Beneš chtěl české Němce vysídlit už v roce 1938.

Vysídlení českých Němců po roce 1945 z ČSR nebyl jen trest za Mnichovskou dohodu a obsazení Sudet Německou říší, byl to trest hlavně za německou národnost. Nápad na odstranění Němců se zřejmě v hlavě prezidenta Beneše začal rodit už po volbách v roce 1935, které vyhrála Sudetoněmecká strana.

První zmínky o vysídlení německého obyvatelstva, v Benešově písemné korespondenci, jsou z roku 1938, tedy z období ještě před Mnichovskou dohodou. Beneš v dopise uvedl, že je rozhodnut předat Německu území o rozloze 5000 kilometrů čtverečních a vysídlit tam všechny české Němce, v počtu 2,2 milionu lidí. Co v roce 1938 realizaci odsunu zabránilo, není zatím jasné.

Když Beneš upevnil svou pozici v čele londýnské exilové vlády, asi v roce 1942, začal o vysídlení sudetských Němců přesvědčovat české politiky pobývající v exilu. Nakonec se mu to podařilo, takže se "odsun" stal součástí Košického vládního programu z 5.4.1945.

Podle Benešových prezidentských dekretů muselo německy hovořící obyvatelstvo opustit československé území a veškerý jejich majetek propadl ve prospěch československého státu. Tak se Benešovi splnil dlouholetý sen. (Zdroj: Die Presse, 31.5.2010)