Velikonoce připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista asi před 1990 lety.. Letos vychází Velký pátek na 7. dubna, Velikonoční pondělí na 10. dubna. K tradicím Velikonoc patří barvení vajíček, pečení mazance a beránka, někdo si na Zelený čtvrtek připraví i jidáše. Křesťané si během pašijového týdne připomínají poslední dny života Ježíše Krista, jejich svátky vrcholí Velikonoční nedělí. Velikonoční pondělí pak patří na většině míst v českých zemích ke koledování a pomlázce.
Velký pátek je dnem, kdy byl Ježíš odsouzen, ukřižován a následně pohřben, proto se mu říkalo někde i Bolestný nebo Žalostný. Ježíš podle ověřených evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne, proto v tento čas bývá často speciální bohoslužba. Kostel bývá vyzdoben jen velmi prostě, nehrají ani varhany, kněží na znamení smutku, vděku a pokory odříkávají modlitbu čelem k zemi. Zvony na věžích také mlčí. Místo nich se ozývají jen řehtačky a další nástroje, které ohlašovaly klekání a poledne.
Velký pátek je podle pověr i dnem, kdy se otevírají hory, aby vydaly své poklady a tajemství, tak můžete zkusit štěstí. Místo tohoto zázraku mělo označovat zlaté kapradí, zvláštní mihotání či jiskření nebo malé plamínky, které se znenadání objevují. Otevřít se může i Blaník – a rytíři, kteří v něm čekají, mohou vyrazit překontrolovat, jak se českému lidu daří. Magickou moc by měla mít v tento den i voda, proto lidé před východem slunce chodili k potokům, a protože měla mít léčivou sílu, mnohde v ní koupali i dobytek. Omývala se v něm ale také celá rodina.
Na Velký pátek se vše mělo zastavit a truchlit pro Ježíše Krista. Velký pátek byl ve znamení půstu – nesmělo se ani vařit, protože se neměl rozdělávat oheň. Současně byly zapovězeny i těžké práce, stejně jako příliš hlučné aktivity a práce na poli a v zemědělství vůbec. Nemělo se hýbat půdou. Byl to den, během kterého bylo zapovězeno cokoli půjčovat, ale ani prodávat nebo darovat, protože by to přineslo smůlu a to, co byste přinesli, by mohlo přinést i zlé síly.
Žádné komentáře:
Okomentovat