23.1.2022; 13:51 - České země se měsíc po zimním slunovratu dostaly do dlouhodobě nejchladnějšího týdne roku. Od 21. do 27. ledna jsou dny s nejnižší průměrnou teplotou. Nejchladnější počasí v tomto týdnu bylo v roce 2006, kdy byla průměrná teplota -15,5°C. Naopak nejtepleji na konci ledna bylo v jiném extrémním roce, v roce 2002 byla průměrná teplota +4°C. Letos zřejmě žádný lednový extrém na obzoru není.
Kdo měl nějaké dočinění se zemědělstvím v posledních letech vlády komunistů, jistě vzpomene na to, že nafta pro zemědělské podniky bývala na příděl. V posledních měsících roku se nafty nedostávalo, takže se šetřilo tam, kde byla velká spotřeba. Největší spotřeba je při orbě, takže se neoralo na podzim, ale až v příštím roce, kdy v prvních měsících bývalo nafty dost. Mírné zimy umožňovaly orbu v lednu.
Pamětníkům těch dob předlistopadových jistě není třeba připomínat, že tehdy stát od zemědělců žádal vyrábět co nejvíce. Co si stát objednal, to zaplatil. Ceny zemědělské produkce byly pevné, stanovené na pokrytí nákladů na výrobu a přiměřený zisk podniku, ceny potravin v obchodech byly také pevné, aby byly dostupné i pro ty lidi s nejnižšími příjmy. Například za mléko se v kravíně zaplatilo zemědělcům 5 korun a více za litr, ale v obchodě kvůli sociálnímu smíru stálo jen 2 až 4 koruny. Ekonomové tomu říkají "záporná daň".
Mnozí dnešní pragmatici jistě si myslí, že tehdy stačilo hodně vyrábět a tím hodně brát peněz. Tak jednoduché však to zase nebylo. I když byly peníze, nebylo zboží. Mimo výše uvedených problémů s naftou byly ještě větší problémy se zemědělskou technikou, která bývala na příděl. Dostupná byla jen technika ze zemí RVHP, nákup strojů ze Západu byl omezen politikou včetně měnové a celní. Výjimku snad měl jen Agrokombinát Slušovice, který zřejmě zásluhou jakéhosi výměnného obchodu měl výjimečný přístup k zahraničním měnám. Stroje ze zemí RVHP sice byly levnější, ale zastaralé, nadprůměrnou kvalitu měly jen některé výrobky z NDR. Opravovalo se, upravovalo, ale nebyly náhradní díly.
Dnes se zemědělskou technikou nejsou problémy, kdo má peníze, může si koupit cokoli. Už se nedotuje zemědělská produkce, ale plochy, které zemědělské závody mají k dispozici. Obdělávat pracně pozemky jako v minulosti dnes není už třeba. Dokonce jsou dotace na neobdělávání orné půdy.
Dotace jsou předmětem politických sporů mezi českými zemědělci, spíše mezi šéfy dvou nesmiřitelných zemědělských svazů; Agrární komory podporovanou levicovými stranami a Asociací soukromých zemědělců vedenou politiky ODS.
Spory by zřejmě nebyly tak intenzivní, nebýt volební porážky Andreje Babiše. Vítězná pětikoalice je v euforii patrně posedlá revolučními myšlenkami opětné privatizace, touhou po rozparcelování Babišova majetku. Kampaň proti Babišovi je stejná jako v roce 1945, kdy komunisté a benešovci před zabavením majetku vyrobili vlastizrádce a rozkradače státu ze Schwarzenberka, Lichtenštejnů, Bati a dalších . Dotace na 100.000 Babišových hektarů půdy politiky a příznivce ODS rozpalují do běla.
Na Babišově straně je nyní Agrární komora, která protestuje proti způsobu, jakým Fialova vláda zastropovala dotace, konkrétně 25 procent z přímých plateb určila na prvních 150 ha obhospodařované půdy. V sousedních státech je pro první hektary učeno 10 až 15 procent. V ČR tedy platí, čím větší výměra, tím méně na 1 ha. Z pohledu Klausových ekonomů je to správné, neboť čím větší podnik, tím efektivnější hospodaření, lépe využitá technika, tím méně nákladů na jednotku. To ovšem platilo za socializmu, kdy byl pro každého byly stanoveny výměry jednotlivých plodin a stavy zvířat. V současnosti, kdy může každý vyrábět jen to, co mu nejvíc vynáší, je situace taková, že některé menší zemědělské závody hospodaří prakticky jen na travních porostech, na nichž pasou skot nebo koně a sklízejí seno. Některé si nedovedou vyrobit ani jadrné krmivo a stelivovou slámu. Naopak velké zemědělské podniky jsou kvůli využití půdy a zachování úrodnosti nuceny dodržovat určité osevní postupy a vyrábět tedy okopaniny, luskoviny, a jiné plodiny, které se menším závodům nevyplatí pěstovat. To značně zvyšuje náklady.
Jeden musí žasnout nad tím, jaké problémy dokáže vyvolat úřednický šiml. Třeba takový šiml Českého statistického úřadu zrušil sčítací komisaře a nechal občany psát do tiskopisů, co je napadne. Nyní se statistici vztekají, že jim tam lidi psali nesmysly (například, že bydlí v garsonce o výměře 250 m2, nebo, že žijí se 120 letou osobou z Grónska.). Prý lidi, kteří uvedli nepravdivé údaje, budou potrestáni. Vsadil bych se, že nejméně polovina občanů uvedla alespoň jeden nepravdivý údaj, I KDYŽ NEÚMYSLNĚ, PROTOŽE NEROZUMĚLA OTÁZCE. Tak trestejte! Jestli by měl být někdo potrestán tak ti, kteří lhaní umožnili. Potrestáni statistici za to, že jsou v bublině, odtrženi od života, samozřejmě nebudou, a tak chystají další blamáž v podobě korespondenčních voleb.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat