V roce 1989 si podle tehdejších výzkumů veřejného mínění přáli lidé socialismus s lidskou tváří. Jedním z důvodů bylo čtyřicetileté negativní vykreslování kapitalismu.
Za vítěze 17. listopadu '89 lze označit ty, kteří rychle zbohatli zprivatizováním státního majetku. Jedná se o ředitele, náměstky a ekonomy socialistických podniků, vexláky, zelináře a funkcionáře Socialistického svazu mládeže. Tedy skupiny lidí, které nebyly zatížené negativními zkušenostmi se soukromými majetkovými a podnikatelskými poměry prvorepublikovými a znárodňovacími, ale měly k majetku určenému k privatizaci nejblíže. Jak si přál V. Klaus: ekonom-privatizátor v 90. letech získal značný náskok před právníkem.
V roce 1989 vyšly dva výzkumy veřejného mínění, v nichž lidé hlasovali, jakou cestou by se tehdejší Československo mělo ubírat. Zhruba 40 % se klonilo k tomu, že by to mělo být pokračování Pražského jara 1968, na jehož konci měl být Dubčekův socializmus s lidskou tváří. Dalších asi 45 % chtělo nějakou třetí cestu, něco jako kombinace socializmu s lidskou tváří s bohatým kapitalizmem..
Pouze pár procent lidí se klonilo k tvrdému západním kapitalismu, který byl na české a slovenské veřejnosti doposud vykreslován jako lágr nezaměstnaných a žebráků, nad nimiž vedle kanonů a atomové bomby mává bičem překrmený kapitalista s cylindrem na hlavě. Představy o dění ve světě a o životě v kapitalizmu však byly různé podle krajů, podle přístupu k zahraničním informacím především k poslechu Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky.
Zdrojem pravdivých informací o dění ve světě byla v příhraničí rakouská a západoněmecká televize, částečně i polská. V případě vysílání rakouské ÖRF se jednalo také o vyvolávání odporu proti jaderné energetice mezi českými a slovenskými diváky, zároveň však rakouští politici a novináři československé plánované hospodářství dost obdivovali, například kolektivizované zemědělství. Jiné informace o západě byly jistě v Praze, kde v 80. letech se pohybovala spousta cizinců a kvetl ilegální obchod se západním zbožím.
Představy disidentů byly asi takové, že komunisté zůstanou u moci, ať se škvaří ve vlastní šťávě, ale ulice jim bude diktovat, co mají dělat. Neuspěl socializmus s lidskou tváří ani předválečná hokynářská sociální demokracie podle Valtra Komárka. Veslo sice bylo nabídnuto Václavu Havlovi, ale než ten napsal a za velkého potlesku přednesl velmi obdivované dramatické projevy, ujal se kormidla Václav Klaus s ideou peněz až na prvním místě. Peníze a honba za majetkem převálcovaly všechny průzkumy veřejného mínění i představy ostatních reformátorů. O cestě k všeobecné spokojenosti, jaká na malou chvíli začala v roce 1968, se může po 36 letech jen zdát.
Žádné komentáře:
Okomentovat