170. Masarykovy narozeniny a vystřízlivění současníků

V sobotu uplynulo 170 let od narození T. G. Masaryka, prvního československého prezidenta.  Upadá v zapomnění, protože hojné prvorepublikové i některé polistopadové představy, že Masaryk byl politik s vysokými ideály, se ukazují jako klam.

Od vstupu do politiky Masaryk velmi dobře ovládal propagandu, říká americká historička Mary Heimann, které vychází v češtině kniha "Československo: Stát, který zklamal." Selhal ve smyslu experimentu, kterým chtěl být. Mohl zde být multinárodnostní a liberální stát respektovaný celou Evropou , avšak kvůli českému nacionalismu a šovinizmu byla jen otázka času, kdy se rozpadne.

Jeden z mála Masarykových činů, které zaslouží obdiv a uznání byl jeho postoj v době hilsneriády, Tehdy stál Masaryk proti většině a byl vnímán jako úhlavní nepřítel národa, který svůj národ zradil za židovské peníze (což byl samozřejmě nesmysl). Tehdy Masaryk poznal psychózu davu a v budoucnosti se jí rozhodl úspěšně využívat. Ujistil se, že s národem lze manipulovat, že národ je schopen měnit názor, aniž se za to stydí.

O Masarykově činnosti během 1. světové války se mlčelo, a nadále mlčí, nehodí se to k Masarykově svatozáři.

Pak se z něj stal prezident milovaný rychlokvašenými politiky, vesnickými učiteli, školní mládeží a babičkami. Jak je to možné? Jednoduše; moudrý kmet Masaryk vystřídal moudrého kmeta Františka Josefa I. milovaného vesnickými učiteli a babičkami.  Masaryk toužil po moci monarchy a přitom být občany ctěn jako prostý moudrý filozof z lidu. Nespokojil se s úřadem prezidenta, který mu umožňoval odpočívat na českých, moravských a slovenských zámcích, ale snažil se regulovat činnost vlády využívaje přitom intrik ambiciozního zlého mužíka Edvarda Beneše  a služeb naivního humanisty Karla Čapka. Námitky legionářů, agrárníků a katolíků Masaryk odrážel tím, že si parlamentem nechal odhlasovat titul Prezident Osvoboditel - tatíček, a také zákon o nedotknutelnosti.

Masarykova republika založená jako stát obývaný národem československým nebyla nic jiného než domeček z karet. Držela 20 let pohromadě jen zásluhou pevného ekonomického základu z dob Rakouska-Uherska.  

Po Masarykově smrti se domeček z karet začal hroutit. Po roce 1938 padlo i Masarykovo hrdinství z období hilsneriády, protižidovské nálady znovu ovládly dav vedený českou loajální inteligencí. Padla lež o národu československém, který ve skutečnosti nikdy neexistoval.

Po válce pak komunisté Masaryka zavrhli už jen z toho důvodu, že byl představitelem jimi nenáviděné první republiky. O to, aby se na Masaryka a jeho výklady historie zapomnělo, aby zmizel z učebníc dějepisu, se postaral především "Rudý dědek" Zdeněk Nejedlý.

.

Dnes je Masaryk občas citovaný. „Prezident Masaryk sa rozhodujúcou mierou pričinil o vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov a dlhých 17 rokov viedol fungujúci demokratický štát,“ napsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Jeho vzdelanie, vedecká a pedagogická činnosť, znalosť cudzích krajín a jazykov, skúsenosti, vysoká osobná morálka a dôstojné vystupovanie sú príkladom štátnika, ktorý nadlho zostal nedosiahnuteľným vzorom,“ 

Po listopadu 89 jsme se k I. republice fakticky odmítli vrátit. Masarykem se sice občas někdo ohání jako svatým apoštolem, ale znalosti o jeho významném díle filozofickém, ale i o trapném populizmu a mocichtivosti jsou veřejnosti neznámé. Na nacionalizmus první republiky, podporovaný ve své době i Masarykem, se však odvolávají jak komunisté, tak čeští národovci a fašisté. (stk)