Poslední státem organizované oslavy 1. máje v roce 1989

 Oslavy Svátku práce 1. května 1989 v Praze uctilo v průvodu na Václavském náměstí na 250 tisíc loajálních Pražanů. 

Adolf Hitler dal Svátku práce novou tvář: "Třetí říše učinila z 1. května, kdysi dne sporů a nenávisti, den radosti a národní svátek německého národa.“ Podobně se svátku v roce 1948 zmocnili českoslovenští komunisté, kteří povinně-dobrovolnou účastí dělníků, rolníků, pracující inteligence, školní mládeže, sportovců, zájmových organizací apod. předváděli světu jakou mají masovou podporu obyvatelstva.

 „V devět hodin, po zahájení manifestace, vytvořilo asi 250 tisíc účastníků pestrobarevnou řeku. Slunce dalo našim praporům, vlajkám, mávátkám i heslům svítivou barvu,“ pochvaloval si deník Ústředního výboru KSČ Rudé právo. Dav nesl portréty Marxe, Engelse, Lenina a Gottwalda.

„V průběhu májové manifestace Pražanů se pokoušela skupina asi 80 stoupenců nezákonných struktur narušit slavnostní atmosféru. V horní polovině Václavského náměstí na sebe upozorňovali provokačními výkřiky a několika transparenty.“ psalo Rudé právo. 

Reportér Rudého práva vzápětí vyzkoušel žáka páté třídy Davida Jirouška a pionýra v kroji se zeptal, proč má pionýrský šátek tři cípy. „David mne příjemně překvapil. Bez váhání vychrlil, že tři cípy symbolizují spojení tří generací – pionýrů, svazáků a komunistů,“ pochvaloval si reportér. Pak v testu pokračoval. Proč má pionýrský šátek rudou barvu? „Je to jako prolitá dělnická krev,“ odpověděl David Jiroušek.