Sebevraždy mezi zemědělci EU přibývají, strach z budoucnosti zabíjí

Mezi zemědělci v západních státech EU je obrovské množství sebevražd. Sebevraždy v této skupině obyvatelstva výrazně převyšují ostatní populaci. Tento problém zatím odhalili statistikové ve Francii a Švýcarsku, ale lze předpokládat, že v ostatních zemích by se statistika příliš nelišila. Všeobecně je známo, že počet sebevražd mezi sedláky přibývá.

Problémem sebevražd mezi zemědělci se už zabývali experti v USA, kde je zřízena záchranná síť, jejímž úkolem je psychické problémy zemědělců vyhledávat a co nejrychleji řešit. Podle amerických zkušeností sebevrazi důvody k sebevraždě neskrývají.

Podle francouzské statistiky, která se tímto problémem zabývá už 40 let, každý druhý den jeden sedlák spáchá sebevraždu. Poté co Svaz evropských zemědělců COPA-COGNECA obdržel francouzské studie, vyzval svazy jednotlivých zemí k okamžitému řešení. "Zemědělci si zaslouží pozornost sociologů."

Podle francouzské studie je počet sebevražd mezi zemědělci o 20 procent vyšší než mezi ostatním obyvatelstvem, u zemědělců zabývajících se výrobou mléka je sebevražd o 30 procent víc. Nejvíce sebevražd je mezi muži ve věku 45 až 54 let. Hlavním důvodem je podle francouzského tisku nízký příjem zemědělců. Euroacti uvádí, že 30 procent francouzských zemědělců má měsíční příjem menší než 350 eur (9.000 Kč). Největší počet sebevražd u zemědělců bývá v době, kdy jsou nízké ceny mléka. U drobných soukromých zemědělců je počet sebevražd mnohem větší než u velkých zemědělských společností.

Velký vliv na počty sebevražd má mimo nízkých příjmů i počasí, zvláště extrémní výkyvy. Zemědělské svazy požadují, aby podpory finanční a sociální byly pravidelně poskytovány zemědělcům osamělým a nemocným. Pokud dojde k snížení přímých plateb z EU lze očekávat větší problémy zemědělců a větší počet sebevražd. Drobní francouzští zemědělci nejsou bez neúměrně vysokých nákladů schopni plnit požadavky na ochranu životního prostředí a klimatu.

Ještě děsivější jsou švýcarské studie sebevražd mezi zemědělci. Podle Univerzity Bern je počet sebevražd mezi švýcarskými sedláky o 37 procent vyšší než v ostatní populaci. Důvody jsou finanční, strach z budoucnosti a neřešitelné problémy nástupnictví. Zatímco celkově ve švýcarských venkovských obcích od roku 2003 počet sebevražd klesá, mezi sedláky stoupá. "Taková čísla nás trápí," říká prezident Švýcarského rolnické svazu Markus Ritter, "ale to je vše, co můžeme dělat, do lidských duší nevidíme."