Přesně před 500 lety se u Moháče přepisovaly dějiny střední Evropy. Moháč (maďarsky Mohács) je město v jižním Maďarsku, jižně od Budapešti. 29. srpna 1526 zde turecké vojsku sultána Sulejmana, o dvojnásobné početní převaze, rozdrtilo vosko české a uherské. Zahynul zde český král Ludvík Jagelonský (1506-1526). Tím rod Jagelonců vymřel a brána k českému trůn byla otevřena pro rodově spřízněné Habsburky.
Pod polský vliv se Koruna česká dostala 27. května 1472, když český sněm zvolil králem Vladislava Jagelonského. Po něm se polským králem stal ve věku 2 let jeho syn Ludvík Jagelonský, který byl od roku 1516 i králem českým, uherským a chorvatským a markrabětem moravským.
Bitva u Moháče 29. srpna 1526 neznamenala jen vítězství Turků nad českým a uherským králem. Znamenala také nástup Habsburků, s nímž máme spojenou celou řadu mýtů včetně toho nejslavnějšího, že v Koruně české vládli Habsburkové až po bitvě na Bílé hoře 1620. Podle tehdejších tradic měl v roce 1526 český trůn převzít příbuzný zemřelého krále Ludvíka Jagelonského. Tím byl Ferdinand I. Habsburský, jehož manželkou byla Anna, sestra Ludvíka Jagelonského. Navíc vdova po Ludvíkovi byla sestrou Ferdinada I. Český sněm Ferdinanda králem zvolil, k žádnému násilnému převzetí moci tedy nedošlo.
Čeští národní obrozenci v 19. století, a jejich vytrvalí následovníci, se o roku 1526 se někdy zminňují jako o počátku českého poněmčování. Nic takového se do dnů dnešních nestalo, dokonce lze s nadsázkou Turky pochválit, že se jejich zásluhou české země dostaly k Rakousku a nepostihl je plošný úpadek jako země na východu Evropy.
Žádné komentáře:
Okomentovat