14.02.2023 12:11 - Dnes se únor přehoupl přes svou polovinu. "Svatý Valentýnek - jara tatínek." Do jara je samozřejmě ještě daleko, ale doufejme v další průběh mírné zimy. Alespoň bez ledu a břečky na silnicích.
Z titulních stránek zpravodajských i jiných webů pomalu mizí šedé vousy zvoleného prezidenta. Na svou funkci se Pavel zřejmě moc těší, i když se mu vládnout nechce přímo z Hradu, kam míří neustále proudy turistů, chce asi velet ze stanu postaveného v dostatečné vzdálenosti od bitevního pole. Včera neodolal vábení prezidentské stolice a vydal se přímo za dosluhujícím prezidentem Zemanem. Zeman mu poradil, aby se usmíval na fotografy. Generál se usmíval, ale jaksi kysele, a s generálskou moudrostí poznamenal, že u něho fotografové budou mít střechu nad hlavou, nebudou muset jako dříve čekat venku. S generálskou zarputilostí potvrdil přísloví, že "nové koště dobře mete."
Vojenskou službu jsem si odbýval už před více než půlstoletím a za dva roky jsem naživo zahlédl generály dva. Vypadalo to tenkrát tragicky, ale konec dobrý. Dostal jsem opušťák, na který jsem vyrazil o den dřív v poledne. Autobus žádný nejel, a tak jsem se 5 km k vlaku rozhodl zdolat pěšky. Náhle vedle mne zastavila volha. Za volantem důstojník, na zadním sedadle dva důstojníci s lipovými ratolestmi na rukávech. Jeden mě vyzval, abych si sedl vedle řidiče. Sotva jsem usedl, začali se vyptávat. Odkud jdu, kam jdu, kde sloužím, jakou mám odbornost atd. Odpovídal jsem co nejpomaleji to šlo, koktal, dělal ze sebe pitomce. Byla totiž tehdy doba vymývání vojenských mozků. Byli jsme neustále důkladně poučováni, že všechno, co se děje v kasárnách je vojenské tajemství, že mimo kasárna se nesmí nikomu ,i kdyby to byl třeba ministr obrany, nic říkat, třeba ani to, co jsme měli k obědu. Američtí agenti prý se převlékají i do našich vojenských uniforem a v hospodách od vojáků tahají informace. Naštěstí k nádraží to trvalo asi jen pět minut, takže jsem si mohl po vystoupení z Volhy oddychnout.
Generálové byli bez vousů. Ostatně za celou dobu vojenské služby jsem nespatřil důstojníka s vousy, ani malinký knírek nesměli mít. Vousy nesměli mít ani vojáci základní služby. Každé ráno byla prohlídka, stačilo špatné oholení a odhalený provinilec byl odeslán k novému oholení. Holení bývalo utrpením. Žiletky sice byly levné, ale také mizerné, byly tupé už nové. Za korunu jich bylo v krabičce deset a rezavěly už po prvním oholení. Přesto je každý používal dokud jen trochu řezaly. Došlo také k mimořádné tahanici okolo kníru jednoho vojáka. Byl to Maďar, který si sehnal doma na národním výboru potvrzení, že se bude ženit a zažádal o nějaký mimořádný opušťák nebo dovolenou. Voják si pak nechával pod nosem vousy, tvrdil, že je má na fotce v občance, bez vousů, že by se oženit nemohl. Měl světlé vousy, takže velitelé je objevili až později. Velitel roty nařídil oholení, jinak Pišta místo svatby půjde pro nesplnění rozkazu do basy. Pišta naříkal :"Starý nepustí, já neožením." Nevzpomínám, jak spor dopadl, vím, že voják později přiznal, že to byla fingovaná svatba. Chtěl se dostat jen na pár dní domů a využil někoho známého na MNV, který mu napsal potvrzení o konání svatby.
V německém Oldenburgu začal v městské hromadné dopravě jezdit autobus poháněný vodíkem. Zatím si autobus všichni chválí. Plnění nádrže trvá 10 minut a dojezd je 400 km. To je proti pohonu na elektřinu z baterií velká přednost. Jedinou nevýhodou autobusu na vodík je jeho cena a provoz. Stojí 3krát víc.
Česká vláda hodila do placu návrh na zkrácení voleb ze dvou dnů na jeden. Ve většině států se volby konají pouze v neděli. Bylo tomu tak i v českých zemích, než přišla normalizace. Aby lidé přišli k volbám, a nevymlouvali, že jsou na chatách a chalupách, kam je normalizační režim o víkendech posílá, dostali v roce 1971 možnost jít k volbám v pracovní době, v pátek odpoledne. A zůstalo to do současnosti, kdy už 33. rok tady není vláda komunistů. A je možné, že tak bude i nadále, protože český národ se o normalizační vymoženosti nehodlá lehce připravit. V anketách převládá požadavek na ponechání normalizačního dvoudenního způsobu voleb v pátek a sobotu.
Chystal jsem se pochválit tvůrce seriálu Místo zločinu České Budějovice, že v minulých třech dílech přestali blbnout s kulturními památkami, historickými kostýmy a divadlem a se znetvořenými mrtvolami- a hle včera se zase vyznamenali a filmaře představili jako odporné a chamtivé požitkáře a zvrhlíky nejvyššího stupně. Ubohost na zvracení.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat