Z průzkumu vyplynulo, že do budoucna mají Češi obavy z válečných konfliktů, ať už konkrétnější, či obecnější, stejně tak se objevovaly obavy z dalšího ekonomického i politického vývoje. Obava z války obecně, válečného konfliktu v Evropě, třetí světové války a podobně byla uvedena ve 38 procentech odpovědí.
Jistá otupělost ve vztahu ke konfliktu a snižování obav vzniká v důsledku efektu adaptace na faktory, které spouštějí stresové reakce, a také z přehlcení tématem války. Ze své praxe v individuální psychoterapii vypozoroval, že v podstatě první půlrok 2023 téma války ovládalo myšlení a úzkostné prožívání u klientů. „V současné době téma války v podstatě již není nosné téma. Spíše je cítit určité racionální uvažování v této oblasti.
Lidé si vytvářejí vnitřní bariéry, popírají realitu nebo přehánějí chlapácký přístup. Tyto obranné mechanismy se ale mohou propsat do širšího fungování společnosti – od nedůvěry ve svět kolem po volbu politických stran nabízejících jednoduchá řešení. K přirozeným reakcím na dlouhodobý stres podle něj patří i odstup, díky kterému člověk není zahlcen emocemi, ale který se v delším horizontu může proměnit v cynismus. „Mrtví civilisté se mění na pouhá statistická čísla. A společnost ztrácí schopnost zvládat silné emoce nejen vůči Ukrajině, ale i mezi sebou navzájem,“
Informování o hrozbách, jako je válka či kyberútoky, má smysl, pokud je přiměřené a pravdivé. Přílišné dramatizování i zlehčování vede ke ztrátě důvěry, zahlcení pak k otupění nebo bagatelizaci. Nelze o tom přestat mluvit, jinak vzniká falešný dojem, že problém neexistuje. „Populaci před jejími pocity nelze ochránit. Úkolem sociologů, novinářů a politiků je sledovat nálady a pocity ve společnosti a reagovat na ně přiměřeně,“
Žádné komentáře:
Okomentovat