01.02.2023 13:33 - Kolem Země předevčírem prolétla zelená kometa, meteorologové předpověděli sychravý únor a Česká pošta opět zdražila známky. Je známo, že meteorologové se nejméně z padesáti procent mýlí, kdežto pošta nikoli, při zdražování ji nikdo nezastaví. Prý je inflace, zdražují se potraviny, takže pošta musí také zdražovat. Zatímco třeba rohlík byl ze 30 haléřů zdražen desetinásobně a stojí okolo 3 korun, pošta zdražila osmdesátinásobně, ze 30 haléřů na 23 korun. Potravináři vydělávají, pošta je v miliardových ztrátách.
Peníze až na prvním místě, poučoval nás Klaus. Ne každý se jím řídí, pro mnoho lidí je přednější zdraví a bezpečnost. Přesto by si skoro každý přál, aby u nás byly příjmy jako třeba v Německu. Když by lidi měli dost peněz, tak prý by nekradli, nepodváděli a neloupili. Omyl. V tom vysněném Německu se krade stejně jako u nás, možná více. Jenom ve spolkové zemi Dolní Sasko bylo za leden 2023 ukradeno 8 bankomatů. Ti, co nekradou bankomaty, ale pracují se hledí k penězům dostat tím, že drží zaměstnavatele u krku. Demonstrace a stávky se tam organizují hlavně kvůli mzdám. Zaměstnavateli, kde si peníze na mzdy seženeš nás nezajímá! V tom zřejmě byl základ německého hospodářského zázraku.
Stávkuje se i ve Francii, kvůli odchodu do důchodu od 2 roky později, až v 64 letech. To by nebyla v ČR voda na mlýn mladých vztyčených čel, která volají po zrušení důchodů. Ti schopní si prý prostředky na stáří snadno našetří, ti nevzdělaní, co při manuálních pracích málo vydělávali, ať živoří.
Stalo se před 100 lety: Porovnání s rokem 1923. Nervosita okolo letošní volby prezidenta ČR ukázala, že ještě 32 let po změně politického zřízení není současná česká společnost vyrovnaná se změnami. V roce 1923 bylo pouhých pět let po kruté 1. světové válce a po pádu monarchie, přesto z tehdejších zápisů už nečiší nějaká revoluční agresivita a zloba. Snad to bylo tím, že po roce 1918 ministr vnitra Antonín Švehla odmítl měnit státní správu, takže zaběhlé úřady a zkušení úředníci fungovali dál jako před revolucí. Žádné lustrace a soudy nepřidělávaly lidem starosti. Mimo populistické republikánské agrární reformy k žádným větším majetkovým změnám nedošlo. Jelo se dál jako za Rakouska. Rakouský systém školství se po roce 1918 také nezměnil, jen se neoslavovaly narozeniny císařovy, ale prezidentovy.
5. ledna 1923 byla veřejnost šokována, když v Praze pomatený mladý komunista Šoupal smrtelně postřelil ministra financí Aloise Rašína, jednoho z „mužů 28. října 1918,“ kteří založili Národní výbor a vyhlásili Československou republiku.
V obavách z toho, že německé obyvatelstvo Sudetech může zopakovat ozbrojenou vzpouru a v obavách ze stále větší agresivity a síly komunistů, kteří organizovali politické stávky a otevřeně vyzývali k svržení kapitalizmu, Národní shromáždění přijalo 18. března 1923 Zákon na ochranu republiky. Tento zákon chránil představitele země, povoloval jistou cenzuru a zakazoval paktování s cizími mocnostmi.
18.května 1923 v Praze začalo pravidelné vysílání první československé rozhlasové stanice. Vysílala 1 hodinu denně ze stanu v Kbelích.
Pokusy s vysíláním z pražské Petřínské rozhledny začaly už na konci 1. světové války. První rozhlasový přenos na světě se uskutečnil 13. ledna 1910 v USA. Byl to přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat