30 let od "Pomlčkové války"

Převratová euforie na začátku roku 1990 ještě trvala. K rakouským hranicím mířily kolony osobních aut a autobusů. Češi a Slováci vybaveni zásobami jídla a pití se vydávali na prohlídku krajů, kam kvůli železné oponě 40 let nesměli, ale hlavně za nákupy průmyslového zboží, které doma k dostání nebylo. 

Federální shromáždění

Na dveřích rakouských obchodů se objevily nápisy "Češi nekraďte!" Autobusy zpravidla pokračovaly do Itálie, kde u vyhlášených stavebních památek unavení čeští pasažéři vybalili konzervy a lahve z domova. Na stravování v tamních restauracích se kvůli Klausem znehodnocenému kurzu koruny československým občanům peněz nedostávalo. V Praze totiž experti z Prognostického ústavu už připravovali nejlepší finanční podmínky pro své kumpány-privatizátory.

Koncem března ve Sněmovně lidu slovenští poslanci posedlí touhou rozbít společný stát vyvolali "Pomlčkovou válku." To, že chtěli do názvu státu dostat slovo Slovensko s velkým S, byla jen záminka k vyvolání česko-slovenských hádek a k přesvědčování slovenské veřejnosti o útisku Slováků a nutnosti zřídit samostatný stát. Nakonec 29. března 1990 byly schváleny dva názvy státu, Češi měli název "Československá federativní republika," Slováci "Česko-slovenská federativní republika." Ani to nestačilo narychlo vykvašeným slovenským politikům, protože HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko vedené Vladimírem Mečiarem) hned v následujících dnech organizovalo na Slovensku demonstrace požadující samostatný slovenský stát.

V sobotu 31. března 1990 od časného rána se prostranství před českobudějovickou katedrálou sv. Mikuláše plnilo čekajícími davy lidí. Českobudějovická diecéze po 20 letech, kdy byla řízena krajským církevním tajemníkem, měla opět biskupa. Stal se jím Dr. Miloslav Vlk. V nadšeném davu, který vítal biskupa, bylo mimo všech kněží diecéze a věřících i nevěřících lidí z různých koutů celého Jihočeského kraje možné zahlédnout i bývalé tajemníky Krajského výboru KSČ.

Hektický rok pokračoval návštěvou papeže Jana Pavla II. v Praze na Letné, na Velehradě a v Bratislavě. Nejvíc se lidí dotklo postupné zdražování zboží. Ceny určoval Federální cenový úřad. Rohlíky byly zdraženy z 0,30 Kčs na 0,50 Kčs za kus, mléko z 3,10 Kčs na 4,70 Kčs za litr, hovězí maso zdražilo ze 46 Kčs na 65 Kčs za kg. Ceny cigaret byly zvýšeny o 25 procent. Jednalo se zatím o zdražování mírné, na ostro se začalo zdražovat až po svobodných volbách, které byly s velkou nadějí očekávány. (stk)