 |
| Bomby nad ostrovem |
Následoval britský letecký útok na ostrov, při kterém 1.000 britských letadel během 104 minut shodilo na ostrov 7.000 bomb. Všechny budovy byly zničeny. 2.000 obyvatel se zachránilo v tunelu podzemního bunkru, který nechal na konci 19. století postavit císař Vilém II. Původně ostrov patřil Anglii, potom Dánsku, nakonec Německu. Za 2. světové války nechal Hitler na ostrově postavit podzemní pevnost pro ponorky.
Po bombardování se lidé v tunelu skrývali ještě 2 dny. Protože byl ostrov neobyvatelný, lidé byli dopraveni na pevninu.
 |
| Po bombardování |
Bunkr je 18 m hluboký a sestupuje se do něho po 90 schodech. Je v něm konstantní teplota 15 °C. Všechny chodby doposud nebyly prozkoumány a zpřístupněny.
 |
| Podzemní chodby v současnosti |
O 2 roky později, 18. dubna 1947, zde na jižním cípu ostrova Angličané uskutečnili největší nenukleární výbuch na světě, když zde soustředili 4.000 torpédových hlavic, 9.000 vodních bomb, 91.000 granátů. Dohromady 6.700 tun výbušnin. Přesně ve 13 hodin nahromaděnou munici odpálili. Při obrovské explozi, kdy byla pevnost zničena, zvedl se dým až do výše 9 km. Naštěstí výbuch nezničil přístav ano podzemní bunkr.
Původní obyvatelé se začali na ostrov vracet v roce 1952, ale ostrov je nadále strategickou vojenskou základnou. Dnes na 13.5 km dlouhém ostrově obývají civilisté jen 750 m. Mimo toho je zde ještě 350 m podzemních chodeb, které jsou turistickou atrakcí. V roce 1962 byl v obavách, že studená válka vyvolá nové bombardování, zaveden do chodeb elektrický proud. Dnes na ostrově žije asi 1.650 obyvatel. Po ostrově nesmí jezdit motorová vozidla ani jízdní kola, auto tam má jen policie. Plavba po moři je náročná a nepříjemná. Do přístavu mohou vplout jenom místní lodě, ostatní musí zakotvit v přístavišti, cestují přestupují. V zimě k ostrovu žádná cizí loď nesmí, spojení s pevninou obstarává k tomu určená zvláštní loď.
Žádné komentáře:
Okomentovat