Prezident Pavel vytvořil dvě argumentační linie. „Jednak že jakákoliv smlouva se Svatým stolcem je protiústavní, protože je v rozporu se sekulárními republikánskými tradicemi české státnosti, takže to bylo velice, řekl bych, tvrdé stanovisko pana prezidenta. A pak pro případ, že by Ústavní soud dospěl k závěru, že Česká republika může uzavírat smlouvu se Svatým stolcem, upozornil na některé aspekty a výslovně tam zmínil zpovědní tajemství. To přitom senátoři ve svém návrhu vůbec neměli.“
Nakonec to bylo právě zpovědní tajemství a přístup ke kulturnímu dědictví, co rozhodlo. Část smlouvy s Vatikánem o zpovědním tajemství podle Ústavního soudu poskytuje katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví.
„Ústavní soud oslovil ostatní církve s žádostí o stanovisko a Ekumenická rada církví do řízení zaslala velice vstřícné vyjádření, že přijetí konkordátní smlouvy vítají. Že byť nejsou jejími stranami, tak nějaké vedlejší pozitivní efekty dopadají i na ně,“ vysvětluje Kříž, který se za církev účastnil vyjednávání o konkordátu. Soud přesto rozhodl jinak. „On jim řekl ‚my vám vysvětlíme, že jste tady v nerovné pozici, a ochráníme vás‘.“
Žádné komentáře:
Okomentovat