"Budeme chtít, aby Agrofert vrátil to, co získal neoprávněně," říká premiér Fiala, jenž se neustále tváří a vyjadřuje jako Vševědoucí. Prý žádný zmatek už není, žádná nejasná rozhodnutí, všechno lidé vědí dopředu, vše je založeno na důvěře v lidi. "Víme, co bude a co dělat," tvrdí Fiala.
"Proto jsme připravili jsme úsporný rozpočet. Chci říct, že to není tak, že se na někoho zaměřujeme, že se někomu mstíme, po někom jdeme." Je skutečností, že Fiala se se před kamerami nenapodobuje kroutícího a nafukujícího páva, jako to dělával - a dělá stále - Klaus, ani si nehraje na vítězného Napoleona jako Topolánek, jeho skutečné cíle jsou však stejné. Fiala chce pokojným způsobem na úkor venkova dostat co nejvíc peněz do velkoměst a nadále rozevírat nůžky mezi zbohatlíky a lidmi chudými. A chce to dělat tak, aby ho podporovali i ti, které chce ožebračit, včetně důchodců, když hraje na city nejhloupějších babiček, které v této skupině obyvatelstva převažují.
Útoky proti Babišovi jsou ve skutečnosti útoky proti venkovu. Je to jen pokračování toho, co v roce 1945 zahájil mstivý vzteklý mužík Beneš, když zakázal agrární stranu, poslal na dlouhá léta do kriminálu její představitele, vylidnil vesnice v pohraničí a předal vládu komunistům, aby mohli po vzoru Sovětského svazu zlikvidovat selský stav a provést kolektivizaci venkova. Komunisté však po deseti letech pochopili, že bez lidí nelze zemědělství na venkově provozovat, proto je zde drželi nejdříve násilím, později penězi. Komunisté si proto vytvořili sortu normalizačních zemědělských inženýrů, kteří za státní peníze (od Štrougala) vybudovali vyspělou zemědělskou velkovýrobu, kterou za Klausova naparování a podle not 3T (Tlustý, Tyl, Tomášek) privatizovali a transformovali. Tito bývalí muži socialistické velkovýroby samozřejmě nežijí na vesnicí, ale ve městech, kam pro ně směřuje nejvíc dotací.
Babiš je úplně něco jiného, ten před listopadem neřídil socialistické agrokombináty, počkal si několik let a potom jen využil zhovadilé Klausovy privatizace zpracovatelského a potravinářského průmyslu, který byl darován neschopným rychlokvašeným manažerům. Těm po privatizaci stačilo vyprodat (vytunelovat) za pár milionů zásoby a zařízení skladů a výroben, a buď zmizet, nebo zbytky podniků za pár korun prodat. A právě toho využil Babiš, který levně skoupil zadlužené chemičky, pekárny, jatky a sklady obilí. Navíc Babiš, který dobře znal dotační záměry EU, kupoval upadající zemědělské podniky řízené těmi poctivějšími zemědělskými odborníky. Poctivě totiž nelze zbohatnout v zemědělství, ani jinde. Právě dotace, které Babiš získal, rozpalují vládu ODS do běla, i když za pomoci ještě větších podvodů zřejmě šly dříve peníze k té zemědělské velkovýrobě, kterou podporovala právě ODS.
Předtím, než Babiš vstoupil do politiky, dotace do zemědělství šly přes Prahu, která měla svůj filtr a určitou částku (větší) si nechala jako režii. Co zbylo, pustila na venkov. Způsoby rozdělování mezi jednotlivé zemědělské závody nebyly podle způsobu a úspěšnosti hospodaření, ale podle toho, kdo měl lepší kancelářské odporníky na vyplňování dotazníků a shromažďování neustále nových a nových písemných podkladů (počty požadovaných dokumentů každoročně byly v několikamístných číslech). Úřadování si drobní zemědělci s evropskými výměrami do 20 ha, kteří pracovali sami a pro sebe, nemohli dovolit, a tak postupně s hospodařením skončili. Malozemědělci v ČR dnes jsou tedy ti se 150 ha a více ha, což je evropský unikát. Babiš někomu šlápl na kuří oko, a to se v Praze neodpouští. (stk)
Žádné komentáře:
Okomentovat