Glyfosát je nutné zlo

Byla na jisté rozhlasové stanici beseda o glyphosatu. Páteří besedy byly nářky o žlutých podzimních polích, neboť na podzim zemědělci prý všechny pole postříkali chemickou látkou zvanou glyphosat, která je karcinogenní, přeloženo do lidové mluvy způsobuje rakovinu

Zajímavé na tomto pořadu bylo, že v něm mimo ekologicky nabroušené redaktorky účinkovali jen ekologové a různí maloměstští prdolové, kteří roztřesenými hlasy sdělovali světu, že je zemědělci vytrvale glyphosatem tráví. Ti, kteří o chemii a zemědělství skutečně něco vědí, do takových pořadů nejsou jako diskutéři vhodní.

Glaphosate, který se v českém zemědělství používá už od 70. let minulého století, pod označení Roundap, je - tak jako každý jiný chemický přípravek -nebezpečný, pokud se s ním nezachází podle pokynů výrobce, což je v tomto případě britská firma Monsanto. Přípravek ničí zelenou hmotu rostlin - a to je zatím jediný škodlivý účinek, který mu byl prokázán.

Normální smrtelník z východní Evropy samozřejmě nemůže mít přehled o boji velkých chemických společností, které vydělávají v každém okamžiku miliardy. A přípravky Roundap obsahující glyphosat se prodávají a používají na celém světě, takže příjmy z jejich prodeje jsou astronomické. Nepoužívají se jen v zemědělství, na polích, sadech a zahradách. Jsou používány v ohromném množství při likvidaci trávy ve vodních nádržích a vodních tocích, neobejdou se bez něho ani lesníci. Je používán k likvidaci nevhodné trávy  v městských parcích, na chodnících.  Je jistě jen hodně málo zahrádkářů, kteří na poličce v chatce nemají lahvičku či sprej s Roundapem, která nechybí ani majitelům větších či menších domů.

A najednou je tady pokřik o škodlivosti glyphosatu. EK vyslyšela povyk konkurenčních výrobců chemických přípravků a rozhodla se jim pomoci alespoň prohlášením o výzkumu škodlivých účinků glyphosatu. Snad se povede o něco snížit jeho používání, i když škodlivost není prokázaná.

Glaphosat se u nás používá hlavně k hubení Pýru plazivého na orné půdě. Tato rostlina má úžasnou schopnost množit se oddenky. Nejvíc se jí daří ve vlhčí písčité půdě, ale je schopná růst třeba na skále. Pokud se rozšíří v obilí nebo bramborách, je schopna zcela zlikvidovat porost hlavní plodiny. Problémy s pýrem byly i v minulosti, kdy jediným způsobem likvidace bylo intenzivní hospodaření, střídání plodin a co nejčastější orba, vláčení a kypření.  Oddenkům pýru nedělá dobře pobyt na slunci, během krátké doby vyschne. Hospodáři už v 19. století věděli, že zárukou úrody je pole zbavené plevelů. Toho dosáhli právě častou kultivací, pohybem půdy, kdy se pýr dostal na povrch a byl vyvláčen na řady, po uschnutí spálen. Jiným způsobem ničení bylo střídání plodin, okopanin, luskovin, jetelovin a obilních směsek ke krmení. Němci tvrdívali, čím více druhů plodin v osevním postupu, tím menší náklady a větší výnosy. To si bohužel současné zemědělství nemůže dovolit, a tak se střídají maximálně 4 plodiny, přičemž hlavní plodinou je řepka.

Je jistě pravdou, že některé zbytky chemických přípravků na ochranu rostlin, které se do rostlin nedostanou,  zůstávají kratší či delší dobu v půdě a jsou odplavovány do vodních toků, ale je také pravdou, že zemědělská půda, především ta humózní,  kde je dostatek organické hmoty, má úžasnou schopnost chemikálie likvidovat. Kdyby tuto schopnost neměla, musela by zemědělská půda mít úplně jinou podobu a vlastnosti, a lidstvo by z větší části už vyhynulo.

Kdo pracuje v zemědělství od padesátých let minulého století, ví, že do půdy přišlo už takové množství hnojiv a chemikálií na ochranu rostlin, že místo tmavé ornice by musela být bílá kůra.  Pomineme-li používání prokazatelně škodlivé chlorované uhlovodíky HCH a DDT, které byly používány na porosty brambor v dávkách až stokrát vyšších než bylo třeba, je třeba připomenout chemické hubení pýru v 60. a 70. letech. Proti dávkám 45 kg ruského TCA  na 1 ha nebo 15 litrů vychodoněmeckého (NaTa?) jsou 3 litry Roundapu pro přírodní prostředí lahodou. Přitom Roundap likviduje pýr na 100%, v případě jmenovaných přípravků byl  úspěch, pokud alespoň trochu pýru ubylo.

Rozhodně by bylo lepší chemické přípravky v zemědělství vůbec nepoužívat, ale to by znamenalo mnohonásobné zdražení potravin, neboť častá orba a jiná nechemická opatření proti plevelům jsou dražší než chemie, navíc emise produkované zemědělskými stroji by zamořily ovzduší. A návrat k ekologickým koňským a volským potahům a ruční práci není už možný. Proto na závěr lze konstatovat, že glyphosat je nutné zlo.