Prezident Pavel odmítá živit starou nenávist

  Poděkování prezidenta Petra Pavla předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení v česko-německých vztahů, je dobrou zprávou o vývoji v naší zemi. A je to taky moc špatná zpráva pro všechny české nacionalisty a podobné postavičky, co se nazývají vlastenci. Strašení tím, že sudetští Němci „chalupářskému šmejdu“ vezmou lehce nabytý majetek v horách, nabralo opět na intenzitě.

Když v lednu 2013 v předvolební debatě Václava Moravce Karel Schwarzenberg o odsunu Němců v roce 1945 řekl, že „to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu“, měl samozřejmě pravdu. O zločinech mstivého mužíka Edvarda Beneše by se dalo říci ještě leccos tvrdšího, .

Laciný nacionalismus, vyvolávání strachu a nenávisti, to byl styl Zemanovy kampaně, který měl bezdůvodnou nenávist k našim někdejším německy hovořícím spoluobčanům ještě podpořit. Zásluhou lží o návratu českých Němců se dostal Zeman na Hrad a deset let se tam držel.  Stal se hlavou státu, protože šířil zlo, které uspokojovalo potomky partyzánských vrahů, rabovacích gard z roku 1945 a sympatizanty komunistického vyhledávání vnějších i vnitřních nepřátel. .

Volby v roce 2013 ukázaly, že někteří Češi neuznávají jakoukoli svojí vinou, a Benešovy a komunistické zločiny obhajují jako spravedlnost. Když odněkud se násilím vyženou miliony původních obyvatel, nemůže taková věc dopadnout nikdy dobře. Jednou, možná za několik desetiletí či století, dojde k poznání pravdy a k  nápravě křivd.

„Vítám posun v Sudetoněmeckém krajanském sdružení a chtěl bych poděkovat Berndu Posseltovi, opravdu si toho vážím,“ řekl v pátek český prezident Pavel. Dorazil totiž na zahájení Bavorsko-českých týdnů přátelství v německém Selbu. Tak nebetyčný rozdíl oproti Miloši Zemanovi jsme si snad ani neuměli představit.

Údajní vlastenci a obhájci normalizace zase zuří. Jejich tradicí je přece nenávist, nikoli slušné chování, tolerance a uvědomění si vlastních chyb.