Český primas Jan Graubner ve svém svátečním slovu zdůraznil, že ve vánočním čase k nám přichází jediný opravdový Zachránce a Spasitel. A je dobře, abychom se na něj soustředili. Pak se ukáže, že mnoho našich věcí buď není důležitých nebo se vyřeší. Nebo s jeho pomocí a v jeho světle je uvidíme jinak a budeme mít jinou sílu je zvládat.
Místo kritiky, naříkání, beznaděje, která je kolem nás, můžeme být nástroji, skrze které přichází spása. Stačí se otevřít. Za pár dní vstoupíme do nového roku. A bude dobře, když do něho vstoupíme právě s tímto předsevzetím: být nástrojem Toho, který nás chce použít pro dobro druhých.
Štědrý den býval spojen s řadou tradic a pověr, které měly zajistit štěstí, zdraví a soudržnost rodiny. Dnes se na mnoho z nich zapomíná, některé si ale své místo v našich domácnostech stále drží, i když po roce 1918 bylo v českých zemích mnoho pokusů Vánoce jako křesťanské svátky, buď zrušit, nebo je nahradit například klaněním zlatému teleti. Zatím se to úplně nezdařilo.
Koluje v Praze pověst, že úplně první ozdobený vánoční stromeček se v Čechách objevil v roce 1812, kdy jej pro přátele přichystal ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Jedná se pravděpodobně o mnohem starší německý zvyk v 18. století převzatý českými kostely, které jehličnatými stromky bývaly někdy vyzdobené i mimo Vánoce.
Žádné komentáře:
Okomentovat