Jan Hus byl přísný středověký katolík, který se inspiroval Viklefem. S ničím novým nepřišel. Jeho kázání bylo jen jednou ze záminek k vypuknutí povstání proti tehdejšímu způsobu rozdělení moci a majetku v Koruně České.
K ozbrojeným nepokojům na počátku 15. století by pravděpodobně zásluhou vrcholící majetkové nerovností mezi různými skupinami obyvatelstva došlo, i kdyby Hus nebyl v Kostnici upálen. Vrcholily spory uvnitř katolické církve, které nezodpovědní kněží přenesli mezi obyvatelstvo. Nejednalo se o války mezi církvemi, ani o války lidí věřících s nevěřícími. Vůbec nešlo o války mezi státy nebo mezi národy. Kdyby Hus nebyl upálen, jeho jméno by dnes bylo známo jen nepatrnému okruhu historiků. Tehdy bylo českému obyvatelstvu vlastně jedno, kdo Hus byl, co napsal, co si myslel.
S mučednickou pověstí se dá dokonale manipulovat. Až v 19. století se stal Hus symbolem národního odporu proti habsburské monarchii. Na začátku 19. století byla česká země plně katolická, jenže pak se najednou češství spojuje s reformací a s husitstvím, tedy s Husem. Z husitských hord, které táhly od vsi ke vsi, vybíraly výpalné a vyvražďovaly a vykrádaly kláštery, se s odstupem čtyř století stali hrdinové, Boží bojovníci. Vznikal nacionalizmus jako přenosná, těžko vyléčitelná, choroba.
Husitskou revoluci přeměnil až po roce 1918 na protikatolickou a protiněmeckou válku také T. G. Masaryk, jenž se bál Habsburků, protože by mohli ohrozit jeho popularitu, vynést na světlo všechny jeho nekorektnosti a podrazy, kterých se dopouštěl během 1. světové války. Dovedl měnit názory, otáčet se na podpatku o 180 stupňů. Černobílý byl i Masarykův život. Masaryk pečlivě nedbal o pravdu Husovu, ale o pravdu svou, tatíčkovskou. Pokud se ji někdo pokusil zpochybnit, byl - a je doposud - umlčen, obviněn z pomluvy.
Žádné komentáře:
Okomentovat