Příchod kapitalismu do Československa přinesl spoustu možností, s nimiž však byly spojeny také příslovečné velké oči. Díky nim poznamenal devadesátá léta mimo jiné obrovský finanční podvod, jehož hlavní viník nebyl dodnes potrestán.
Se značným uvolněním trhu v 90. letech přišla možnost zprivatizovat spoustu státních podniků. Metod, jak se stát majitelem většího či menšího podniku, bylo několik. Byla tu dražba akcií, restituce a další možnosti, kvůli kterým vzniklo Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.
Počátkem devadesátých let ale vešla ve známost tzv. kuponová privatizace, díky níž mohl každý běžný občan získat akcie některého z podniků. Metodu, která zřejmě vznikla v 80. letech v Kanadě, přinesl do České republiky Prognostický ústav ČSAV a pravděpodobně šlo o iniciativu Dušana Třísky, Tomáše Ježka a Václava Klause. První kuponovou knížku bylo možné koupit v říjnu roku 1991. První vlna kuponové privatizace přišla 18. května následujícího roku.
Přestože se Čechoslováci kuponové privatizace okamžitě chytli a kuponovou knížku si v republice koupilo 8,5 milionu lidí, řada ekonomů varovala před určitým nebezpečím. V kuponové metodě viděli nekonečný prostor pro velké podvody. V té době o sobě dávala vědět investiční společnost Harvard Capital and Consulting, jejímž zakladatelem a vlastníkem byl jistý Viktor Kožený.
Matka Viktora Koženého se v roce 1979 vdala společně s tehdy patnáctiletým Viktorem do Západního Německa. O čtyři roky později se Kožený sám vydal do USA, kde začal studovat na Harvardu, kde v roce 1989 získal bakalářský titul. Spojené státy ale musel po nějaké době opustit, protože se dostal do potíží se zákonem v souvislosti se zneužíváním odcizených kreditních karet.
Přestěhoval se tedy do Londýna, kde krátce pracoval jako investiční bankéř u společnosti Flemmings. Následně se vrátil do tehdejšího Československa, kde v roce 1990 založil Harvard Capital and Consulting. S jeho alma mater neměla firma společného vůbec nic, ale znělo to docela důvěryhodně. Když přišla kuponová privatizace, vycítil Kožený svou šanci na trhu.
Kožený založil 6 různých investičních fondů a rozjel masivní reklamní kampaň, do které údajně vložil až 35 milionů korun. O reklamu se mu postarala agentura Mark BBDO, jejíž ředitel Marek Šebesták vymyslel reklamní slogan, který posléze zlidověl – jistota desetinásobku. Krátké a úderné heslo, cílící na to, co české občany momentálně nejvíce zajímá, shrnovalo víceméně všechno, co Kožený nabízel.
Jeho artiklem byl odkup jedné kuponové knížky, jejíž body investoval, a držiteli, jenž mu ji prodal, by následně poukázal zisk ve výši 10 000 korun. Vzhledem k tomu, že knížka byla za 1 035 korun, to desetinásobek úplně nebyl, v té době to ale pořád byla výše tří průměrných platů.
Na reklamní kampaň se chytli i další podnikatelé, reklamu po vzoru Koženého rozjely i fondy PPF Petra Kellnera a Všeobecný investiční fond Trend Michaela Kocába a Martina Kratochvíla. Koženému se přiznává, že nastartoval novodobý reklamní průmysl a víceméně přispěl ke vzhledu české reklamy, jak ji známe dnes. Agresivní reklama zabrala, podle všeho Koženému uvěřil zhruba každý desátý Čech a jeho společnost získala přes milion kuponových knížek.
"Více takových Kožených!" vyslovil v mediích své přání Václav Klaus.
Na mezinárodní zatykač na Viktora Koženého čekala česká justice do roku 2003, kdy jej vydal Obvodní soud v Praze. Mezitím si Kožený žil na vysoké noze. Měl k tomu cca 65 miliard, které mu vynesly spekulace s kuponovými knížkami. Koupil si luxusní sídlo v americkém Aspenu, navštěvoval luxusní londýnské podniky a zapojil se do privatizace ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Přitom se opět nedržel na uzdě, co se týče machinací. Tentokrát podvedl americké občany. Utekl tedy na Bahamy, které hledané osoby nevydávají. Tam žije dodnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat