Prosinec, měsíc prezidentů. Zahradníček komentuje

18.12.2021; 10:40  - Přichází na nás mírný ústup pandemie koronaviru Covid-19. Přestože Česká republika je po Dánsku a Slovensku nejpostiženějším státem Evropské unie, čeští zdravotníci, politici, novináři neustále počítají, o kolik nakažených, a nemocných je méně než před týdnem, čtrnácti dny, měsícem - prostě tak, jak si  všichni přejí. Už poněkolikáté se však opakuje tatáž chyba, jásá se "hop" ještě před překážkou. 

20. prosince 1918 Masaryk v Českých Budějovicích

Přírodní zákony, Země a Vesmír mají svůj vlastní program, na který sebechytřejší vědci, sebebohatší miliardáři a sebemocnější politici nestačí. Jeden vědec  se nechal slyšet, že pandemie zesiluje za vlhkého počasí. Že ve vlhku se šíří nemoci, to věděli lidé už ve starověku, ne-li v pravěku. Meteorologové by průběh pandemie mohli přičíst změnám tlaku vzduchu. Současný pokles nakažených možná  je způsoben neobvykle vysokým tlakem vzduchu, což však se může projevovat jinými nemocemi. Člověk si nevybere, pořád je něčím ohrožen.

Předvánoční doba je bohatá na významná výročí, která se týkají Pražského hradu. Letošní rok snad nevstoupí mezi významná prezidentská výročí, přestože veřejnost je zahlcována zprávami o prezidentu Zemanovi, který i přes nákazu koronavirem a postižení vážnými nemocemi si přes plexisklo prohlížel ministry nastupující Fialovy vlády. Toto nedůstojné umístění hlavy státu do terária prý vymyslel bývalý ministr zdravotnictví Prymula. Nyní další rádoby technici vymýšlejí jaký pro Zemana vymyslet výtah, který by ho na vozíku vytáhl do letadla. Jsou to starosti a paradoxy. Do úřadů a škol byly nainstalovány výtahy, jaké byly k dispozici. 

Nejvýznamnějším letošním předvánočním výročím je 10 let od úmrtí 18. prosince 2011 prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. S odstupem času, po tom kolik nelidskosti po něm přišlo na Hrad, nezbývá než k Havlovi vyjádřit další obdiv. Havel byl vším jiným, od estéta přes dramatika po disidenta, jenom ne politikem podle představ minulých i současných. Ošlehán honičkami s StB a častými pobyty ve vězeňských celách podlehl v listopadu 1989 euforii z toho, jak snadno se podařilo komunisty přesvědčit o "správných" lidských právech a jak snadno se disidentům podařilo založit Občanské fórum. Ve své naivitě ´západního demokrata zřejmě věřil v pokračování nějaké formy pražského jara 68, v níž všechny politické složky včetně nových pokrokových komunistů potáhnou za jeden provaz. To se za pomoci divadelníků na koloběžkách jakžtakž dařilo pár týdnů  po první prezidentské volbě na konci prosince 1989. Havel podcenil nacionalistické tradice Slovenska a pod tlakem pragocentristů souhlasil s ponížením Dubčeka a přijal funkci hlavy státu. Odvetné nenávistné projevy slovenských nacionalistů nebyly tím nejhorším, co ho pak na Hradě čekalo. Mnohem tvrdší údery dostával od komunistických ekonomů Prognostického ústavu AV, vedených Klausem, a různých fašistických dezinformátorů a revolucionářů včele s agresivním komunistickým cenzorem Sládkem.

Protože Václav Havel nebyl politikem v pravém slova smyslu, dělal spoustu politických chyb, avšak dbal ve svých vystoupeních hlavně na kulturu projevu, aby byl  lidem dobré vůle srozumitelný. To samozřejmě nevyhovovalo nejagresivnějším českým politikům, jimž vždy šlo, a jde pořád, o ponížení a zničení lidí slušných a slabých. Havel především pro svou lidskost byl respektován v zahraničí. A to těžce nesou jeho následníci, kteří nejsou schopni opustit domácí žumpu plnou arogance, nacionalizmu, ekonomických pouček a nenávisti k Západu.

Tu nenávist k Západu zde zasel v roce 1938 Edvard Beneš, který má dnes také výročí, 18. prosince 1935 byl Beneš na Masarykovo přání zvolen prezidentem První československé republiky. Od tohoto dne se demokratické a prosperující Československo začalo hroutit. Bylo po volbách do Poslanecké sněmovny, které vyhrála Sudetoněmecká strana. Čeští Němci spojením pod Henleinovými křídly ve volbách reagovali na 18 let diskriminace vedené právě ministrem zahraničí Benešem. Masaryk, jemuž se doposud poměrně dobře dařilo sudetské Němce uklidňovat, navrhl Beneše svým nástupcem zřejmě proto, aby si Beneš snědl, co svou intrikánskou pomateností nadrobil. Bylo toho ze strany Beneše dost včetně bezcenných mezinárodních smluv. Sudetští Němci měli na Mnichovu bezvýznamný podíl, na vzniku 2. světové války, která měla být Hitlerovou odplatou za porážku Německa v 1. válce, nemohli mít podíl žádný, Ještě víc škod českým zemím pomstychtivý mužík Beneš svou zakomplexovaností  napáchal v letech 1938 až 1948. 

Na 20. prosince 1918 připadá i výročí příjezdu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka zvoleného v nepřítomnosti už 11. listopadu 1918. Do Československa, nového státu založeného na  českých základech rozpadlé rakousko-uherské monarchie 20. prosince Masaryk přijel vlakem, po třech letech emigrace, a poprvé vstoupil na československé území na nádraží v Českém Heršláku (Horním Dvořišti). Po slavnostních přivítáních a projevech v Českých Budějovicích a Táboře ho čekala Praha. 

Josef Zahradníček