 |
| Ilustrační foto |
Nové smrtelné chřipky
a podobné virové nemoci se v Asii
objevují v určitých intervalech a šíří se po celém světě. Vědci na nemoci
reagují s menším či větším zpožděním a než připraví plány a vyvinou vakciny
proti nemoci, epidemie vybije energii při zabíjení pár tisíců či milionů lidí a
ustoupí do pozadí. Když epidemie ustoupí, brzy se na sliby zapomene, protože
peníze od soukromých institucí a sponzorů přicházejí na jiné priority, než jsou
minulé nemoci. Vytrvalé investice proti koronavirům nepřicházejí. Bez státních
investic se výzkum prevencí nebude zabývat. Toto by měla být parketa EU.
Předpovědi o hraní
fotbalu bez diváků, kvůli koronaviru, se o tomto víkendu ještě nesplnily, diváci na tribuny stadionů můžou. Hrálo
se včera také v Plzni a to, co předváděli rozhodčí, mě docela rozesmutnělo a možná
potvrdilo všeobecný názor, že bohatým klubům jako Sparta, Slávie a Plzeň se měří jiným metrem
než ostatním. Budějovické Dynamo vstřelilo gól, proti kterému nikdo
neprotestoval, ale uznán na přání rozhodčího u videa nebyl, protože několik
vteřin před tím údajně došlo někde v hloubi pole k přestupku hráče Dynama. Byla tam i další podivná rozhodnutí ve prospěch Plzně. Dneska liga pokračuje tradičním pražským derby Slávie - Sparta. Oba vykřičené
kluby jsou na jaře v útlumu, takže se nedá očekávat nic jiného než plichta. Jsem zvědavý, kolik diváků přijde, Pražáci jsou totiž v hysterii z koronaviru jasná jednotka.
Při nedělní ranní
hygieně a pohledu na tenký plátek mýdla mne napadlo, že bych měl zásobu o jeden kus
doplnit. Na koronovirus ani na spotřebitele-křečky, kteří doposud snad mýdlo nepoužívali, jsem nepomyslel. Mýdlo jsem nekoupil. "Nemáme" jako
za socializmu. A to jsem prošel dva supermarkety. Zážitky z dnešního nákupu mám spíš
rozpačité.
V prvním obchodě jsem
se prodral přes fronty u pokladen a zamířil k pokladně samoobslužné. Zboží na
váze v pořádku, ale monitor hlásí, že mám počkat, až někdo potvrdí můj věk. Čekání na
asistentku naštěstí netrvalo déle než 2 minuty. Na váze totiž byla má plechovka
Krušovického královského piva, což je 4,2 procenta alkoholu, a alkohol může
člověk zakoupit jen tehdy, když obchod zjistí, že zákazník je plnoletý. V druhém
supermarketu jsem také marně hledal mýdlo, kterého tam dříve bývalo snad
několik desítek druhů. Tentokrát nic, ani ta nejdražší mýdla, ani tekuté mýdlo.
Po zaplacení mě čekal problém u pokladny a nevrlé pohledy lidí stojících ve
frontě. Zaplatil jsem kartou. Pokladní, už v létech, mi nedala účtenku a
odbavovala dalšího zákazníka, tak jsem čekal. Hodila mi ji. Nikdy účtenky
neprohlížím, tentokrát jsem měl nějaké vnuknutí a na účtenku se podíval.
Dvakrát klobása za 52 korun, ale já mám jen jednu. Mávnou nad tím rukou? Ať si
mou padesátikorunou obchod pomůže.
Tak to ne! Vyděláváte
na chudém lidu miliardy. Vrátil jsem se k pokladně. Pokladní zkoumala jestli
nemám druhou klobásu schovanou v tašce nebo košíku, potom volala nějakého šéfa,
který zase zkoumal, jestli tu druhou klobásu nemám někde ukrytou. Potom se dohadoval
s pokladní co se mnou udělat jak mi vrátit peníze. Na kartu, kterou jsem platil
prý je vrátit nemůžou, a když je vezmou z pokladny, budou tam chybět a pokladní
je bude muset zaplatit ze svého. Což pokladní nakonec udělala, neboť fronta zákazníků
rostla a v neděli je to s pracovní dobou pokladních všelijaké, takže jiné pokladny nefungují.
Situace, kdy zákazníci
reklamují nákup se odehrávají často, prodavači jsou jen lidé, chybička se
stane. Pokladní supermarketu z toho, že
ošidí zákazníka, samozřejmě nic nemá. Nepochopitelný však je celý proces reklamace, zvláště když každou pokladnu sledují nejméně dvě kamery. Proč není možné
průběh nákupu přehrát si hned u pokladny, a před zákazníkem? Mám dojem, že
zájem obchodu je: složitými dlouhými obstrukcemi a netrpělivě čekajícími
zákazníky ve frontě odradit od reklamací i ojedinělé
hnidopichy, jako jsem dnes byl já. Většina zákazníků účtenky
totiž nekontroluje, velké množství si je ani nebere. A obchod prosperuje.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat