30. června 1934 Hitler zlikvidoval soukmenovce z SA, kteří mu vydláždili cestu k moci

Po vítězných volbách a nástupu nacistů k moci 30. ledna 1933 se v Německu vykrystalizoval problém zvaný SA. Ozbrojené jednotky pouličních rváčů byly náhle na obtíž i Hitlerovi. "Revoluce skončila," oznamovala nacistická vláda. S tím SA nesouhlasily, neboť by přišly o zaměstnání. "Žádné strachy kamarádi," uklidňoval své lidi setník Ernst Röhm, šéf SA, "revoluce, to jsme my,  a my jsme ještě neskončili!"

Jednotky SA

Vedle SA, které měly 500.000 mužů, a armády se 100.000 mužů se vzhůru drala Hitlerova osobní stráž zvaná SS, do jejíhož čela se dostali Himmler s Heydrichem. SS brzy obsadily vedoucí místa v  policejním aparátu. Zcela jinak se snažil dostat k moci Röhm. Nezajímaly ho žabomyší války o funkce a úřady, snil o branném národě, v němž nástrojem moci bude  sbor SA spojený s armádou. Tomuto sboru měl velet právě Röhm, který s návrhem oslovil Hitlera. Ten zpočátku byl ideji "lidového vojska" nakloněn, ale brzy pochopil, že by přišel o část své moci, že by se o ni měl s Röhmem dělit.

 Náhle se Hitler ocitl na křižovatce. K SA ho poutal sentiment vůči starým "spolubojovníkům," jimž vděčil i za vítězství ve volbách. K Röhmovi ho poutalo i staré veteránské kamarádství a společné bojové zážitky. Na druhé straně Hitler věděl, že žádná válka se nedá vyhrát bez řádné armády, a k té to měly blíž SS. Proto naléhal na Röhma, aby ustoupil od plánů na zajištění obrany země sborem SA. Ten sice slíbil ústup, ale jako rabijácký buřič zůstal věrný mentalitě starého bojovníka a nehodlal se podřídit uhlazeným paňákům, kteří se okolo Hitlera srotili. Röhm byl přesvědčen, že Hitlera, jako vždy v minulosti,  přesvědčí. Tentokrát neuspěl. Nepochopil, jak Hitlera zcela změnilo to, že se dostal k velké moci. Moc nad Německem Hitler upřednostnil před vším, i před starými kamarády.

 K tomu, aby se stal nejmocnějším, musel ovšem Hitler ještě zdědil nástupnictví po nemocném prezidentovi Hindenburgovi. Ten však s ním odmítl o čemkoli jednat. Hitler pojal podezření, že nebezpečí hrozí od lidí, na nichž stálo císařství, že ho může moci zbavit politická síla vytvořená z monarchistů, aristokracie, měšťanstva a armády. Potřeboval na své straně mít armádu, čímž získá i monarchisty. Bez armády se žádná válka nedá vést. Za letu od Hindenburga z Východního Pruska se Hitler rozhodl: musí získat armádu a zbavit se politického vlivu SA.

Hitlerových plánů obratně využívá Himmler a po přijetí jedné z nesčetných Heydrichových dezinformací volá 22. června 1934 do Mnichova, aby šéf  tamních SS uvedl jednotky SS do pohotovosti, neboť Röhm připravuje státní převrat. Nic takového se nedělo, ale zprávy se dostaly k Hitlerovi, který si každou nejasnou informaci vykládal jako spiknutí proti své osobě, komplot a zradu. Hitler se rozhodl Röhma zbavit politické moci, ještě nikoli ho fyzicky zničit, zlikvidovat, zastřelit.

28.června 1934 byl Hitler v Essenu na svatbě tamnímu župnímu vedoucímu Terbovenovi. Tam ho zastihlo Himmlerovo hlášení, že SA připravují povstání.  Dostane strach, že SA usilují o jeho funkci, jeho vůdcovství a jeho život. Vymyslí, jak dostat Röhma lstí. V telefonu mu vyčte, že muži SA někde v Porýní zmlátili cizího diplomata a vyzve Röhma, aby 30. června 1934 byl v 11 hodin do Bad Wiessee, kde mezi čtyřma očima spolu vše prodiskutují. Zároveň dává rozkaz armádě a SS, aby byly v pohotovosti. V sedm hodin ráno osobně Hitler, následován muži SS, vpadl do Röhmova penzionu a celé vedení SA včetně Röhma osobně nechal zatknout. Poté se vrátil do Mnichova a telefonoval do Berlína, aby Göring s Himmlerem zahájili akci proti pučistům SA. Tam jsou první mrtví. Oznámené příčiny smrti: "Sebevražda."  "Zastřelen při ozbrojeném odporu."  "Zastřelen při útěku." Hrdelní tresty bez řádného soudu byly něčím novým v Hitlerově dosavadním boji o moc. Po návratu do Berlína se sám Hitler vžil do role soudce - a hned toho nejvyššího - a začal vybírat zatčené příslušníky SA, včetně ještě nedávno nejbližších spolubojovníků, a určovat, kteří mají být popraveni, a jakým způsobem. Byli zavražděni, aniž se dozvěděli z jakého důvodu.

"Vzhledem k velkým zásluhám povyšuji SS na samostatnou organizaci v rámci NSDAP," další den oznámil Hitler ve svém výnosu. Veškerá závislost SS na SA byla zrušena. Himmler jako nejvyšší velitel SS byl podřízen přímo Hitlerovi. Zásadním poučením z událostí 30. června 1934 pro všechny členy NSDAP a bezpečnostních složek bylo zjištění, že z cynického Hitlera musejí mít strach.  Že bez jakékoli lítosti dokáže poslat na smrt i své nejbližší spolubojovníky. Dalším poučením bylo, že Hitlera nelze ovlivňovat a nesouhlasit s ním. Zúčtování s Röhmem a s jeho muži mělo také široké politické pozadí. Hitler při cestě vzhůru odešel od pouličních rváčů, spojil se s armádou a občanskými vrstvami. Už nebylo třeba dobývat moc, na řadě bylo  rozvíjení nastoleného systému, k jehož budování mělo být použito německé obyvatelstvo, kterému odměnou za poslušnost a disciplinu bude Hitlerem vybojován přístup k velkému majetku v zahraničí.

Noc dlouhých nožů

Hitlerova cesta k moci