Proč zrovna české země byly drtivě postiženy chronickou národoveckou lží a z ní plynoucí nenávistí? "Němci rozpoutali válku, proto si zasloužili trest," ještě dnes vykřikují "stateční" čeští vlastenci.
V pořadu natočeném krátce po roce 1990 v Pohoří na Šumavě se ještě žijící rodáci z této obce vyjadřovali k vyhnání po roce 1945: "My jsme nebyli Němci, ale Rakušané. V roce 1918 jsme proti své vůli byli státní hranicí odříznuti od Rakouska, přišli jsme o obchodní a společenské kontakty se sousedními obcemi. Z české strany byl na nás už za První republiky vyvíjen nátlak, buď se počeštit, nebo vystěhovat. Přes veškerou diskriminaci z českého vnitrozemí (policisté, celníci a další úředníci byli jen Češi, školu a veškeré dění v obci jsme si museli financovat sami) Pohoří žilo rušným životem. Zabývali jsme se hlavně výrobou a barvením skla, chovem dobytka a prací v lese. Měli jsme své problémy spojené s tvrdým životem v horách. Veškerá politika nám mohla být ukradená. V roce 1938 jsme byli zase připojeni k Rakousku, které bylo součástí Třetí říše. Žádnou válku jsme nechtěli, ani nerozpoutali. Válka nás připravila o 76 mladých zdravých spoluobčanů, kteří na frontách zahynuli. Přestože jsme se proti Československu ničím neprovinili, byly jsme v letech 1945-1946 z našich domovů vyhnáni. Pocit nespravedlnosti a křivdy je horší než utrpení spojené s nedobrovolným opuštěním osady, kde naši předci žili a pracovali mnoho století, je horší než lítost nad ztrátou majetku, horší než problémy s hledáním nových domovů."
Vyhnanci by důvod k nenávisti Čechů mít tedy mohli, ale oni už vyhnání brali po létech brali spíš jako osud, poválečné poměry, které naštěstí už mají dávno za sebou. Ve spoustě Čechů, kteří se narodili dlouho po válce, však slovo Sudeťáci žene krev do očí. Proč? Za to, že jejich tátové a dědové se podíleli na rabování majetku českých Němců a za to, že potom nechali vysídlené oblasti zpustnout tak jako Pohoří na Šumavě? "Němci rozpoutali válku," zní z hrdel současných českých národovců, kteří zřejmě litují, že na Benešův rozkaz "Vylikvidujte je!" nemohli být při tom, mezi poválečnými partyzány, kteří vyháněli, týrali a zabíjeli lidi jen kvůli tomu, že mluvili německým jazykem.
O Pohoří na Šumavě už od 30. let minulého století do současnosti (Z původního městečka nezbylo nic než ruiny kostela a hřbitova.) jsou šířeny legendy, že zde byli příbuzní Adolfa Hitlera, či dokonce, že se zde Adolf Hitler narodil. Obojí je nesmysl, protože bylo zjištěno, že otec Adolfa Hitlera si nechal se nechal ve 40 letech života přejmenovat ze jména Schickgluber (jméno jeho svobodné matky) na jméno Hitler, což bylo jméno nějakého vzdáleného příbuzného, jenž se jmenoval Hüttler.
V Pohoří na Šumavě byli Hietlerové (Hitlerové) ve čtyřech domech:Na čísle 4 byl Josef Hietler, jemuž se říkalo "Truhlář Hitler", na čp. 5 byl Johann Hietler nazývaný Horní Hitler, čp. 24 byla výnosná hospoda s tanečním sálem o velikosti 12x12 m, ve které byl hostinský a řezník Ignaz Hietler zvaný "Dolní Hitler." Jiný Ignaz Hietler na čísle 104 byl nznám jako "Cestář Hitler."
Führer Adolf Hitler sice "rozpoutal válku," avšak české země o válce až do května 1945 věděli mnohem méně, než se ví dnes o válce na Ukrajině. Na rozdíl od jiných zemí, přes které fronty přešly a ve kterých německé vojenské a policejní složky zabily a týraly mnohem víc lidí než v protektorátu. Dnes však mezi novými generacemi obyvatel Francie, Beneluxu, Norska, Dánska, ale i Polska a pobaltských zemích žádná viditelná zášť vůči současným Němcům není. Na válku tam už jaksi zapomněli. (stk)
Žádné komentáře:
Okomentovat