snížení příjmu veřejných financí obecně a důchodového účtu zvláště. Součástí cesty je samozřejmě maximální oslabování odborů a sociálního dialogu jako takového.

Ve zdravotnictví poplatky zůstanou zachovány a jistě dojde ke zvyšování spoluúčasti. V konečné fázi bude úroveň péče významně ovlivněná sociální pozicí pacienta.

Dá se předpokládat privatizace zdravotních pojišťoven s logickým důsledkem, že rozhodujícím prvkem rozhodování se stane zisk. Nikoliv dostupnost a úroveň péče. Stejně tak je vysoce pravděpodobná důsledná privatizace většiny dosud veřejných zdravotnických zařízení.

Ruzyňské letiště a Budějovický budvar se octnou v privatizaci také, včetně všech dalších možných podniků. Základním odůvodněním bude konsolidace veřejných rozpočtů.

Školství a ostatní na rozpočtu závislé služby se dostanou pod velmi tvrdý tlak a lze očekávat, že mzdy budou nominálně stagnovat.
Zavedení školného na vysokých školách můžeme považovat za takřka hotovou věc.

Důsledky pro vědu nejsou zcela jasné, ale velmi pravděpodobné je oslabení akademie věd a podpora takzvané podnikové vědy z veřejných zdrojů.

Systémy veřejné správy se dostanou pod tlak,budou redukovány a oslabeny, zejména v těch oblastech, které jsou nutné pro kontrolu aktivit soukromého sektoru.

Otázka rovnosti příležitostí se dostane na vedlejší kolej. Otevřenou věcí bude postoj k potratům.

Ve vojenské oblasti můžeme očekávat větší angažovanost v Afganistanu a dalších misích. V oblasti výzbroje pak nepochybně dojde k příklonu k USA, včetně výzbroje letectva.

Ekologie a ochrana přírody obecně budou v dlouhodobé defenzivě. Nelze očekávat mezinárodní angažovanost v zápase s globálními ekologickými problémy. Proražení ekologických limitů pro těžbu uhlí je více než pravděpodobné.

Shrnuto. Po čtyřletém volebním období bude mít Česká republika oslabené veřejné instituce, zvětší se rozsah privátní sféry zejména v oblasti sociální ochrany a svou celkovou strukturou se Česká republika přiblíží USA. Prostě bude to jiná země. (Podle V.Špidly)

.