Válka s koronavirem na rozcestí. Zahradníček komentuje

26.3.2020; 11:59  - Myslel jsem, když je zákaz vycházení, že lidé vyběhnou nakoupit jen to nejnutnější, zamknou peněženky do zásuvek a zůstanou doma. Omyl! Opak je pravdou. Parkoviště před supermarkety jsou plnější než před nouzovým stavem, stejně tak jsou plné nákupní vozíky. Zdá se, že vyrazili na nákupy potravin i ti, co jinak, buď nenakupují, protože se stravují v restauracích (jsou nyní uzavřené), nebo ti, co jinak nechávají nákupy na rodinných příslušnících.

Desinfekce ulic na Filipinách

Prázdné regály obchodů jsem viděl v srpnu  1968, když sem vpadli Rusové. Obchody s potravinami byly během půldne vykoupeny. Myslel jsem si, že je to celoživotní zážitek, který už se nikdy nebude opakovat. Mýlil jsem se. Tenkrát hospodyně utrácely za nákup mouky, cukru, tuků desetikoruny, maximálně stokorunu. V neděli večer bylo možné vidět  opět regály supermarketů prázdné, nakupovalo se za deset tisíc korun a více.

Ženám u pokladen supermarketů se protáčejí oči, jak se diví. Zákazníci nakupují třeba  200 kg mouky, 40 ks kvasnic, 20 lahví tekutého mýdla. Z lékáren zmizel Paralen, Ibalgin, léky na kašel a rýmu. 

Zatím lidé ani nevnímají, jak vláda pozvolna utahuje šrouby. Nechci nikoho strašit. Kdo se podívá na dokumenty z historie, zjistí, že se v určité podobě opakuje období ze začátků válek, v dobách vrcholného blahobytu před vypuknutím světových válek, v roce 1913 nebo 1937, lidi ani ve snu nenapadlo, že bude nedostatek potravin. Zemědělci potom vypuknutí války přivítali, doufali, že budou moci bez obav vyrábět, že se zbaví produkce, že se zlepší odbyt a ceny. Za 2 roky už bylo všechno naopak, byly předepsané výměry plodin, počty zvířat, byly přísné domovní prohlídky, byly povinné dodávky obilí, brambor, masa, mléka, vajec, všechno se muselo odevzdat, a byly pokuty a arest při nedodržení povinností. A sedláci si nestěžovali, že mají vysoké náklady, naopak byli rádi, že na rozdíl od ostatních nemuseli stříhat potravinové lístky, protože pořád k potravinám měli nějaký přístup, i když občas  nezákonný.

Opatření vlády samozřejmě nebudou kopírovat rok 1940, jsou jiné podmínky, ale opatření také můžou být ještě horší a nepříjemnější. Tenkrát se vedla válka na frontách, na větší části Zeměkoule o válce lidé  nevěděli. Dnes vedeme válku po celém světě. Koronavirus zasáhl pevniny i ostrovy. Zatím není o vítězi rozhodnuto. Jsou vysoce vzdělaní proroci, kteří říkají, že nemoc se bude šířit nejméně 2 roky a nikdy v budoucnosti zlikvidovaná nebude, při každé nové příležitosti znovu a znovu vypukne. Jsou jiní vzdělanci, kteří tvrdí, že slunce, až začne hřát, další šíření koronaviru zastaví.

V současnosti je ve světě nejméně 20.000 Čechů, kteří se nemohou dostat domů. Jedná se o turisty, kteří  v první polovině března, kdy už byl koronavirus v největším živlu, odletěli na dovolenou na Bahamech, v Thajsku, Filipinách a jinde. Cestovní kanceláře dávno předtím vybraly peníze za zájezdy a k zákazníkům se dnes nehlásí. Vládo česká, postarej se o dopravu českých občanů! 

Vláda česká, a nejen česká, by si měla, pokud se situace normalizuje, na cestovní kanceláře pořádně posvítit. Lidé nechtěli přijít o peníze, a tak se do zemí s nákazou vydávali na lyžařskou a jinou rekreaci, zajímaly je jen zaplacené vysoké částky za pobyt, nedbali varování, nechtěli vědět, že riskují životy. Jistě by v době internetového bankovnictví nebylo problémem platit za ubytování až na místě pobytu. Hrozilo by sice, že zákazníci zájezdy odřeknou, ale to je riziko podnikání, a mělo by platit i pro cestovní kanceláře.

Josef Zahradníček