4.4.2020; 12:38 - Koronavirus řádí i začátkem dubna u nás i v
celém světě a nezdá se, že by epidemie končila, spíš naopak. Vypadá to, že
virus napadl i středoevropské ovzduší. Průměrná teplota v měsíci březnu, kdy se
korona objevil v českých zemích, byla nižší než v únoru. Ani duben neslibuje
obvyklé teploty. Nebo je to obráceně; změna klimatu podporuje epidemii?
Pandemie nemile
zasáhla sport, především ten profesionální. Tenisté, kteří cestovali po
turnajích na celém světě, pobývali v nejdražších hotelích a vydělané peníze
utráceli za luxusní módu, nyní pláčou, že nemají na chleba. Jsou přerušené
všechny sportovní soutěže. Mistrovství Evropy ve fotbale bylo odloženo na
podzim, ale kdoví, co na podzim bude. Hokejisté v ČR nedohrané soutěže
ukončili, mistr vyhlášen nebyl - poprvé od roku 1945 - z 1. ligy sestoupilo
poslední Kladno, z druhé ligy postoupil suverénní Motor České Budějovice. Podobná rozhodnutí
se očekávají i v nedohrané první fotbalové lize, mluví se o tom, že mistr nebude vyhlášen a
ligu mistrů budou hrát nejúspěšnější kluby minulých let. Těmi jsou Viktoria
Plzeň a Sparta Praha. Doposud suverénně vedoucí klub první ligy Slávie by měl
být rád za Evropskou ligu. To se samozřejmě nelíbí majiteli Slávie Tvrdíkovi.
Jak je možné číst ve
zprávách, nouzový stav vyhlášený vládou leze na nervy především mladým lidem s
mobily v rukách, kteří jsou od nejútlejšího mládí vychováváni k blahobytnému
životu v houfu svých vrstevníků. Autoritu a zkušenosti starších lidí odmítají. Nevědí nic ani o školní disciplině, v jaké vyrůstali
jejich rodič a hlavně prarodiče, kteří od první třídy se museli podřizovat kázeňskému řádu, mimo vyučování
sbírat papír a hadry, trhat léčivé byliny, hledat mandelinku bramborovou,
chrousty, housenky apod. V rámci
školního vyučování byly práce na školních pozemcích, ruční práce, brigády na
sázení stromků v lesích, okopávání řepy, sbírání brambor, úklid parků a ulic
při národních směnách. Povinná byla i branná výchova a civilní obrana, kdy se
soutěžilo ve střelbě, házení granátu a různých přespolních bězích, v zimě na
lyžích. Dál se plnily odznaky zdatnosti a nacvičovalo na spartakiády. Těch
povinností byla ještě řada, třeba povinná účast na veřejných manifestacích,
filmových představeních a veřejných schůzích. Lidé, kteří prošli takovou výchovou,
se určitě snáze přizpůsobují současným zákazům než ti, jimž bylo vše dovoleno.
Disciplina v bývalých
komunistických zemích se zřejmě ještě dnes projevuje menším počtem nakažených
lidí než na Západě, kde lidé i v dobách epidemie odmítají vládní nařízení a
dávají přednost osobní svobodě, chodí bez roušek, neomezují se a dělají, co se jim zachce. V
České republice už disciplina u lidí, jako bývala dřív,moc není, ale starší
generace vychovaná v totalitě má pořád zakódovaný smysl pro poslušnost, a tak
je zde třikrát méně nakažených než v Rakousku a čtyřikrát méně než v Bavorsku.
Další rozdíly v počtu
nakažených mezi Východem a Západem mohou být, mimo větší disciplinovanosti lidí
v poskomunistických zemích, také způsobeny povinným očkováním proti TBC a jiným
nebezpečným chorobám. Vakcína BCG zřejmě má vedlejší efekt. Příkladem je
Německo. Na území bývalé NDR, kde bylo širokoplošné očkování proti TBC povinné
až do roku 1990, je v současností třikrát méně lidí nakažených koronavirem než
na území Západního Německa, kde se proti TBC už neočkovalo.
Nouzový stav a domácí
vězení způsobují u méně odolných jedinců nervositu, která v mnohých případech
určitě skončí tělesnými i duševními poruchami. Vláda se veřejnost snaží
uklidňovat tím, že situaci má pod kontrolou a postupně budou zákazy rušeny.
Kdysi zde zuřila Španělská chřipka, která vypukla v létě 1918 a vrcholila na
přelomu let 1918-1919. Odezněla až v druhé polovině roku 1919. Očekávat, že po letošních velikonocích korona
poleví a vše se vrátí do normálu se určitě nedá. Spíš po velikonocích
2021. Letos asi bude mnohem hůř, než si
malujeme na zeď, protože se mimo duševních poruch některých lidí začnou
projevovat i ekonomické problémy způsobené výpadky výroby a dopravy. Je možné,
že lidé vyjdou do ulic, že začne drancování a lupení jako vždy v obdobích
krizí.
Domácí vězení umožňuje
věnovat se kultuře. Shlédl jsem také starý oddechový film "Poznej svou
ženu" z roku 1940. Ve filmu si znamenitě zahrál Jaroslav Marvan, role
rozhazovačného statkáře jako by mu byla ušitá na tělo. Děj filmu ale nechám
stranou a jako bývalého jakoby zemědělce mne zaujal ten statek, ve kterém se
odehrává nepatrná část filmu. Zřejmě si filmaři vybrali nějaký statek poblíž
Prahy. Na dvoře stálo strojové vybavení statku: 3 potahové vozy s loukoťovými
koly, 2 potahové sekačky na obilí-hrsťovky, potahová hrabačka a lokomobila.
Tedy mechanizace, která mohla být používaná už před 30 lety, v dobách před 1.
světovou válkou. Stál tam však i nejnovější verze nákladního automobilu Praga
RN, který se vyráběl od roku 1938. Náklaďáček zřejmě ke skromnému vybavení
statku nepatřil, nemohl by ani jezdit, protože v době válečné nebyl k dostání benzin. Auto tam bylo jako pěst na oko, asi na žádost filmařů.
Filmaři upravili i
život ve dvoře statku. Byly žně, doba, kdy se museli všichni práce schopní lidé
podílet na sklizni úrody. Jinak tomu
bylo ve filmu, na dvoře statku se pohybovalo
lidí jako na Pražském mostě. Mihli se tam sice muži s kosami a muž s
trakařem, avšak v době, žní, v poledne, když nejvíc pálilo slunce, aby 5 žen zametalo dvůr, bylo nepředstavitelné. Takový přepych by si žádný správce nedovolil. Ve filmu je možné všechno, a v takovém
pohodovém filmu jako je film "Poznej
svoji ženu!" zvlášť. Jen víc takových filmů, které dají zapomenout na
neštěstí okolo nás!
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat