17. listopad bez Zemana. Zahradníček komentuje

Letošní oslava výročí listopadového převratu proběhla už téměř podle mých představ, bez strašáckých projevů Zemana, Klause, Sládka, Konvičky a jiných. Zdá se, že lid je zklamán  tím, co letos zvolil, a neví proč a proti komu se bouřit.

Pamětníků listopadových událostí ubývá, za těch 28 let je jich asi o třetinu méně. Těm, co tehdy  proháněli hračky v mateřských školách, nezbývá než vymýšlet jaké konspirace tehdy komunisté,StB a Havel prováděli. Skutečnost byla však daleko jednodušší.  V Kremlu seděl Gorbačov, který odmítl  komunisty v hospodářsky zablokovaných zemích Varšavské smlouvy dál vodit za ručičky a chránit. Nejdříve opuštěnost zaregistrovali v Polsku a Maďarsku a ustoupili opozici, Východní Německo také komunisté už nebyli schopni ukočírovat, takže svět očekával, že skončí i v Československu, kde však byli, stejně jako v NDR, pod jistou ochranou Sovětské armády. SA, jak se ukázalo, nesměla do pražských záležitostí zasahovat. Byla to především mnichovská rozhlasová stanice  Svobodná Evropa, které se v průběhu roku 1989 dařilo prostřednictvím oficiálních zpravodajů  západních medií získávat informace o činnosti československých disidentů a hned je šířit v éteru. Svobodná Evropa, a další rozhlasové a televizní stanice v západních zemích navedly studenty k demonstraci 17. listopadu. Je zřejmě pravdou, že směr pochodu se rozhodly řídit komunistické orgány zastoupené především Socialistickým svazem mládeže.

Co se dělo potom byly více, či méně povedené improvizace. Je nevyvratitelné, že českoslovenští disidenti, k nimž se upíral demokratický svět, byli naprostí političtí amatéři, kteří vůbec nepočítali s tím, že komunisté odstoupí. Pokud by počítali s převzetím moci, museli by mít dávno předem připravené lidi na místa ve vládě. Disidenti zřejmě počítali s tím, že se vrátí předúnorová situace, bude vládnou Národní fronta včele s komunisty, kteří budou nuceni ustupovat požadavkům ostatních stran. Toto zvrátili komunističtí ekonomové z Prognostického ústavu, kteří se vloudili do Občanského fóra a přesvědčili disidenty, že až na prvním místě ve státě není pravda a láska, ale ekonomika. A tak to pokračuje až do dnešních dnů.

Je pravděpodobné, že zde bude Babišova menšinová vláda s podporou komunistů, Okamurovců a přeběhlíků z ostatních stran. Zábavy bude jistě dost. Mě baví právě České dráhy. Napadlo mě, že bych se vlakem podíval do Vídně. Předpokládal jsem nejkratší spojení; z Tábora do Českých Velenic, a tam přesednout do rakouského rychlíku na Vídeň. Dříve, před rokem 1990, přes Tábor a Třeboň jezdívaly do Vídně denně nejméně 4 rychlíky, ale tehdy jsme nesměli cestovat přes hranice. Dnes je Rakousko jaksi zakázané pro České dráhy. Požádal jsem České dráhy o vyhledání spojení, především mě zajímala cena. České dráhy mi nabídly úžasnou trasu: Tábor -České Budějovice - České Velenice - České Budějovice - Linec - Vídeň. Celkem čtyři přestupy, délka jízdy 6 hodin 15 minut a cena 1258 Kč. Jak vidět České Velenice jsou u Českých drah ignorovány, přestože odtud odjíždí každé dvě hodiny vlak na Vídeň. Rozhodl jsem se pro svou vlastní nejbližší trasu z Tábora přes Veselí nad Lužnicí (přestup) a Třeboň do Českých Velenic, která vyjde na 120 Kč a trvá 1,5 hodiny. Cesta z Českých Velenic do Vídně trvá 2:02 hodiny. Celkem mi cesta do Vídně, včetně půlhodinového čekání ve Velenicích bude trvat 4 hodiny, tedy o 2 hodiny méně než podle ČD, a bude levnější. Ale zase neuvidím větší kus světa včetně Budějovic a Lince. Ještě musím prozkoumat rakouský systém slev.

Kdoví jak ve Vídni, ale v Čechách zima s námi začíná pěkně laškovat. Vrstva sněhu už v listopadu, to není obvyklé. Zdá se, že předpovědí o tuhé zimě se začínají naplňovat. I když všechno může být jinak, zima se vyřádí v listopadu a vánoce budou na blátě.                                            

Josef Zahradníček