20. října 1938 Hitler mířil na Kleť, ale nedorazil

Že hned po okupaci českého pohraničí v říjnu 1938 Adolf Hitler navštívil některá zabraná velká česká města, například Cheb nebo Karlovy Vary, bylo dostatečně známo, i to, že navštívil Český Krumlov, a méně je známo, že zajel si také do jihočeského městyse Chvalšiny. Proč? Bylo to jen proto, aby se tam naobědval? Nemůže to být jedna z mnoha nevysvětlených záhad, co Hitlera pojilo se Šumavou?

Kostel sv. Maří Magdaleny ve Chvalšinách

Už 7. října 1938 přijel na Krumlovsko německý generál Brauchitsch, aby prohlédl úsek Český Krumlov – Rožmberk nad Vltavou a připravil „velkou“ návštěvu. Touto trasou, lemovanou špalíry nadšených obyvatel, přijel 20. října 1938 Adolf Hitler. Bez zastavení, za zvuku kostelních zvonů a houkání továrních sirén, dojel až do Českého Krumlova, kde v 11 hodin ho na náměstí čekaly vzorně seřazené německé vojenské jednotky a slavnostní uvítání. Po krátkém projevu se Hitler vydal do Chvalšin, kde v hostinci na Horním náměstí poobědval s vojáky. Potom oficiálně odjel na horu Kleť, aby si prohlédl území, které získal.

Vzhledem k tomu, že Hitler byl vegetarián a žil v panickém strachu z toho, že ho chce někdo otrávit, je informace o společném zasednutí s vojáky k vojenské stravě spíše ze Říše pohádek. Možné by bylo, že jídlo pro něj bylo speciálně připraveno a přezkoušeno ochutnávači a obědvali vedle něho vybraní a prověření důstojníci.

Informace se rozcházejí i nadále. Podle české verze, šířené po válce, Hitler byl při úžasném pohledu z Kletě na České Budějovice vzteklý, že se mu v Mnichově takto krásné území nepodařilo k Německu připojit. Avšak podle písemných vzpomínek několika tehdejších obyvatel německých vesnic pod Kletí, byla ten den na Kleti hustá mlha - a to je pravděpodobnější - takže Hitler nahoru vůbec nejel, protože by nic neviděl. Do Krumlova se však vrátil až po 16. hodině a bez zastavení pokračoval přes Větřní a Rožmberk do Lince.

Horu Kleť 1.083 m lze vidět i z velkých jihočeských  dálek

Oblast byla před Mnichovem osídlena německým obyvatelstvem, pokud v oblasti Češi byli, tak to byli až po roce 1918 umístění čeští úředníci, četníci a vojáci. Ti samozřejmě uprchli, a pokud nějaká česko-německá selská rodina zůstala, určitě se po válce nechlubila, že Hitlera vítala. Dosvědčit Hitlerovu cestu na Kleť se neodvážili ani odsunutí Němci z Chvalšin a okolí. 

20 m rozhlednu na Kleti nechal v r. 1825 postavit  kníže Josef Schwarzenberg, chata kněžnyTerezie Schwrzenbergové je z roku 1925

Při zpáteční cestě prý Hitler byl nadšen údolím Vltavy a prohlásil, že úsek Český Krumlov – Rožmberk nad Vltavou patří k nejkrásnějším místům v Německu. Za necelé tři týdny, 8. listopadu 1938, na Hitlera došlo v mnichovském Městském pivovaru k atentátu . Zásluhou „Prozřetelnosti“, jak říkával, zůstal nezraněn. Bylo zabito 7 lidí, 63 bylo raněno.

Zpět do roku 1938 a Chvalšin! Obyvatelé Chvalšin považovali 20. říjen 1938, kdy je navštívil Hitler, za nejslavnější den v dějinách městyse. Ve Chvalšinách byla od 10. října 1938 umístěna jednotka Wehrmachtu. (Zajímavost: V této jednotce byl na stáži syn tehdejšího čínského prezidenta Čankajška.)

 Hitler přijel 20. října 1938 nejdříve do Českého Krumlova a pronesl krátký projev. Potom se údajně vydal sledovat rozbíjení československého opevnění v Křenově. Tady se informace opět rozcházejí. Podle některých byly bunkry německým dělostřelstvem zničené (fotografie patrně nepocházejí z Křenova, jsou propagační fotomontáží), podle jiných bunkry rozbité nebyly, dodnes stojí.

Ve Chvalšinách na Hitlera čekaly nadšené davy. Vzpomínky pamětníka: "My z nově tu založené organizace Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend) jsme byli přiděleni k pořádkovým kordonům, majícím zadržet nával davu. To mělo tu velikou výhodu, že jsme mohli "Vůdce" sledovat z té opravdu největší možné blízkosti. Všichni jsme byli tenkrát velice hrdi na skutečnost, že Hitler udělal zastávku v relativně malém městysi, jakým Chvalšiny byly. Nadšení bylo obrovské a z mnoha tisíc hrdel hlaholilo stále znovu, ba snad nepřetržitě volání "Heil!"

Hitlerovu odbočení z plánované cesty nasvědčovala také řada svědectví německých obyvatel vysídlených po válce: "Hitler na Kleť vůbec nejel!" Důvodem mohla být mlha (nic by neviděl) ale více skutečná návštěva v některé vesnici.

Objevila se spekulace, že Hitlerova návštěva Chvalšin nebyla náhodná, že Hitler Chvalšiny znal, neboť v mládí pobýval u příbuzných v blízké vesnici. Byla to údajně jedna z těch několika desítek osad, které po roce 1945 byly zničeny československou armádou, jež zde zřídila nepřístupný vojenský prostor Boletice.