T.G. Masaryk, jenž v některých ohledech sympatizoval s marxizmem, přiznal, že si v roce 1918 nepřál porážku ruských bolševiků, přestože to bylo v silách československých legií. Pokrytecky sice chválil legionáře, ale nesnášel jejich velitele. Když se mu nedařilo legie poslat na Vídeň, alespoň legie heslem "Vlastním pořádkem domů," zdržoval od bojů s bolševiky.
Využil po válce své tatíčkovské moci a degradoval na vojína velitele 3. divize Sibiřské armády generála Radola Gajdu, který proti Masarykovu přání podpořil Kolčaka a jeho protibolševickou Sibiřskou republiku.
Masarykovo tažení proti katolické církvi jako ideologické opoře habsburské monarchie vrcholilo po rozpadu Rakouska-Uherska. Korunovaný český král Karel I. po roce 1918 zbaven české koruny nebyl, takže za podpory českých Němců, šlechty a katolické církve kdykoli se mohl vrátit na Hrad a Masaryka poslat do penze nebo do vězení. Proto Masaryk, pro kterého byl Habsburk nepřítelem č. 1, využil únavy obyvatelstva z války a poválečné bídy k vytvoření československého národa, jenž náhle byl všestranné nadřazen ostatním národnostem. Odmítal ve 20. letech zásadně zákaz KSČ, která se netajila násilným převzetím moci.
Podařilo se Masarykovi také ve jménu Jana Husa odehnat spoustu lidí od katolické církve, neboť Řím byl označen za spojence nepřátelských Habsburků. Masaryk se podílel se na založení Československé církve husitské, která v prvních letech po vzniku tolik pomátla spoustu katolíků.
KSČ dokázala především po roce 1948 české národovce oslovit lží, že husité byli prvními komunisty v Evropě, kteří bohatým brali a chudým dávali. Husité ve skutečnosti brali všem. Mimo Nejedlého komunisté toho o husitech mnoho nevěděli, ale i to jim stačilo k útokům proti bezbranné katolické církvi. Zrušili všechny kláštery a odstavili a uvěznili všechny biskupy a mnoho kněží, církev byla sice oslabena, ale zničena podle představ KSČ nebyla. V roce 1968 stačilo několik měsíců a církve na chvíli ožily.
Normalizace šla na pravdu Husovu či papežovu méně s bičem, trochu s medem, trochu s pokusem rozdělit, a hlavně s dohledem církevních tajemníků, kteří měli za úkol nechat náboženství vyhnít. To se dařilo. Kněží museli k činnosti mít státní souhlas, který dostali, když byli hodní a loajální. Ti nejloajálnější se sdružili v organizaci Pácem Interes. Kněží, kterým byl státní souhlas odebrán, nesměli být přijati do jiného než podřadného zaměstnání, jako pomocné síly při úklidu apod. Věřící lid venkovský vyhnala do ateistických měst zemědělská velkovýroba, která byla masově posílena normalizačními inženýry. Nekvalifikovaní potomci věřících chalupníků i sedláků našli ve městech práci, paneláková obydlí a pohodlí, a své vesnické chalupy jako rekreační letní sídla levně, za Husákovy chvály, prodávali socialistickým zbohatlíkům.
Listopadový převrat roku 1989 oživil víru v Boha a chod církví zase jen na chvíli. Zlaté Klausovo tele porazilo Mojžíšovo desatero. Peníze opět vyhrály nad morálkou. Pohanské pravdě majetkové podlehli, tak jako v době Husově, i církevní hodnostáři.
Žádné komentáře:
Okomentovat