Den válečných veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku pokrývaly hroby vojáků padlých na západní frontě a staly se proto symbolem tohoto svátku.
Dne 11. listopadu 1918 bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiegne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německou říší, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války.
Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí dne příměří, 11. listopadu 1919, kdy byl tento den připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států.
V českých zemích byla památka na 11. listopadu vždy ve stínu nějakých domácích výročí. V těch dnech roku 1918 již byly v Praze plně zaktivovaní čeští národovci, nový stát vlastně válkou začínal, vojenským obsazením Slovenska a německých oblastí v českých zemích. Obyvatelstvu Československa však bylo vsugerováno, že světová válka skončila vítězstvím Masarykovy a Benešovy kliky 28. října 1918, 11. listopadu mohl za První republiky být tak konec války nejvýše pro to "prohnilé" Rakousko, přestože čeští politici se 300 let na této hnilobě podstatně podíleli. Po roce 1945 všechna listopadová výročí zastínily oslavy Velké říjnové revoluce 7. listopadu, pro československé komunisty jako by První světová válka nebyla, protože slavily výstřel z křižníku Aurora (ve skutečnosti žádný výstřel nebyl) a následné vítězství sovětských bolševiků.
První světová válka a její konec byly pro českou veřejnost neznámé pojmy i po listopadové revoluci v roce 1989, český parlament schválil 11. listopad jako významný den až v roce 2003. Tento den je „věnován veteránům všech válečných konfliktů a slaví se ve všech demokratických zemích Evropy, USA a Kanadě jako významná připomínka vítězství demokracie ve světě." Češi se k tomuto vítězství hlásí vzpomínkami na boj československých legií v Rusku, ve Francii a Itálii. (stk)
Žádné komentáře:
Okomentovat