Přímá volba prezidenta je velká zábava. Zahradníček komentuje.

V minulém svém komentáři jsem se zmínil o volbách, k čemuž mě vyprovokovalo chování prezidenta Zemana a jeho příznivců. Skončilo první kolo prezidentských voleb a je to pro mne šok. Smyslem takových voleb není nic jiného než rozdělit obyvatelstvo. Praha versus venkov a mezi tím další velká města.

Jako by nestačilo zabíjení lidí na silnicích, v chatových osadách i v domovech. Rok 2018 odstartoval několika masakry na silnicích a několika vraždami. Způsobuje to ta osmička na konci? Jsou lidé, kteří jsou schopni tvrdit, že tragédie jsou zásluhou Putina, jiní Babiše a moravští lidovci označí za příčinu všech dopravních nehod a zločinů Kalouska.  Morava prostě má pořád své strýčky Křópaly, kteří nemohou zapomenout na zlaté časy krojovaných šohajů a galáneček, kteří s legitimacemi SSM a s lahvičkami slivovice stoupali, za ochrany StB a církevních tajemníků, na Velehrad. Všechno bylo tak, jak má být, jak říkával nadporučík Mazurek v Černých baronech.

Zděsilo mě, co se může stát při lehkoatletických soutěžích. Rozhodčího zabila koule, kterou se závodí v hodu na dálku. Závodník ji nešťastně hodil k okraji výseče, z níž právě odcházel rozhodčí. Koule ho zasáhla do prsou, zřejmě do srdce, a na místě zemřel. Vzpomínám, že takové vrhačské koule se dříve válely na  většině lehkoatletických stadionů a školních hřišť. Taková koule lákala sice k nakopnutí, ale kopnout do 7 kg železa není nic příjemného, to si každý rozmyslel. Pokud v minulosti došlo ke zranění, tak snad tím, že padla někomu na nohu nebo vyvrátila ruku, ale že by někoho zabila, není mi známo.

O házení kamene těžkého jako vrhačská koule napsal kdysi povídku Karel Čapek. Vzteklý muž, který tím kamenem hodil po nějakém posměváčkovi za řekou, sice nikoho nezabil, ale podle strážmistra vytvořil světový rekord, a bez tréninku. Hod kamenem nebyl regulérní, navíc ho vztekloun nikdy nedokázal zopakovat- sotva kamen hodil doprostřed řeky - takže nový světový rekord nepadl.

U sportu zůstanu, protože mi před chvílí přišla SMS s nabídkou sázkové kanceláře, abych za nejméně 100 Kč každý den, až do konce měsíce, sázel na cokoli, že potom budu zařazen do slosování o 15 milionů. Ani nápad. Přišlo to ve chvíli, kdy skončila utkání anglické fotbalové ligy a velice mě zklamal Manchester City, což je taková anglická Viktorie Plzeň, která od léta také neprohrála. Vsadil jsem na remízu - a City téměř po půlroce prvně prohrál v Liverpoolu 3:4. Tomu se říká smůla.

V západní Evropě včetně Německa se hrají fotbalové soutěže celou zimu, která tam není o moc mírnější než u nás. A na stadionech tam bývá 40 tisíc diváků, i více. To je v českých poměrech neuvěřitelné, tady když za teplého počasí přijde na Slávii 14 tisíc lidí, tak se mluví o velké návštěvě.

Naši fotbalisté ještě soutěže nehrají, ale připravují se při různých přátelských utkáních. Než se Sparta v prvním utkání rozkoukala dal jí táborský mladík Vozihnoj dva góly. A to jméno rozvířilo diskusi. Jak může někdo s takovým jménem chodit a ještě hrát fotbal, proč se nenechá přejmenovat? Jsou jména různá. Pamatuji nějakého německého sportovce, který se jmenoval Vozipivo. Němcům to samozřejmě divné nepřipadalo, protože to nedovedou přeložit. Zato v minulých českých prezidentských volbách dovedli přeložit jméno kandidáta Diensbiera a hrozně jim toto jméno bylo k smíchu. Deputátní pivo. Zřejmě se v německy mluvících zemích nepoužívá. Upravit jméno je prý možné i u nás.
Josef Zahradníček