Válečná fronta není jen linií ohně, místem, kde korodují lidské masy, které na sebe útočí, ale v jistém smyslu i „čelem vlny“, jež unáší lidský svět k novým osudům…zdá se, že se tu člověk nalézá na nejzazší hranici toho, co se uskutečnilo, a toho, co se připravuje…
Bezprecedentní uprchlická krize obyvatel Ukrajiny a snad ještě více válečná agresivita až bestiálnost současného ruského režimu tvrdě odhaluje naše obrovské chyby v posledních třiceti letech.
Zmrzačený bytový fond ČR – privatizací většiny bytového fondu, jíž skupina politiků kolem ODS „uplácela“ jednu skupinu obyvatel (byty se rozdávaly téměř zadarmo). Tato privatizace byla motorem transformace Václava Klause na úkor budoucnosti všech ostatních generací.
Bydlení je hlavně investice a dotování bankovního sektoru skrze hypotéky je považována za nejlepší a vlastně jedinou cestu k získání bytu - ukázalo se, že tato cesta dlouhodobě znemožnila získání bytu pro celou střední třídu v ČR a naprosto vytlačila mimo systém nízkopříjmové obyvatele, zákon o sociálním bydlení je jen sen idealistů v sociální práci, kteří jsou stále dokola obelháváni politiky.
Tvrdý individualismus, bezmezná hamižnost, tolerance zlodějny od počátku devadesátých let umožnily etablovat se v této džungli lidem mravně velmi pokřiveným (budování českého kapitalismu založené na normalizační sobeckosti, servilní k mocným a agresivní k bezmocné větší časti obyvatelstva). Časem byl tolerován tento fašistický způsob uvažování, kdy silnější požíral slabšího a veřejnost tomu fandila. Kdo v této hře lidí všeho schopných neuspěje, je flákač, lempl, nepřizpůsobivý…
Pravice dokázala ve jménu finančních machinací při financování svých stran, privatizačních podvodů, tunelování a neustálého ponižování a negací občanské společnosti, svobodného tisku tak vytvořit cestu pro pátou kolonu „ruského fašismu“, který zde měl vždy velké zastoupení na těch nejvyšších místech. Současné mlčení z nejvyšších míst a neschopnost alespoň minimálně odstřihnout od majetku ruskou oligarchii, která žije v ČR je až děsivé…
Převládla dogmatika, která neustále pranýřovala veškeré snahy o společenskou solidaritu a snahu nastavení životní úrovně obyvatel této země alespoň trochu spravedlivě s ohledem například na sousední Rakousko a Německo.
Armáda ukrajinských dělníků vybudovala a opravila za minimální plat skoro každý dům v ČR. Je nutné dát zejména Hospodářské komoře najevo, že tito lidé nejsou ekonomičtí otroci českých „vychcánků“ a oligarchů spojených s mafií z domovských zemí.
Je nutné urychleně zamést „exekuční hnůj“ z minulosti, dokázat se zbavit ruských oligarchů a zejména jejich kapitál dokázat již konečně zadržet a využít ho (například tisíce bytů v celé ČR k ubytování občanů Ukrajiny, to je ten nejmenší možný trest za bombardování obytných budov, školek, nemocnic po celé Ukrajině)
Opět se šetří tam, kde není skoro nic a kde je bída a utrpení. Časem tato „ideologická „zaťatost“ této vlády povede k nenávisti mezi jednotlivými skupinami obyvatel v ČR a hrozí přelití tekutého hněvu na hlavy ukrajinských uprchlíků a v konečném důsledku k politické krizi vlády, která je ve velké většině svých členů myšlenkově zamrzlá v hlubokých osmdesátých letech 20. století…
Je z historie známo, že každé války a podobného zmatku, kdy jsou státem vedle zbraní přesunovány potraviny a jiné životní potřeby, využívají j některé skupiny obyvatelstva k obohacení. Můžeme tedy v ČR očekávat vykvašení nových miliardářů. Je mimo privatizace č.2 možné v ČR očekávat zrození poválečných partyzánů, kteří budou obviňovat a trestat toho "Kdo za to může" (za cokoli).
Žádné komentáře:
Okomentovat