Co jste dělali, když vám bylo dvacet?

Co jsem dělal, když mi bylo dvacet? Na první pohled se mi zdálo, že mohu snadno odpovědět. Tím, že otázka nutí k přemýšlení, jednoduchost odpovědi se ztrácí.

Otázku položila spisovatelka Lenka Procházková poprvé někdy v polovině osmdesátých let. Byla určena čtenářům oblíbeného Mladého světa, hlavně těm, kteří intenzivně prožívali Pražské jaro roku 1968. Podruhé otázku položila letos. Týká se tedy těch, kteří se narodili na jaře roku 1990 a dříve.

Ve dvaceti letech jsem byl vojákem základní vojenské služby. Na první pohled jednoduchá záležitost: budíček, rozcvička, snídaně, nástup do služby, oběd, služba, večeře a večer strávený s koštětem, kýblem a hadrem, večerka, spánek. Z dnešního pohledu to byla nuda, tehdy vysoká škola trpělivosti a odolnosti proti vojenským řádům, doplněných arogancí, cynizmem a všemi negativními lidskými vlastnostmi velitelů. Byla to však síla, která „utužovala mužstvo“. Všichni byli na stejné lodi, měli stejné problémy. Povinností bylo přežít. Vlastně lituji současné dvacetileté muže, že nemají tu možnost naučit se bez problémů žít na hraně, a se žoldem 75 korun na měsíc.

V armádě mě zastihly mé první volby, tehdy se volilo do Národního shromáždění. V kasárnách zasedala civilní volební komise, v níž zasedal i nějaký důstojník, který se hlavně staral, v součinnosti s dozorčími, o to, aby ti, kteří se někde ve službě zdrželi, aby rychle splnili svou občanskou povinnost. Jméno kandidáta nebylo podstatné, povinností voliče bylo vhození volebního lístku do schránky.

Mnohem větší zájem než volby sklízeli tehdy náboráři na práci v dolech. Zkrátit si vojenskou službu nejméně o šest měsíců a přitom si vydělat velké peníze to bylo velké lákadlo. Mzdy v dolech byly až pětkrát vyšší než v průmyslu a desetkrát větší než v zemědělství. Podpis smlouvy do dolů byl proto výhodný pro lidi z JZD, nejen kvůli vyšší mzdě, ale hlavně kvůli tomu, že byla možnost zbavit se nevolnického vztahu k půdě rodičů. Pro doly, armádu a policii nebylo třeba propouštěcí razítko v občance.(M.Veselý,9.6.2010)